Až o 90 procent méně emisí. Nákladní loď Oceanbird chce obnovit zašlou slávu plachetnic a šetřit přírodu

oceanbird2

Foto: Wallenius Marine

Loď Oceanbird chce lodní dopravě navrátit vítr do plachet

0Zobrazit komentáře

Když během průmyslové revoluce začaly plachty postupně nahrazovat parní a následně spalovací pohonné jednotky, mohlo se zdát, že tradiční plachetnice z lodní dopravy zcela vymizí. Plachty na mořích a jezerech ovšem dokázaly setrvat až do dnešních dob, byť už jen především u rekreačních plavidel. Loď Oceanbird je však důkazem, že by časem mohly získat svou ztracenou slávu zpět a znovu dominovat všem mořím.

Velká průmyslová plavidla jsou dnes ve většině případů hnána kupředu pomocí velkých lodních šroubů, které roztáčí obří dieselové motory. A to znamená značné množství hluku pod hladinou, hektolitry spotřebovaných provozních kapalin, množství emisí a v případě havárie i šanci na litry paliva ohrožujícího život ve vodách.

Podobně jako v sektoru automobilové či letecké dopravy je proto i v lodní dopravě cítit tendence změnit věci k lepšímu a učinit plavby co možná nejekologičtější. A návrat ke starým dobrým plachtám se zde jeví jako ideální. Pro přepravu zboží pomocí tradičních plachetnic se již rozhodla například britská kosmetická firma Lush, která vsadila na sílu větru, jenž napomohl objevit Ameriku či dovážet do Evropy vzácná koření z celého světa.

oceanbird1

Foto: Wallenius Marine

Oceanbird aspiruje na největší plachetnici světa

V případě Oceanbird by ale ostřílení mořští vlci hledali ráhna a lanoví jen marně. Tato velká přepravní loď totiž pracuje s konceptem plachtění ve jménu současného pokroku. Plachty jsou ovládány počítačovými systémy, využívají těch nejmodernějších materiálů a mají několik technologických vychytávek, díky kterým jsou schopny hnát loď kupředu s překvapivou efektivitou.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Samotná loď je koncipována k přepravě až sedmi tisíc osobních a nákladních automobilů, s nimiž se dokáže po mořské hladině pohybovat rychlostí až 10 uzlů, tedy necelých 20 km/h. Překonání vod severního Atlantiku by tak lodi mělo zabrat zhruba 12 dní, což je přibližně o čtyři dny déle než v případě využití konvenčních motorových plavidel. Oproti nim však Oceanbird v průběhu plavby vypustí do ovzduší až o 90 % méně emisí, a to právě díky zkrocení síly větru.

oceanbird5

Foto: Wallenius Marine

Vrchní paluba lodi slouží výhradně pro možnost pohybu plachet

oceanbird7

Foto: Wallenius Marine

Vrchol teleskopických plachet

O to se stará pětice teleskopických plachet, které jsou tvořeny kombinací kovu a kompozitních materiálů. Při jejich maximálním rozložení ční do výše 80 metrů, naopak při úplném složení mají výšku pouhých 20 metrů. Loď tak dokáže v případě potřeby klidně proplouvat i pod mosty nebo ustát prudké bouře.

Plachty jsou „skasány“ také v momentě, kdy loď vplouvá do doků, kde naopak přicházejí ke slovu blíže nespecifikované motory. Ty lodi pomáhají k co možná nejlepší manévrovatelnosti, ale zároveň jsou jistotou možnosti pohybu na otevřeném moři v případě úplného bezvětří.

Největší plachetnice světa

Jak již bylo řečeno, loď je prozatím pouhým konceptem, za kterým stojí loděnice Wallenius Marine působící ve Švédsku a Singapuru. Na projektu se podílel i švédský výzkumný ústav SSPA a Královský technologický institut ve Stockholmu.

Prozatím existují pouze vizualizace a zmenšený model plavidla o délce sedmi metrů, který byl již spuštěn na vodu a podroben základním plavebním zkouškám. Celý design lodi by měl být dokončen do konce roku 2021 s tím, že první realizace je naplánována na rok 2024.

oceanbird6

Foto: Wallenius Marine

Loď je navržena pro přepravu automobilů, může však sloužit i jako výletní loď

Pokud se Oceanbird skutečně podaří přivést k životu, mělo by se díky rozměrům 200 metrů na délku a 40 metrů na šířku jednat o největší plachetnici světa. Koncepce lodi by navíc měla umožnit konfigurovat plavidlo nejen pro přepravu vozidel, ale například i jako výletní loď.

Nelze však očekávat, že by plavidlo bylo schopno převážet klasické nákladní kontejnery, pro které je vyžadována co nejrovnější vrchní paluba. Ta je v tomto případě nerealizovatelná právě kvůli plachtám, což je škoda, jelikož se právě tento typ lodí zásadně podílí na objemu emisí produkovaných lodní dopravou.

Komerční lodní průmysl přispívá k celosvětové produkci CO2 v míře 2,5 procenta a u oxidu dusíku je to dokonce 18 až 30 procent. Jedná se tedy o sektor, ve kterém jsou podobné iniciativy více než žádoucí a do budoucna by jich mělo jen přibývat.

Tahače na vodík i na baterky. Mercedes ukázal, že se elektrické budoucnosti nákladní dopravy nebojí

mercedes-genh2-1

Foto: Daimler

Elektrický tahač Mercedes-Benz eActros Long Haul

0Zobrazit komentáře

Mercedes platí za prémiového výrobce luxusních osobních automobilů, ovšem neméně významnou pozici si drží i v sektoru nákladní dopravy. I ta prochází významnými změnami, které jí ve jménu vyšší udržitelnosti ženou do náruče alternativních pohonných systémů. A Daimler, potažmo Mercedes-Benz, nechce tyto velké změny prospat. V rámci nově představené strategie elektrifikace užitkových vozidel proto představil vlastní koncept tahače využívajícího síly vodíkové technologie, doplněný o elektrický nákladní vůz schopný ujet na jedno nabití až 500 kilometrů.

Vodíková novinka určená pro mezinárodní dálkovou přepravu nese název Mercedes-Benz GEnH2 Truck. Na jediné natankování dvou nádrží o skladovací kapacitě 40 kilogramů dokáže tahač ujet až 1 tisíc kilometrů. Díky tomu se tak příliš neliší od klasických vozů vybavených tradičními pohonnými jednotkami. Za tuto efektivitu vděčí svým palivovým článkům pracujícím s kapalným vodíkem o vysoké energetické hustotě.

Daimler si však předsevzal, že jeho vodíková budoucnost nebude tradiční vozy dohánět jen co se dojezdu týče. Jeho snahou bylo dostat technologické parametry vozu na úroveň tahače Actros, který je klasickým zástupcem tahačů od Mercedesu. GEnH2 Truck se tak může pochlubit schopností uvézt až 25 tun nákladu, podobnou tažnou silou i výkonem. Ten má u předprodukční verze na starosti dvojice elektromotorů o celkovém maximálním výkonu 330 kW a točivém momentu 2 071 Nm.

mercedes-genh2-83

Foto: Daimler

Hned tři nové tahače Mercedes představil Daimler v rámci své nové elektrické strategie

V tento moment je GEnH2 Truck zatím pouze technologickým konceptem, který by se měl stát základem již oznámené sériové verze vybavené palivovými články o výkonu 300 kW. Ty doplní sada akumulátorů o kapacitě 70 kWh, která může na omezený čas přispět dalšími 400 kW. Do těchto zásob však bude saháno jen ve výjimečných případech, například při rozjíždění či pohybu do vrchu s plně naloženým návěsem.

Odhalení produkční verze a její zkušební provoz u vybraných zákazníků Daimler plánuje na rok 2023. Sériová výroba by se měla spustit ve druhé polovině této dekády. Daleko dříve se tak dočká výroby další představená novinka v podobě čistě elektrického tahače eActros Long Haul, který v sobě bude mít místo palivových článků akumulátory.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jeho dojezd na jediné nabití by měl činit přibližně 500 kilometrů, což není na nákladní automobil příliš dlouhá vzdálenost. Mercedes ovšem kalkuluje s legislativou Evropské unie, která nařizuje řidičům kamionů, aby si po 4,5 hodinách jízdy udělali přestávku dlouhou minimálně 45 minut.

A právě tyto přestávky se vyloženě nabízejí k tomu, aby během nich načerpali novou energii nejen řidiči, ale také jejich elektrický tahač. Mercedes prozatím blíže nespecifikoval technické parametry vozu, nicméně uvedl, že by měl být připraven k produkci v průběhu roku 2024.

mercedes-genh2-58

Foto: Daimler

Elektrický tahač Mercedes-Benz GEnH2 Truck

Do třetice byl představen model eActros. Oproti předchozím dvěma vozům se jedná o menší a také méně futuristicky vyhlížející nákladní vůz, který by se měl dočkat sériové výroby jako první. Mercedes jej v provozu testuje již od roku 2018 a podle aktuálních informací by nic nemělo bránit tomu, aby začal být během příštího roku vyráběn.

I v jeho případě byl Daimler na bližší informace skoupý. Prozradil jen to, že by měl být nabízen ve verzi se dvěma či třemi nápravami a jeho dojezd na jedno nabití by měl výrazně převyšovat hranici 200 kilometrů, které dosahoval prototyp.

miroslav-udan-boxed

Přečtěte si takéNa internetu se bude prodávat úplně všechno. Česko jsme dobyli, teď jdeme do Evropy, říká šéf Shoptetu Miroslav UďanNa internetu se bude prodávat úplně všechno. Česko jsme dobyli, teď jdeme do Evropy, říká šéf Shoptetu Miroslav Uďan

Všechny tři představené modely vytvářejí základ pro ambiciózní plán Daimleru, který by chtěl nejpozději do roku 2039 vyrábět pouze uhlíkově neutrální nákladní vozidla. Ta budou založená na platformě ePowertrain a budou vybaveny buď čistě elektrickou, nebo vodíkovou technologií pohonu.

Mercedes touto iniciativou navazuje na další společnosti, které vidí ve spojení nákladní dopravy a technologie palivových článků či elektrického pohonu velký smysl. Svůj vlastní vodíkový tahač nedávno představila automobilka Hyundai a spojení palivových článků a nákladního vozu testuje i Toyota. Vodíkové tahače jsou základním kamenem podnikání automobilky Nikola a čistě elektrický tahač Semi již delší dobu slibuje i automobilka Tesla.