Tady není stud na místě. V Tokiu vyrostly transparentní veřejné toalety, které vyžadují lehkou dávku kuráže

transparentni-toalety4

Foto: Tokyo Toilet

Tokio má nové veřejné toalety. Byť jsou prosklené, stále nabízejí dostatek soukromí

0Zobrazit komentáře

Volání přírody může přijít i v momentech, které jsou k tomu zcela nevyhovující. Například při návštěvě města, které vůbec neznáte. V ten moment začíná dobrodružné pátrání po veřejné toaletě, během kterého jde často o vteřiny. Pokud se však do této situace dostanete v Tokiu, můžete narazit i na toalety, které vás odlákají. Nikoliv však nečistotou, ale svou průhledností.

Pokud si architekt, pracující na zakázce veřejných toalet, položí otázku, co je u takového objektu to nejdůležitější, odpovědí mu nejčastěji bude soukromí. Ovšem nejnovější projekt architekta Shigeru Bana, oceněného Pritzkerovou cenou, která je obdobou Nobelovy ceny v oblasti architektury, je postaven na trochu jiné myšlence.

Ban se ve svém projektu tokijských veřejných toalet, umístěných v městském parku Yoyogi Fukamachi a parku Haru-no-Ogawa, zaměřil především na možnost rychlé optické kontroly, v jakém stavu se záchodky nacházejí a zda nejsou obsazené.

transparentni-toalety5

Foto: Tokyo Toilet

Po setmění se toalety mění na zajímavou pouliční lampu

Stavba je totiž tvořena transparentními stěnami. Neznamená to však, že by každý, kdo jde kolem, mohl okukovat, co se právě na toaletě děje. V momentě, kdy do kabinky vstoupí osoba, která za sebou zamkne dveře, průhledné sklo se díky speciální technologii změní v netransparentní plochu zaručující dostatek soukromí.

Díky tomuto systému si mohou kolemjdoucí pociťující volání přírody rychle ověřit, zda je kabinka obsazena, či nikoli. Potenciální uživatel toalety si může také rychle zjistit, jak čisté toalety jsou, aniž by do nich musel vstupovat.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Při vstupu na veřejné toalety, zejména těch, které se nacházejí v parku, se obáváme dvou věcí. První je čistota a druhá je, zda je někdo uvnitř. Při použití nejnovější technologie se vnější sklo při uzamčení změní na neprůhledné. To umožňuje uživatelům zvenčí zkontrolovat čistotu toalety a to, zda ji někdo používá. V noci navíc zařízení osvětluje park jako krásná lucerna,“ okomentoval své dílo Ban.

Aby toalety působily v prostoru co nejpřirozeněji, jsou skleněné tabule zabarveny podle toho, kde se nacházejí. V případě záchodků umístěných v parku Haru-no-Ogawa budou laděny do zelenomodrých tónů, aby splývaly s okolní zelení.

transparentni-toalety2

Foto: Tokyo Toilet

Uvnitř jsou toalety vybaveny standardní sanitou

V parku Yoyogi Fukamachi pak budou skleněné tabule oranžové, červené a fialové, aby korespondovaly s nedalekým dětským hřištěm. Každá lokalita nabídne tři oddělené kabinky určené pro pány, dámy a osoby tělesně postižené. Skleněné by měly být i vnitřní příčky, které budou ošetřeny reflexní vrstvou, takže budou působit jako velká vnitřní zrcadla.

Zvláštní umělecké dílo

Celý projekt je součástí akce nazvané Tokyo Toilet pořádané neziskovou organizací Nippon Foundation. Ta se zaměřuje na projekty sociálních inovací, které realizuje po celém světě. V případě tokijských toalet vytvořilo celkem 16 umělců kreativní veřejné toalety na sedmnácti místech rozesetých po celém centru čtvrti Šibuja.

Ta patří k těm nejrušnějším z celého Tokia, jelikož se zde nachází řada obchodních domů, sídel velkých společností, barů, restaurací a klubů, které z ní dělají živé místo i po setmění. Kvalitní veřejné toalety jsou zde i kvůli nim nezbytností.

transparentni-toalety1

Foto: Tokyo Toilet

Skleněné tabule budovy jsou zbarveny tak, aby zapadly do prostředí, ve kterém jsou umístěny

Mezi další architekty, kteří se na projektu Tokyo Toilet podílejí, patří například i tři další držitelé Pritzkerovy ceny, jmenovitě Toyo Ito, Tadao Ando a Fumihiko Maki. Mezi realizovanými projekty těchto architektů je i budova veřejných toalet navržená ve stylu tradičního japonského způsobu balení dárků Origata, díky kterému připomíná obří papírovou krabici.

Podobná stavba, jako je transparentní toaleta v Tokiu, se již dříve objevila také ve švýcarském Lausanne, pro které ji navrhnul designér Oliver Rambert. Tato toaleta umístěná v přístavu nabízí krásný výhled na blízké jezero. Ovšem stejně jako u tokijské toalety se v momentě otočení klíče její stěny zmatní, a není tak vidět ven ani dovnitř.

transparentni-toalety6

Foto: Tokyo Toilet

Další z toalet vzniklých v rámci projektu Tokyo Toilet

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Prvok se už vznáší na hladině Vltavy. Češi postavili první plovoucí dům z 3D tiskárny na světě

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

prvok-vltava-minStory

Foto: Stanislav Krupař

Český Prvok je první plovoucí 3D tištěný dům na světě

0Zobrazit komentáře

Kdybych vám řekl, že byl vyroben v Českých Budějovicích, pak tahačem se speciálním návěsem převezen do přístavu v pražských Holešovicích, kde se usadil na hladinu Vltavy, a ladně doplul až ke Střeleckému ostrovu, patrně byste neuhodli, že celou dobu mluvím o domě. Češi ale postavili světový unikát – první plovoucí dům, který vznikl z velké části díky 3D tiskárně.

O Prvokovi, jak se první český dům z 3D tiskárny jmenuje, nepíšeme prvně. Začátkem července jsme popisovali, jak ho robot zvaný Máša buduje ve staré průmyslové hale na okraji Českých Budějovic, ale to byla teprve část příběhu. K jeho dokončení došlo usazením Prvoka na hladinu Vltavy, což byl neméně zajímavý počin.

„Sprint do cíle byl hodně intenzivní, měli jsme i nějaké nocovky, ale první 3D tištěný plovoucí dům je na světě,“ oznámil slavnostně novinářům v úterý Michal Trpák, sochař a autor Prvoka, který v něm nevidí jen dům, ale jako umělec také sochu. „Pro mě bylo důležité, jak to bude celé vypadat a zda bude vzbuzovat emoce. Věřím, že Prvok diskuzi vzbuzovat bude,“ pronesl s úsměvem.

O unikátu, a to nejen českém, ale rovnou i světovém, se nemluví jen tak do větru. Podle Trpáka prozatím nikdo nepostavil 3D tištěný dům, který je zároveň rozložitelný, převozitelný, složitelný a ještě k tomu plující. A všechny tyto vlastnosti jeho tvůrci z českobudějovického týmu Scoolpt podrobili maximální zatěžkávací zkoušce.

prvok1-min

Foto: Václav Filip

Český 3D tištěný dům Prvok

Začněme ale samotným výrobním procesem. Na jihu Čech se začal tisknout beton zhruba před dvěma měsíci, přičemž časomíra čistého času tisku se nakonec zastavila zhruba na 32 hodinách. Obvodové zdivo a další betonové prvky tak vznikly velmi rychle, ostatně právě v tom je velká přednost 3D tisku ve stavebnictví. Další dva měsíce se ale pak ladily veškeré detaily.

„Rychlost stavby je jedna z výhod, 3D tisk nám zároveň umožňuje více si hrát s tvary a formami,“ popisuje Trpák. Na rozdíl od standardních staveb tak na českém plovoucím 3D tištěném domě nenajdete žádné ostré hrany. Prvok naopak svým půdorysem a tvarem připomíná – koho jiného – prvoka. Oproti miniaturním jednobuněčným organismům ale pořádně narostl.

Po souši i po vodě

Jen samotná betonová část váží kolem 20 tun, celý dům má přes 30 tun a při délce přesahující 13 metrů tak po jeho dostavění následovala další nemalá výzva – přepravit ho až na místo určení, tedy z Českých Budějovic do 150 kilometrů vzdáleného centra Prahy.

„Použili jsme speciální návěs, který má natáčecí zadní nápravu, aby mohl projet i na kruhových objezdech. Na každém kole byly instalovány speciální měchy, sloužící jako tlumiče k eliminaci prasklin na domě,“ popisuje složitou dopravu nadměrného nákladu Kateřina Nováková, jedna z autorek z týmu Scoolpt.

prvok-scoolpt-min

Foto: Stanislav Krupař

Tým Scoolpt: Michal Trpák, Kateřina Nováková, Jiří Vele a Ladislav Trpák

Během přepravy se využila další vlastnost Prvoka, jeho rozložitelnost. Na sedmihodinovou noční cestu do holešovického přístavu se tak vydal ve třech částech, aby byl následně snesen na hladinu a opět složen. To, že bude Prvok plovoucí a tím pádem unikátní, ale byla vlastně spíše nutnost než nutný záměr jeho tvůrců. Česká legislativa s podobnými stavbami prozatím vůbec nepočítá, a proto jej bylo nutné umístit na plovoucí ponton.

Již sestavený dům, na němž vás na první pohled osloví nejen jeho tvar, ale také zelená střecha, se pak vydal na tříhodinovou plavbu po Vltavě, proplul třemi plavebními komorami a zakotvil u Střeleckého ostrova, kde nyní bude do konce srpna otevřen pro všechny, kdo se chtějí podívat, jak může vypadat budoucnost stavebnictví.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Všem je jasné, že ve stavebnictví budou muset nastat změny související například se snižováním fyzické práce či větším důrazem na ochranu životního prostředí. 3D tisk může dát odpověď na mnoho těchto výzev, obzvlášť po epidemii. Jsme rádi, že jsme mohli být u toho,“ říká Libor Vošický, předseda představenstva Stavební spořitelny České spořitelny, která je generálním partnerem a investorem projektu.

Betonová masa s technologiemi

Jelikož jde o první stavbu svého druhu, logicky nepatří mezi nejlevnější. Podle tvůrců Prvoka vyšla 3D tištěná prvotina zhruba na 10 milionů korun, ale Michal Trpák uvádí, že pokud by se stavba dostala do sériové výroby, šly by výrobní náklady stlačit zhruba na 4 až 5 milionů korun. Zásadní je pochopitelně i to, jaké materiály, technologie a výbava se využijí – a tam Scoolpt u Prvoka rozhodně nešetřil.

prvok3-min

Foto: Stanislav Krupař

Pohled na Prvoka kotvícího u Střeleckého ostrova z mostu Legií

Uvnitř domu o ploše 34 metrů čtverečních najdeme kuchyň, jež je řešena jako dřevostavba, a v zakulacených zákoutích na jedné straně ložnici a na druhé koupelnu. Kupříkladu poličky nad kuchyňskou linkou i v ložnici jsou vyrobeny ze šest tisíc let starého dubového dřeva, a tak je jasné, že nejsou nejlevnější. Prémiové je rovněž osvětlení a také většina dalších doplňků byla vyráběna na míru.

V koupelně se nachází baterie z práškového titanu, která byla vytištěna na 3D tiskárně, a recirkulační sprcha má šetřit až 90 procent vody. „Dvacetkrát za sekundu vyhodnocuje kvalitu vody. Když je kvalitní, tak ji vrátí zpátky do oběhu,“ vysvětluje Ladislav Trpák, Michalův bratr, který je součástí Scoolptu a známý také jako zakladatel módního e-shopu Zoot, kde však již nepůsobí.

krupauer-boxed

Přečtěte si takéZměnili pražský Smíchov i Karlín, teď se architekti z A8000 pouští do brněnského Bronxu. Ze Špitálky bude moderní čtvrťZměnili pražský Smíchov i Karlín, teď se architekti z A8000 pouští do brněnského Bronxu. Ze Špitálky bude moderní čtvrť

Střecha celého domu je osázena zelení, přičemž travnatá část je doplněna o speciální zavlažovací systém. Zelená střecha plní jednak estetickou roli, ale také funkční – dům izoluje a dělá lepší klima. V domě zároveň nechybí ani podlahové vytápění, klimatizace a rekuperace vzduchu, přičemž zateplení je zajištěno dvouplášťovými stěnami, mezi nimiž je schovaná izolace i veškeré sítě.

A jaké jsou s Prvokem další plány? „Zhruba dva týdny teď bude Prvok kotvit na Střeleckém ostrově, pak se na měsíc přesune na Náplavku a řešíme jeho finální kotviště, kde by mohl být k pronájmu. Mělo by to být v Praze či blízkém okolí,“ dodává Michal Trpák.

prvok2-min

Foto: Stanislav Krupař

Prvok se vznáší na pontonu a jeho střechu pokrývá zeleň

prvok5-min

Foto: Stanislav Krupař

Ložnice v 3D tištěném domu Prvok

prvok6-min

Foto: Stanislav Krupař

Kuchyně v 3D tištěném domu Prvok

prvok7-min

Koupelna v 3D tištěném domu Prvok