Obří obchod za 40 miliard dolarů, který může přepsat pravidla trhu s procesory. Nvidia kupuje britský Arm

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

nvidia-hq

Foto: Nvidia

Kalifornské sídlo technologické společnosti Nvidia

0Zobrazit komentáře

Pokud jde o grafické čipy, se kterými se setkávají zejména vývojáři a hráči počítačových her, tak prim hraje Nvidia. Americká technologická společnost teď ale dělá velký krok k tomu, aby se stala zcela zásadním hráčem také v klasických procesorech, které pohánějí miliardy zařízení po celém světě a vedle chytrých telefonů jsou stále důležitější také v datových centrech. Za 40 miliard dolarů totiž kupuje britského výrobce čipů Arm.

Před čtyřmi lety viděl svou budoucnost v byznysu s procesory japonský SoftBank. Proto tehdy vysázel právě za Arm 32 miliard dolarů, ale jako nejdražší obchod v historii trhu s polovodiči nakonec vydržel jen pár let. Teď se SoftBank firmy se sídlem v anglickém Cambridge zbavuje a je to opět rekordní záležitost.

Nvidia oznámila, že za Arm zaplatí 21,5 miliardy dolarů v akciích, 12 miliard přidá v hotovosti, přičemž dosavadní japonský majitel může získat dalších 5 miliard dolarů v akciích či hotovosti podle toho, jak se bude Armu v následujících letech dařit. Další 1,5 miliardy dolarů pak získají zaměstnanci Armu v akciích Nvidie.

Pro nezainteresovaného pozorovatele by mohlo znít zvláštně, že Nvidia platí desítky miliard dolarů za firmu, jejíž tržby se pohybují pod hranicemi dvou miliard, ale důležitost a atraktivita Armu je někde jinde. Jeho technologie jsou totiž součástí více než miliardy smartphonů, které se prodají každý rok, a Nvidia si tak kupuje cestu na trh, který dosud ovládali jiní hráči.

jensen-huang-nvidia

Foto: Nvidia

Jensen Huang, zakladatel a CEO společnosti Nvidia

„Je to společnost, která má dosah, jaký neměla žádná jiná společnost v technologické historii,“ uvedl pro Bloomberg šéf Nvidie Jensen Huang. „Sjednocujeme přední výpočetní techniku Nvidie pro umělou inteligenci s rozsáhlým ekosystémem Armu,“ hlásí Huang, který svou firmu založil už v roce 1993, kdy začínala s počítačovými grafikami.

Grafické procesory jsou sice rovněž důležitou součástí celého technologického světa, ale klasické procesory (CPU), pohánějící de facto všechny pokročilejší elektronické výrobky, mají logicky mnohem větší zásah. Klíčovou součástí celého byznysu Armu je licencování jeho návrhů, z nich další firmy vyrábějí své procesory. Čipy, které používají jeho kód či design, tak najdeme ve všem od strojů v továrnách po chytré prvky v domácnostech.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Nvidia pak chce do celého mixu produktů Armu zařadit další zásadní technologii – umělou inteligenci, na kterou sama hodně sází. Do budoucna se má stát součástí prakticky všech zařízení, ať už se bavíme o samořiditelných autech nebo internetu věcí, a díky procesorům od Armu má být pozice Nvidie ještě silnější.

Právě úspěchy v nasazování umělé inteligence v poslední době ženou také akcie Nvidie, které od začátku roku narostly o více než 100 procent. Firmě se pak daří také v prodeji grafických čipů, které jsou potřeba pro hraní her a zejména v době pandemie o ně zájem významně rostl. Díky akvizici Armu se Nvidia rázem stane významným hráčem také na poli chytrých telefonů, kde dosud příliš velkou přítomnost neměla.

nvidia-geforce

Foto: Nvidia

Nvidia je nejvíce známá pro své grafické procesory řady GeForce

Přestože Nvidia, Arm i SoftBank se již na transakci dohodly, očekává se, že náročnou cestu ještě bude mít celý obchod přes regulatorní orgány po celém světě. Jde totiž o transakci se skutečně globálním dopadem, která by mohla ovlivnit například Apple, Samsung, Amazon, Qualcomm či Huawei, což jsou největší zákazníci Armu.

Jak připomíná deník The New York Times, Arm byl dosud považován za nezávislého hráče, který se ke všem držitelům jeho licencí choval stejně, ať už je využíval kdokoliv – a i podle výše zmíněného seznamu klientů je jasné, že to byl prakticky celý technologický svět, který potřeboval pohánět své přístroje.

automobilist

Přečtěte si takéVýjimečné příběhy s vůní benzínu. Unikátními obrazy od Pavla Turka a Jana Rambouska se chlubí i Formule 1Výjimečné příběhy s vůní benzínu. Unikátními obrazy od Pavla Turka a Jana Rambouska se chlubí i Formule 1

Šéf Nvidie Jensen Huang každopádně prohlásil, že byznys model Armu je skvělý a jeho firma nechce na otevřeném licencování a neutralitě nic měnit. Zároveň má zůstat sídlo firmy v Cambridge a probíhat mají dál i investice ve Velké Británii, k nimž se v rámci svého nákupu zavázal SoftBank.

Po získání dominantní pozice v grafických čipech se teď chce Nvidia ještě více vydat vstříc ovládnutí datových center. I tam totiž začíná ve velkém nasazovat své procesory s umělou inteligencí pro zrychlení rozpoznávání obrázků či zpracovávání jazyka a prioritou teď bude vyvíjet čipy pro výpočetní výkon v datových centrech také v Armu. Právě tato oblast by se měla stát do budoucna pro Nvidii zcela klíčovou.

Jednotící linkou napříč celou strategií americké firmy se sídlem v kalifornské Santa Claře je každopádně uměla inteligence. Jensen Huang při oznámení dealu s Armem uvedl, že se tím vytvoří „přední výpočetní společnost pro věk umělé inteligence“. A vůbec poprvé se chce Nvidia po vzoru Armu pustit do licencování vlastních technologií.

Odmítl nabídku Microsoftu a stále bojuje o přežití. Zachráncem TikToku na americkém trhu by se mohl stát Oracle

Jiří SvobodaJiří Svoboda

tiktok-trump-boxed

Foto: Gage Skidmore/CzechCrunch

TikTok se stává předmětem zájmu i pro amerického prezidenta Donalda Trumpa

0Zobrazit komentáře

Už na úterý je stanovený termín, do něhož má čínská sociální síť TikTok prodat své americké operace, aby mohla ve Spojených státech i nadále fungovat. Po několikatýdenním mlžení o potenciálních kupcích vyšlo najevo, že Microsoft nakonec nebude ten, který se do obchodu, jenž může dosahovat až desítek miliard dolarů, zapojí.

Bezprecedentní kauza vznikla na základě exekutivního nařízení amerického prezidenta Donalda Trumpa. Do technologické scény vnesl politiku tím, že s odvoláním na otázku národní bezpečnosti nařídil vlastníkovi TikToku, čínské společnosti ByteDance, aby prodala své americké operace americké firmě, jinak bude na jeho největším trhu zakázán.

Stejný osud už ho ostatně bez varování potkal v Indii, která byla pro síť přinejmenším stejně zásadním trhem jako USA. Microsoft, který se hned na začátku přihlásil jako jeden z možných zájemců, ale nakonec TikTok nekoupí. „ByteDance nám dnes dal na vědomí, že americké operace TikToku neprodá Microsoftu. Jsme si jisti, že náš návrh by byl pro uživatele TikToku dobrý, zatímco my bychom chránili zájmy národní bezpečnosti,“ uvedla jedna z největších amerických technologických firem.

tiktok-min

Čínská sociální síť TikTok řeší problémy po celém světě

Microsoft byl jednou z firem, o které se jako o potenciálním kupci amerických operací TikToku nejvíce spekulovalo. Tím druhým byl a stále je další technologický obr Oracle, který měl ByteDance nabídnout 20 miliard dolarů (448 miliard korun) a nyní se stává horkým kandidátem na to, aby obří obchod skutečně zfinalizoval. Nic však v tuto chvíli není jisté a situace je stále komplikovaná.

Podle zdrojů deníku The New York Times a serveru CNN se ovšem Oracle ve Spojených státech stát jeho byznysovým partnerem. Spojení nebylo označeno jako jasný prodej a zatím se ani neví, zda pomůže odvrácení zákazu TikToku v USA. Žádná ze stran se ke zprávám oficiálně nevyjádřila.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Sám Trump už dříve vyjádřil své preference pro Oracle, ostatně firma má na administrativu velmi silné konexe. Jak upozorňuje magazín Axios, spoluzakladatel Oraclu Larry Ellison letos pořádal pro Trumpa sbírku, šéfka firmy Safra Catzová zase byla v roce 2016 přímou součástí Trumpova týmu.

Trumpovo exekutivní nařízení říká, že ByteDance má pro americké operace TikToku nalézt kupce do 20. září, sám prezident ale řekl, že termín je do úterý 15. září. Původně uvažoval o prodloužení lhůty do poloviny listopadu, ovšem v pátek řekl, že se termín nakonec neposune.

TikTok se nicméně nehodlá svých amerických aktivit jen tak vzdát. Celá kauza došla tak daleko, že firma podala na Trumpovu administrativu žalobu a argumentuje, že exekutivní nařízení je protiústavní. TikTok přitom na svou obranu prohlásil, že „nemá jinou možnost“.

Co se vlastně prodává?

Klíčovou otázkou ovšem zůstává, co a jak by se vlastně mohlo ve vynuceném obchodu prodat a jak by po technické stránce mohla globální sociální síť oddělit svou americkou součást. Exekutivní nařízení toto nespecifikuje. Do celého procesu se zapojila i čínská strana, když minulý měsíc schválila nové regulace, které čínským firmám znemožňují prodat jejich technologie kupcům ze zahraničí bez přímého souhlasu tamní vlády.

ByteDance se tak patrně rozhodl nové regulace využít ke stupňování tlaku na americkou vládu. Podle hongkongského deníku South China Morning Post totiž řekl, že neprodá algoritmus nebo zdrojový kód TikToku a potenciální kupec by tak byl nucen si vytvořit svůj. Zdroj deníku to přirovnal k situaci, kdy je možné prodat auto, ale ne jeho motor. Právě doporučovací algoritmus je totiž klíčovou součástí úspěchu TikToku.

instagram-reels-tiktok

Foto: CzechCrunch

Facebook chce svou funkcí Reels (vpravo) konkurovat TikToku (vlevo)

Celá podstata TikToku by v případě takového scénáře zůstala v čínských rukou. Pakliže by prezident Trump na takovou podmínku nepřistoupil, hrozilo by, že už zítra se TikTok ve Spojených státech skutečně vypne. Co víc, součástí původního obchodu měly být i operace v Kanadě, Austrálii a na Novém Zélandu.

Pokud by ale Trump skutečně vynucoval platnost svého nařízení okamžitě, TikTok by soud pravděpodobně požádal o aplikaci takzvaného nouzového opatření, které by účinek nařízení odložilo.

Současná kauza se dá klasifikovat jako součást čínsko-americké obchodní války. Je to vůbec poprvé, co se Spojené státy jakožto země, z níž vyšla většina globálních sociálních sítí, snaží omezit jinou ve svém rozvoji. Možná ještě důležitější však je, že bojuje proti kulturnímu fenoménu.

Globální kulturní fenomén

Mezi mladou generací získal TikTok zcela nevídanou popularitu. Oficiální statistiky ByteDance nezveřejňuje, nicméně se odhaduje, že v USA mohla mít síť založená na krátkých videích desítky milionů uživatelů a globálně se míří k magické jedné miliardě. I v Česku se počty uživatelů TikTok počítají ve stovkách tisíc a nejodebíranější tuzemští tiktokeři mají přes půl milionu příznivců.

tiktok

Populární čeští tiktokeři Lada Horová, Adam Kajumi a Kristal Shine

Kvůli politickým tlakům nedávno opustil TikTok i jeho americký CEO Kevin Mayer. Jeho nově ustanovený post měl sloužit právě k navigování potenciálních otázek zákonodárců, a to jak z čínské, tak americké strany.

Kvůli svém čínskému původu se totiž TikTok nedostal do křížku poprvé. Prokázané jsou případy, kdy byl na síti cenzurovaný obsah o Ujgurech nebo masakru na náměstí Nebeského klidu. Firma kritiku dlouhodobě odmítá a tvrdí, že i přes čínské vlastnictví nespadá pod vliv tamního režimu. V březnu proto TikTok spustil například centrum pro transparentní moderaci obsahu.