Stačilo mu šest not k tomu, aby vytvořil jednu z nejikoničtějších melodií v celé historii kinematografie. Ve spojitosti se jménem Ennio Morricone se většině lidí vybaví pár konkrétních scén ze spaghetti westernu Tenkrát na západě, legendární skladatel nicméně za svůj život vytvořil hudbu pro více než 500 filmů a televizních produkcí. Hudební génius, který dnes zemřel ve svých 91 letech, tak po sobě zanechal monumentální dílo jak z hlediska jeho rozsahu, tak z hlediska kvality.

Loni Morricone oslavil výročí, jakého dosáhne málokdo, přesto svůj devadesátý rok na Zemi z velké části strávil na cestách a ve vyprodaných koncertních halách. Roli dirigenta na sebe vzal také při návštěvě Prahy. V O2 Aréně Český národní symfonický orchestr předvedl některé z jeho nejznámějších kompozic, i když skladatel v minulosti několikrát řekl, že do velkých hal už nezavítá. V Praze vystoupil celkem šestkrát, spolupráce s českým orchestrem ale sahala mnohem dále.

„Je to prostě výborný orchestr,“ řekl Morricone v roce 2017 Hospodářským novinám. „Hrají bravurně, jak sólisté, tak celý orchestr. Imponuje mi celková úroveň hudebníků, tím myslím nejen jejich vzdělání, ale také přístup a vychování. Jsou slušní, zdvořilí a vstřícní,“ dodal. Mezi poslední projekty, které italský rodák s českými hudebníky nahrál, patřil soundtrack k filmu Osm hrozných od Quentina Tarantina.

Právě Tarantinova spolupráce autorovi bezpočtu nezapomenutelných melodií konečně přinesla Oscara za hudbu. Ačkoliv byl na cenu Akademie nominován celkem šestkrát, zvítězil pouze jednou, devět let po tom, co obdržel čestného Oscara za celoživotní přínos. Kromě toho dostal celkem tři Zlaté glóby, čtyři ceny Grammy, tři Evropské filmové ceny a mnoho dalších. Za jeho hlavní úspěch je ovšem potřeba označit samotný vliv na filmovou hudbu.

Pravidelně se objevuje na vysokých příčkách žebříčků nejvýznamnejších tvůrců soundtracků a mnoho kultovních filmů si bez Morriconeho přínosu nelze představit. Hlavními jsou samozřejmě Leoneho westerny jako Tenkrát na západě nebo Hodný, zlý a ošklivý, ale ocenění publika si získaly také jeho práce v hororu Věc, Profesionál nebo kriminálním seriálu Chobotnice.

Po celém světě se prodalo více než 70 milionů alb skladatelových kompozic, z toho deset milionů patří jen soundtracku k Tenkrát na západě. Patří tak mezi pětici nejprodávanějších instrumentálních alb. Do několika let po vydání se prodalo přes tři miliony kusů soundtracku každého dílu slavné dolarové trilogie (Pro hrst dolarů; Pro pár dolarů navíc; Hodný, zlý a ošklivý), což odpovídá více než 200 milionům dolarů.

Pro hrst dolarů se také stalo prvním výrazným úspěchem Morriconeho po studiích klasické hudby, kompozici sborové hudby, dirigování pěveckých souborů a několika menších projektech. Jakmile začal pracovat s režiséry jako Michelangelo Antonioni, Sergio Leone a Bernardo Bertolucci, jeho kariéra byla i díky nebývylé plodnosti nezastavitelná. Za jeden rok byl schopen napsat hudbu i k dvaceti filmům.

Přitom byl schopen si po celou kariéru zachovat invenčnost a nerad poslouchal svoji starší tvorbu ze strachu o přílišné opakování se. Klasické vzdělání kombinoval s avantgardním přístupem, takže byl ochoten do skladeb zahrnovat také typicky nehudební zvuky. Přijímal také vývoj technologie, takže v pozdějších letech pracoval i se syntezátory.

I když se často říká, že dokonalý soundtrack je těžké samostatně postřehnout kvůli jeho syntéze se zbytkem filmu, Morricone je zářným příkladem hudby s naprosto výsadním postavením. Skvěle to naposledy vystihnul úvod Osmi hrozných, kde se kamera velmi pomalu pohybuje téměř prázdným rámem s ukřižovaným Kristem v popředí a jedoucím dostavníkem v dálce. Zlověstnou atmosféru z většiny vytváří nejdříve tichý, postupně stále dramatičtější hudba.

Svět dnes přišel o zásadního skladatele, jeho kompozice ovšem budou umění ovlivňovat v dohledné době. Samy přitom přežijí tak dlouho, jak jen bude moderní lidská civilizace existovat.