Mezi nebem a zemí. Lilium ukázalo budoucnost modulárních městských letišť, které lze umístit téměř kamkoliv

lilium-vertiporty5

Foto: Lilium

Vizualizace vertiportu Lilium

0Zobrazit komentáře

Vyvinout ideální letoun pro poskytování služeb městské mobility odehrávající se ve vzduchu je pouze prvním dílkem této futuristické skládačky. Aby bylo možné přepravovat vzdušnými taxíky pasažéry, je zapotřebí vyvinout dostatečně funkční infrastrukturu, která zajistí plynulý, a hlavně bezpečný provoz tohoto nového sektoru přepravy po městech.

Jak by takováto infrastruktura mohla vypadat, přibližují návrhy německého startupu Lilium. Ten v současné době vyvíjí – a ve vzduchu již také testuje – svůj letoun Lilium Jet schopný vertikálního vzletu i přistání.

Schopnost letounu startovat a přistávat na velice malém prostoru otevírá zcela nové možnosti, kde infrastrukturu vybudovat. Díky tomu se nabízejí místa na střechách kancelářských budov, parkovacích budov či nákupních center. S těmito místy počítá i série vizualizací, které přibližují, jaká místa by mohla v budoucnu nahradit autobusové zastávky či stání pro vozy taxislužeb.

Lilium_DanielWiegandCEO-SebastianBorn-MatthiasMeiner-PatrickNathen

Foto: Lilium

Zakladatelé startupu Lilium Daniel Wiegand, Sebastian Born, Matthias Meiner a Patrick Nathen

Vzhledem k tomu, že chce Lilium začít nabízet služby svého pětimístného letounu již za pět let, je pro něj aktuální řešení infrastruktury stejně důležité jako samotné testování letounu. Proto si společnost dala za cíl vytvořit takovou koncepci, která bude prefabrikovatelná, aby ji bylo možné rychle vyrobit i instalovat. Zároveň by měla být modulární, protože struktury musí být uchopitelné pro všechny, kteří by chtěli hostit letouny na střechách svých již existujících budov.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Nedá se tedy říci, že návrhy představují dogmaticky pojaté řešení, ale jsou koncipovány jako směrnice, podle kterých by se měly řídit osoby odpovědné za výstavbu tzv. vertiportů, tedy letišť pro letadla s vertikálním vzletem a přistáním (spojení slov vertical + airport).

„Chceme, aby developeři využívali naše designové směrnice jako plány pro výstavbu vertiportů odpovídajících jejich potřebám,“ vysvětluje v tiskové zprávě Riko Sibbe, vrchní architekt startupu.

lilium-vertiporty4

Foto: Lilium

Vizualizace možného řešení Vertiportu s několika parkovacími místy

lilium-vertiporty3

Foto: Lilium

Řešení jsou navržena tak, aby je šlo umístit na budovy i do terénu

Základem každého řešení jsou prefabrikované moduly, jejichž kombinováním lze vytvářet větší či menší vertiporty přesně odpovídající poptávce. Ty budou dohromady tvořit tři větší celky, a to vzletovou plochu, místa na parkování letounů, kde budou pasažéři i nastupovat, a samotnou budovu terminálu poskytující prostor pro veškeré zázemí přepravní služby, její zaměstnance a pasažéry.

Žádné zdržování, ale rychle do vzduchu

„Menší města by mohla mít vedle přistávací plochy pouze jedno místo na parkování, zatímco vertiporty v centru velkých měst by mohly mít i deset parkovacích míst a dvě přistávací plochy,“ přibližuje variabilitu Sibbe. Jedná se tak o plně škálovatelné řešení, které se dokáže přizpůsobit dostupnému prostoru.

Design počítá s umístěním nejen na budovách, ale i na úrovni terénu ve veřejném i soukromém prostoru. Lilium mluví o parcích, obytných čtvrtích či areálech soukromých společností.

lilium-vertiporty1

Foto: Lilium

Návrhy řešení provozu na jednotlivých modelech uspořádání vertiportu

S čím naopak Lilium nepočítá, jsou obchody a restaurace, které jsou nedílnou součástí většiny klasických letišť po celém světě. Důvodem je co nejefektivnější přeprava bez jakýchkoliv rušivých elementů, které by mohly komplikovat bezpečnost a spolehlivost provozu.

„Na rozdíl od letišť, která jsou domovem mnoha maloobchodních podniků a bezcelních obchodů, se budou naše terminály zaměřovat na krácení čekacích dob. Cestující budou mít plynulý a bezproblémový zážitek. Zatímco letiště vyvolávají v cestujících pocity marnění času, vertiporty Lilium jsou navrženy tak, aby zákazníkům čas naopak šetřily,“ objasňuje důvody tohoto rozhodnutí Sibbe.

oldrich-bajer

Přečtěte si takéPřed dvěma týdny hovořil o velkých plánech. Teď ale Oldřich Bajer v čele Mall Group nečekaně končíPřed dvěma týdny hovořil o velkých plánech. Teď ale Oldřich Bajer v čele Mall Group nečekaně končí

Veškerá řešení spojená s infrastrukturou chce Lilium, které v nedávné době nabralo značný kapitál v několika kolech financování, poskytnout zájemcům zdarma. Dokončení prvních vertiportů chce společnost stihnout do roku 2025, takže budou některé z nich vystavovány v poměrně horečném tempu.

Lilium není jediným startupem, který se chystá umožnit poskytování podobných služeb, a má rozpracovanou koncepci infrastruktury. Poměrně daleko je v tomto ohledu také Volocopter, který prototyp svého Voloportu představil v Singapuru, kde také proběhne výstavba prvního z nich.

Od bankrotu až na burzu. Henrik Fisker zvládá svůj reparát na výbornou a chystá nejudržitelnější elektrické SUV

fisker6Story

Foto: Wikimedia

Henrik Fisker

0Zobrazit komentáře

Psal se rok 2001 a Henrik Fisker prožíval absolutní vrchol kariéry designéra vozů. Po předchozí zkušenosti u BMW a tvorbě modelu BMW Z8 začal pro Ford navrhovat vozy značky Aston Martin, přičemž svůj podpis zanechal na takových vozech jako DB9 či V8 Vantage.

Jenže pro Fiskera to bylo málo. Snil totiž o založení vlastní společnosti produkující osobité vozy s inovativní technologií. K realizaci tohoto snu došlo v roce 2005, kdy se spojil s Bernardem Koehlerem, který svůj pracovní život taktéž zasvětil vozům a jejich designům.

Společnost Fisker Coachbuild původně působila jako úpravce již existujících modelů, přičemž se specializovala především na vozy od německých prémiových výrobců Mercedes-Benz a BMW. Fisker do jejich modelů přidával nové exteriérové a interiérové díly a také upravoval jejich technické parametry.

fisker3

Foto: Fisker

Henrik Fisker při prohlídce vozu

Úpravy se ovšem nedařily podle jejich představ a dodávky zákazníkům nabíraly na zpoždění. Na vině byl dost možná i fakt, že se Fisker od roku 2008 začal mimo úprav sériových vozů, mezi kterými nechyběly ani modely značky Tesla, soustředit i na vývoj vlastního automobilu. Projekt jménem Karma byl luxusní plug-in hybrid kombinující benzínový čtyřválec s elektromotorem. Benzínová jednotka přitom sloužila jako generátor energie ukládané do akumulátorů, které šlo nabíjet i ze sítě.

Po několika odkladech se vůz dostal na trh v roce 2011. Zájemcům byl nabízen za částku 100 tisíc dolarů, což v té době představovalo zhruba 1,8 milionu korun. I to byl důvod, proč projekt oslovoval především excentriky z řad celebrit a podnikatelů.

Za dobu výroby modelu Karma vzniklo asi 600 exemplářů. Jak všem z historie víme, Karmě se nikdy nepodařilo dosáhnout stejných úspěchů jako podobně laděnému Modelu S od Tesly.

fisker5

Foto: Wikimedia

Fisker Karma

Důvodem byla řada technických potíží, které tento vůz sužovaly, a také finanční problémy, do kterých se Fisker postupně dostával kvůli tahanicím o vládní půjčku. Značku navíc potkalo několik smolných momentů, například hurikán, který zničil jednu ze zásilek vozů. Henrik Fisker se proto pomalu stáhl z pozice generálního ředitele a ve společnosti, která nesla jeho jméno, začal vystupovat pouze coby člen představenstva.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

To byl postupný začátek konce Fiskeru. V roce 2013 došlo k úplnému odchodu Henrika Fiskera z podniku a masivnímu propouštění zaměstnanců. Ani tento krok ale nepomohl automobilce udržet se na hladině a jediným východiskem se pro ni stal bankrot. To, co zůstalo, v následujícím roce odkoupil čínský Wanxiang, který podnik přejmenoval na Karma Automotive. Pod tímto jménem začal prodávat model Revero, vycházející z původní Karmy, a ve své činnosti pokračuje dodnes.

Ambiciózní návrat

O jméno Fisker však automobilový průmysl přišel jen na chvilku. V roce 2016 Henrik Fisker povstal z popela se svou novou společností Fisker Inc. Možnost stát se prvním výrobce čistě elektrických vozů mu sice protekla mezi prsty, jeho nové plány jsou ovšem neméně ambiciózní.

fisker4

Foto: Fisker

Chystané SUV Fisker Ocean

Cílem je přinést na trh cenově dostupné a prozatím vůbec nejudržitelnější elektrické SUV s dojezdem téměř 500 kilometrů. Důvodů, proč bude Fisker Ocean, jak značka vyvíjenou novinku pojmenovala, skutečně unikátní, je ale mnohem více.

Zajímavostí je například solární panel zabudovaný do střechy vozu či způsob, jakým bude nabízen zákazníkům. Ti si jej totiž budou moci nejen koupit za 37,5 tisíce dolarů, tedy přibližně 880 tisíc korun, ale také od Fiskeru pronajmout za sumu začínající na 379 dolarech za měsíc (zhruba 9 tisíc korun).

Zájemci budou moci ročně najezdit až 48 tisíc kilometrů, ještě předtím je však nutné složit zálohu ve výši 3 tisíc dolarů (přibližně 70 tisíc korun).

fisker1

Foto: Fisker

Ocean se chce stát udržitelným vozem díky použití široké palety recyklovaných materiálů

A pak jsou tu také jednání s koncernem Volkswagen o možném využití platformy MEB, díky které by vůz stál na stejném základu jako některé modely od této německé automobilky, Audi, Seatu či Škodovky, konkrétně modelu Enyaq. V této otázce však stále probíhají jednání a není jasné, kdy budou u konce (a zda budou zdárné).

Vstup na burzu

Fisker v současné době plánuje uvedení vozu do výroby koncem roku 2022. S tím by měly pomoci i aktuální události, které se ve Fiskeru v posledních dnech odehrály. Možná se Henrik Fisker inspiroval strategií Nikoly ve svém rozhodnutí spojit se se společností Spartan Energy Acquisition spadající pod Apollo Global Management, která je kótovaná na newyorské burze a díky které vstoupí na burzu i právě Fisker.

fisker-auto

Přečtěte si takéPodívejte se na nové koncepty elektrického SUV se solární střechou od FiskeruPodívejte se na nové koncepty elektrického SUV se solární střechou od Fiskeru

Cílem automobilky je tímto krokem získat kapitál přesahující 1 miliardu dolarů, jež mu pomůže pokračovat ve vývoji projektu Ocean. Díky fúzi, která by měla být završena v posledním kvartálu tohoto roku, získal Fisker finanční ocenění ve výši 2,9 miliardy dolarů při hodnotě 10 dolarů za akcii. Fisker tak může bez problému pokračovat v přípravě stavidel, po jejichž nadzvednutí zaplaví Ocean trh s elektrickými vozy, na kterém bude konkurovat modelům jako Tesla Model Y či Ford Mustang Mach-E.