Když jsme s Janem Havránkem mluvili naposled, jeho ekologický kavárenský projekt Otoč kelímek teprve začínal. To byl rok 2018. Tehdy do tří olomouckých kaváren nasadil jednoduché plastové kelímky s odolnější schránkou, které bylo možné opětovně používat a tím zamezovat zbytečnému plýtvání jednorázových variant. O dva roky později projekt stále běží, dobře se etabluje na tuzemském trhu a pro mnohé kavárny je jednou z hlavních iniciativ, jak šetřit přírodu.

V době, kdy se Havránkův projekt rozjížděl, na trhu již byla řada znovupoužitelných kelímků, přičemž celý tento trend moderního městského pití kávy definoval KeepCup. Jen stěží jsme ale mohli vidět rozšířenější nabídku alternativních kelímků v kavárnách, kde by k nim zákazníci měli co nejjednodušší přístup (jejich klasický prodej nepočítaje). Výjimkou mohl být Starbucks, Costa Coffee nebo jiné velké kavárenské řetězce, ale tradiční kavárničky v centrech měst? Žádná velká sláva.

Tuto díru na kavárenském trhu se pak v červnu předminulého roku rozhodl vyplnit právě Otoč kelímek, který tehdy figuroval pod názvem Půjčte si kelímek. Se svými různobarevnými variantami vyrazil do podniků Café La Fée, Kafe Kodó a Naše Café, jež sídlí na frekventovaných místech Olomouce a patří k tamním vyhlášeným značkám. Díky nim chtěl započít „revoluci“ v tom, jak omezit jinak zhruba 450 milionů jednorázových kelímků, které se ročně spotřebují v Česku a na Slovensku.

„Je to hromada odpadu, který se nedá recyklovat, a hromada zdrojů, které skončí na skládce nebo ve spalovně. Každý náš kelímek dokáže nahradit až 400 jednorázových a i pak se dá využít jako recyklovatelná surovina,“ připomíná Havránek.

Zmíněný olomoucký „kavárenský kartel“ znovupoužitelné polypropylenové kelímky začal nabízet s příplatkem 50 korun a jak Havránek v rozhovoru pro CzechCrunch zpětně vzpomíná, vratné kelímky se rychle začaly těšit velké oblibě. Poté se přidaly další dvě olomoucké kavárny a Otoč kelímek začal přemýšlet nad tím, jak svůj projekt dostat i do dalších měst. Nechtěl být totiž pouze „olocentrincký“ – chtěl být ideálně ve všech kavárnách v Česku.

„Dáte si kávu do tohoto kelímku v Praze, přijedete do Olomouce a v podporované kavárně jej za vratnou zálohu vrátíte. To je hlavní idea celého projektu. Propojitelnost měst za účelem šetření zátěže přírody,“ objasňoval před dvěma lety svůj plán Havránek. a teď se ukazuje, že ho plán funguje výborně.

Už žádná sranda, ale profesionální hra

Nebylo se tak čemu divit, když jsem se s Honzou Havránkem po dvou letech setkal, tak mi na první otázku, jak se jeho projekt za dva roky posunul, okamžitě odpověděl: „Hodně!“ Otoč kelímek se totiž posunul z fáze, kdy byl brán jako nadšenecká iniciativa, do role standardu pro zálohované kelímky na kávu. „Posunuli jsme se a zprofesionalizovali celý náš byznys,“ říká dvaatřicetiletý autor myšlenky.

Velký posun kupředu je především znát na tom, že už barevné kelímky dávno nejsou jen v Olomouci. Otoč kelímek má své partnerské kavárny ve všech krajských městech České republiky a desítkách menších, přičemž dohromady spolupracuje s více než 300 podniky. Mezi nimi jsou jak nezávislé kavárny v podloubí historických domů, na nichž byl projekt prakticky postaven, ale také třeba hypermarket Globus.

„V tom je krása celého projektu. Je vlastně jedno, kdo bude kelímky nabízet. Důležité je, aby se dostaly k co nejvíce lidem, a tím rozšířily celorepublikovou síť, v rámci které budou zákazníci moci kelímky vracet kdekoliv, kde budou chtít, a dostane se jim zpět vratné zálohy,“ vysvětluje Havránek a dodává, že záloha je pořád stejná, tudíž 50 korun.

Vzhledem k postupnému rozšiřování udělal Otoč kelímek i několik kreativních kroků, co se týče designu kelímků. Nejen, že představil ještě širší škálu barev, ale také vytvořil limitované edice pro Prahu, Brno a Olomouc, které mají na sobě natisknuté panorama daného města. Nehledě na to, že začal spolupracovat také s festivaly na jednorázových zápůjčkách, a dostal do oběhu opakovaně použitelná víčka.

Jádro celého projektu se točí především okolo pravidelných měsíčních poplatků, které kavárny platí Otoč kelímku za servisní službu s doručováním produktů i jejich výměně, případně výkupu přebytků. Jak Havránek zmiňuje, zpravidla se tyto poplatky pohybují v řádech stovek korun měsíčně, avšak záleží na lokalitě, kde se kavárna nachází.

Finance projektu plynou i ze zmíněných jednorázových zápůjček (například právě festivalům, ale prakticky jakýmkoliv jiným akcím, které projeví zájem o znovupoužitelné kelímky tohoto typu). Konkrétnější údaje týkající se finanční stránky však Havránek zmiňovat nechtěl, ale dodal, že jsou stále v černých číslech.

Paradoxně ale celý projekt malinko zpomalila koronavirová pandemie, která v lidech vyvolala menší nezájem o ekologická řešení a peníze raději šetřili. Navíc byl zákazníkům částečně omezen i nákup kávy s sebou. Nejde ale o nic, co by fungování Otoč kelímku mělo trvale poznamenat a do kaváren se už lidé zase vracejí.

Zálohované obaly všude

Přes nabídku znovupoužitelných kelímků se Havránkův projekt soustředí i na komplexnější plán, v rámci kterého chce motivovat kavárny ke kompletnímu přechodu na zálohované obaly. „Už teď máme první vlaštovky, mezi něž patří třeba Cobra na pražské Letné. Průběžně se ale přidávají další podniky,“ dodává Havránek k programu pod označením Hero Zero.

A právě tato vize postupně Otoč kelímek posouvá do nového segmentu. Ačkoliv má v oběhu přes 60 tisíc produktů, které se v různobarevných kombinacích pyšní v rukou uvědomělých zákazníků, není to finální meta. Havránkovým cílem je nahradit pokud možno všechny hojně využívané předměty určené pro pití nebo jídlo, a to nejen z jeho strany.

Proto se tým postupně zamýšlí nad výrobou obnovitelných brček a obecně rozšiřuje nabídku o jiné výrobky spojené s udržitelností a ekologickým provozem v kavárnách a restauracích. Mimo jiné spolupracuje s dalšími projekty a pomáhá jim s úvodem do problematiky i objasňováním svého nasbíraného know-how.

„Pomáháme například španělské iniciativě ReVaso, se kterou konzultujeme různé kroky a předáváme jim naše know-how. Mají dobře našlápnuto. Stejný přístup volíme také ve Slovinsku, přičemž v obou zemích tyto projekty provozují Češi,“ komentuje „mezinárodní“ pomoc hrdý olomoucký rodák Havránek.

Na závěr se pak hodí zmínit, že byť se Otoč kelímek tváří nejvíce „hipstersky“ a působí líbivým dojmem, není zdaleka jediný, kdo se zálohovanými obaly, respektive alternativními materiály pro výrobu kelímků, brček a dalšího příslušenství zabývá. Ekologická řešení můžeme vidět například ve Starbucks nebo Costa Coffee, kupovat můžeme stylové KeepCupy a například taková IKEA se zavázala k postupné eliminaci všech produktů z jednorázových plastů. Takže se celá věc dává velmi rychle do pohybu.