Jen 300 lidí se bude moci svým známým pochlubit tím, že mají doma Hyperion XP-1. Pod tímto názvem si lze představit celou řadu věcí, od chytrého telefonu až po raketu vynášející satelity na orbit. Ve skutečnosti se ovšem jedná o vůz na vodíkový pohon, který chce světu dokázat, jak obrovský potenciál se právě ve vodíku ukrývá.

XP-1 sice není smartphone ani raketa, ovšem s trochou nadsázky by se dalo říci, že si od každého z nich bere to nejlepší. Automobil, za kterým stojí společnost se sídlem v Kalifornii, je jakýmsi vzdorem proti aktuální vlně elektromobilů vybavených akumulátorem a ukazuje, že elektřinu lze zkrotit i daleko racionálnějším způsobem než jen rozměrnými a těžkými akumulátory.

Byť právě na nich začíná celá řada výrobců vozů budovat svou výrobní strategii, jsou elektromobily vybavené akumulátorem ve srovnání s konvenčními vozy stále plné nedostatků. Ty se týkají především dojezdu a také doby nabíjení, během které si majitel stihne odskočit na toaletu, vypít kávu, přečíst oblíbený komiks, vůz vyluxovat a ještě si dát krátkého šlofíka.

To ovšem neplatí u Hyperionu XP-1, jehož tajemstvím je vodíková technologie. Ta dokáže krmit elektromotor vozu s daleko vyšší účinností než klasický akumulátor.

Zatímco nejvyšší dojezdové vzdálenosti moderních elektromobilů se pohybují okolo 500 kilometrů, vodíková nádrž, kterou je mimochodem možné natankovat v čase pod pět minut, zcela bez problému vystačí na cestu dlouhou až 1 635 kilometrů.

Jenže tím výčet zajímavých čísel spojených s tímto futuristicky vyhlížejícím automobilem ani zdaleka nekončí. Maximální rychlost, které je vodíkový dravec schopen dosáhnout, je 365 km/h. Zcela bez rozpaků jej tedy můžeme označovat za hypersport. Impozantní výkony předvádí i v otázce akcelerace, kdy se z klidového stavu až na 100 km/h dokáže rozpohybovat za 2,2 sekundy.

Mimo výkonného elektromotoru stojí za špičkovými dynamickými vlastnostmi vozu i jeho technické zpracování. Přibližně dvě stovky inženýrů, kteří na voze pracovali více než deset let, se totiž rozhodli udržet váhu automobilu co nejvíce při zemi.

K tomu jim posloužilo využití kompozitních materiálů. Z kombinace karbonu a titanu je vyrobena celá kostra vozu, karbonová jsou i skořepinová sedadla a tento ultralehký a zároveň velice pevný materiál byl použit i pro výrobu nádrží uchovávajících vodík.

Křivky inspirované sci-fi

Stejně impozantní je i zpracování karoserie vozu, která obtéká 21palcová kola v zadní části a 20palcová kola v části přední. Dominantním prvkem je dvojice postranních křídel, které zde plní nejen funkci estetickou, ale i dvě funkce vyloženě praktické. Ta první se projeví při rychlé jízdě vozu v zatáčkách, kdy křídla zvyšují přítlak, a tedy i stabilitu vozu.

Druhá funkce je patrná při detailnějším průzkumu povrchu těchto křídel. Ten je tvořen solárními panely, které se podobně jako slunečnice otáčejí za sluncem, aby vozu poskytly další kapky drahocenné energie. Ta je ukládána do superkapacitorů, které na rozdíl od klasické baterie uchovávají energii pomocí statického výboje.

Pokud někteří vzhled nového Hyperionu přirovnávají k Chironu od Bugatti, interiér pak můžeme srovnávat s elektromobilem od Bytonu. Na vině je především obří dotyková obrazovka, která se nachází jak ve voze M-Byte od Bytonu, který má spadeno i na evropské zákazníky, tak také v XP-1.

Konkrétně je zde k nalezení displej o rozměru 98 palců, který lze ovládat pomocí gest. Displej je zasazen do hyperfuturistického interiéru, který postrádá jakákoliv fyzická tlačítka a opírá se jen o leštěný černý povrch kombinovaný s chromem.

Nejasná budoucnost

To, co původně vypadalo jako pouhý koncept hájící barvy vodíku, se nakonec stane produkční skutečností. Hyperion chystá vyrobit 300 exemplářů tohoto jedinečného automobilu, který by měl být k dostání od roku 2022. Automobilka sice cenovku neprozradila, je ovšem jasné, že se bude jednat o velice drahý špás.

A to i z toho důvodu, že na světě prozatím není příliš mnoho míst, kde by se dalo s vozem bez problémů prohánět. Problém tkví v nedostatečné infrastruktuře, kvůli které se dá provoz vodíkových automobilů prozatím přirovnat spíše k vědeckému experimentu než k plnohodnotnému užívání vozu.

Podobně jako v případě elektromobilů by se měl tento fakt již brzy změnit. Na budování vodíkové infrastruktury aktuálně pracuje (nebo se k tomu chystá) řada společností v čele s výrobci vodíkových automobilů, jako je Nikola nebo Toyota. Zapojit se chce i sama automobilka pojmenovaná po mýtickém titánovi Hyperionovi.

Nejen vozy jako Hyperion, ale i další vodíková plavidla či letadla totiž dokazují, že elektrická budoucnost dopravy může mít celou řadu podob. To ostatně potvrzují i slova ředitele automobilky. Jak uvádí web Autoblog, Angelo Kafantaris na adresu vodíku řekl: „Toto je pouze začátek toho, čeho lze vodíkem coby nosičem energie dosáhnout. Potenciál tohoto paliva je neomezený a způsobí revoluci v energetickém sektoru.“