Digitalizace vše zjednoduší, ale účetní nevymřou. Do pěti let chceme vyrůst na miliardu korun, říká Jana Jáčová z UOL

Peter BrejčákPeter Brejčák

jana-jacova

Foto: UOL

Zakladatelka a šéfka UOL Jana Jáčová

Jana Jáčová zakládala UOL jako jednu z prvních online účetních firem na trhu v roce 2004 v podstatě náhodou. Svou kariéru předtím budovala v IT firmě, která vyvíjela například i první tuzemskou plně webovou banku. Když ji pak známý požádal, jestli by mu nedělala účetní, online přístup pro ni byl přirozený.

„Když o trhu nic nevíte, nemáte žádné bariéry,“ usmívá se Jáčová. „Počítala jsem s tím, že si jednoduše najdu nějaký software pro online účetnictví, až pak jsem zjistila, že nic takového není.“

Tehdy začínající podnikatelka si proto vyvinula vlastní řešení a byť se UOL již šestnáct let soustředí zejména na poskytování účetních služeb online, provozuje zároveň celorepublikovou síť poboček i vlastní flotilu aut, které od klientů vyzvedávají doklady. Mnoho firem totiž pořád spoléhá na papír.

„Myslela jsem si, že v dnešní době už budeme s digitalizací dál,“ přiznává zakladatelka a ředitelka UOL Jana Jáčová. „Polovinu z 80 tisíc faktur měsíčně dostáváme na papíře a ani s růstem klientů se tento poměr nemění,“ prozrazuje během videorozhovoru pro CzechCrunch.

Právě kvůli tomu Jáčová v posledních letech investuje do budování pobočkové sítě v každém krajském městě Česka a Slovenska, protože chce být svým klientům fyzicky nablízku. A když mluví o digitalizaci účetnictví, její názory jsou často úplně opačné, než by člověk od průkopnice online řešení čekal.

uol-au

Foto: UOL

Tým UOL s jedním z aut, které jezdí pro doklady

Pětačtyřicetiletá podnikatelka totiž věří, že navzdory trendu digitalizace účetnictví budou samotní účetní pořád nezbytní a počítače nebo umělá inteligence je nikdy plně nenahradí, jen transformuje způsob jejich práce. Proto se také při některých nových projektech a startupech, které mluví o tom, jak díky vytěžování PDF faktur nahradí účetní, jen usmívá.

Jedním z jejích osobních úkolů je proto edukace trhu. „Mým cílem je ukázat, že účetní nejsou protivné čúzy,“ směje se Jáčová. „Blízkostí ke klientům se snažím obor popularizovat. I když vím, že z nich nikdy nebudou takoví fanoušci účetnictví jako já, důležité je, aby se nás lidé nebáli.“

„Vyvíjí se nové a nové aplikace na skenování dokladů, to ale není digitalizace účetnictví.“

I když Jana Jáčová před založením UOL účetní nebyla, v oboru se pohybuje už šestnáct let. A rovnou přiznává, že i oni ve firmě do velké míry spoléhají na digitalizaci jednotlivých procesů, jenže jde o něco úplně jiného, než o čem často mluví účetní startupy.

„S názorovou vlnou vytěžování dat z PDF dokumentů, že to je elektronizace účetnictví a že se všechno bude dělat samo, souhlasit nedokážu,“ říká Jáčová. „Myslím si, že cesta vytěžování dokumentů je lichá. I my pracujeme na umělé inteligenci, ale ne na vytěžování dat, to děláme ručně.“

Rovnou vyjmenovává i důvody, proč tomu tak je. V UOL měsíčně zpracují přibližně 80 tisíc dokladů, tedy jeden milion ročně, přičemž vytěžení dat jednoho z nich člověkem vyjde na pět korun. Automatizovaná řešení nabízená na trhu jsou dražší a navzdory technologickému pokroku nedokážou fungovat na sto procent. Další možnost, tedy vývoj interního softwaru, který by lidi v procesu nahradil, by firmu vyšel na 15 milionů korun, což by znamenalo navrácení investice za čtyři až pět let.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

To by problémem nutně nebylo, Jáčová však věří, že během této doby stát konečně představí funkční účetní standard, ve kterém se budou faktury posílat a účetní programy s ním budou umět pracovat. Tím by účetním odpadla spousta práce a třeba vytěžování dat z účtenek, která tato data už i teď obsahují, by bylo výrazně levnější.

„Co pak budeme dělat se softwarem na vytěžování faktur?“ pokládá řečnickou otázku Jáčová. „Proto když vidím startup, který digitalizuje účetnictví pomocí vytěžování faktur, musím se pousmát. To je úplná blbost. Vyvíjí se nové a nové aplikace na skenování dokladů, to ale není digitalizace účetnictví.“

Digitalizace účetnictví podle Jáčové znamená zavedení standardů a algoritmů, na jejichž základě se účtuje, což může udělat každá firma i bez umělé inteligence. Samotný obor účetnictví má totiž velké kouzlo – je to jedna z nejvíc standardizovaných věcí, jakou si může člověk představit. Mnoho klientů si myslí, že jejich situace je speciální a vyžadují specifickou péči, pro zkušené účetní je však podle Jáčové opak pravdou – všichni potřebují to stejné.

Celková digitalizace oboru nicméně povede k tomu, že do procesu nebude zapojených tolik lidí. Algoritmy umělé inteligence i v UOL pomáhají automatizovat rutinní činnosti nebo ulehčují práci lidem. Technologický pokrok nakonec povede k tomu, že z procesu odpadnou lidé „ťukající“ data – podle Jáčové právě díky státnímu standardu. Následně odpadnou také zaměstnanci, kteří nechtějí přemýšlet.

uol-system

„Digitalizace v účetnictví povede k tomu, že tato pomocná práce bude odpadat, budou jen supervizoři a kontroloři. Určitě ale nenastane smrt účetních. Bude tlak na to, aby se účetní orientovali v daňové problematice, rozuměli podnikové ekonomice a aby měli přehled o všech aspektech. V procesu budeme vždy potřebovat lidi, seniorní účetní. Ne ty, kteří účtují jen operace – to nejsou účetní,“ popisuje Jáčová.

„V horizontu pěti let bychom chtěli dosáhnout na miliardový obrat.“

Příběh UOL se přitom začal psát už v roce 2004, kdy online nedokázal jednotlivé faktury zpracovávat ani podnikový systém SAP a o přístupu vzdálených ploch drtivá většina lidí ani neslyšela. To však Jáčovou neodradilo a společně s tehdejším firemním společníkem, který v mezičase odešel, našla linuxové řešení, na kterém online platformu rozběhla.

A protože tehdy s Linuxem nedokázala pracovat ani většina běžných tiskáren, svému prvnímu klientovi do firmy zabezpečila počítač, na kterém musel ze své strany všechno zpracovávat. Systém si však pochvaloval. Během prvního roku pak UOL dokázalo získat první desítky klientů a od té doby následuje svou vizi – změnit dosavadní způsob zpracování účetních služeb, vytvořit tak nový trh a stát se na tomto trhu klíčovým hráčem.

To se už podle Jáčové podařilo naplnit, firma se 120 zaměstnanci aktuálně pečuje o dva tisíce klientů v Česku a na Slovensku. Loni dosáhla na obraty ve výši 60 milionů korun, letos by se měly dostat na 80 až 90 milionů. „Očekáváme, že nám příští rok přibude dalších tisíc klientů a obrat tak zvedneme o padesát procent,“ predikuje zakladatelka. „V horizontu čtyř až pěti let bychom chtěli dosáhnout na deset tisíc klientů, aby se náš obrat dostal k miliardě.“

blabu-strejcek-kovacik

Přečtěte si takéRestart s investicí od Mitonu. České Blabu nově zřídí online kancelář pro každého, kdo se živí předáváním zkušenostíRestart s investicí od Mitonu. České Blabu nově zřídí online kancelář pro každého, kdo se živí předáváním zkušeností

Firma totiž potřebuje, aby se jí vrátily velké investice do rozvoje. Kromě samotné platformy jde například o zmíněné budování pobočkové sítě v každém krajském městě v Česku i na Slovensku. Jáčová si totiž uvědomuje, že i když buduje online účetní řešení, klienty z regionů bez fyzické přítomnosti nezíská. Na rozdíl od mnoha konkurenčních účetních navíc své pobočky otevírá v přízemí obchodních prostor budov, aby tak byla klientům co nejblíž.

„Máme otevřenou náruč, nesedíme schovaní někde v kanceláři v desátém patře budovy, kam se bez ohlášení ani neprobijete,“ vysvětluje Jáčová. Z tohoto důvodu má UOL v paušální ceně svých služeb zahrnuty také všechny případné konzultace nebo daňové poradenství – pokud si klient s něčím není jistý, ať se raději zeptá. Pokud by to bylo zpoplatněné, budou vznikat časované bomby, které jsou na odstranění mnohem náročnější než u jejich prevence.

A aby byla firma klientům ještě blíž, jako jediná na tuzemském trhu má vlastní flotilu aut, díky kterým pravidelně u klientů vyzvedává potřebné papírové faktury. Elektronicky totiž UOL dostává necelou polovinu z 80 tisíc dokladů měsíčně. Svozy dokladů oceňují zejména firmy a podnikatele, jejichž primární činnost není na počítači.

„Digitalizace v účetnictví není o jedné převratné technologii. Pořád je o práci s klientem.“

„Je spousta byznysů, které jedou na účtenkách a věci prodávají za hotovost nebo platby kartou, někdy nám chodí faktury i poštou. Papíru je prostě pořád strašně moc. A když pak má podnikatel například 50 účtenek za týden, nechce se mu je všechny skenovat a raději to hodí na hlavu nám,“ přibližuje Jáčová.

Do budoucna chce UOL i proto nadále zlepšovat svou webovou platformu, aby byla pro klienty přehlednější, poskytovala jim potřebná data a další materiály jako elektronické knihy nebo webináře. Jednotlivé menší funkcionality totiž klienty potěší, a když si noví vybírají z několika variant, tak je zohledňují. Obecně je však pro Jáčovou účetní služba pořád o tom, jak klientům poskytovat komplexní servis.

„Klíčové je pro nás propojení onlinu a offlinu. I když jsme online účetnictví, ještě víc bych chtěla pracovat na tom, abychom byli pro naše klienty dosažitelní, aby s námi mluvili,“ říká Jáčová. „Ani digitalizace v účetnictví totiž není o jedné převratné technologii, která dokáže vytěžit papírové doklady. Pořád je to o práci s klientem.“

Partnerem článku a CzechCrunche je společnost UOL. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Nového Jamese Bonda uvidíme až na jaře. Velký filmový průmysl letos téměř přestává existovat a kina ve světě zavírají

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

NO TIME TO DIE

Foto: Forum Film

Není čas zemřít je posledním filmem, kde se Daniel Craig objeví jako James Bond

0Zobrazit komentáře

Zdá se, že noční můra kinematografie jen tak neskončí. Přesně před měsícem vyšel v zásadě jako potvrzení listopadové premiéry nový trailer bondovky Není čas zemřít. Nyní ale bylo ohlášeno, že přeci jen není čas poslat na plátna film za čtvrt miliardy dolarů. Odložení očekávaného blockbusteru až na duben příštího roku následuje podobné kroky od Disneyho a důrazně vznáší otázku, zda vůbec ještě letos v kinech nějaký drahý titul uvidíme.

Film Není čas zemřít, jehož název nyní vyznívá velice ironicky, je poslední příspěvek do kultovní série, v němž se role Jamese Bonda ujal Daniel Craig a tvůrci mu podle všeho nachystali vskutku epickou rozlučku. Pětadvacátý snímek o britském agentovi má dosud nejvyšší rozpočet, se 163 minutami nejdelší stopáž a dost možná ho provází také nejvyšší divácká očekávání.

Kromě prostého faktu, že představuje vyvrcholení jedné éry, na tom má bezesporu podíl i režisér Cary Joji Fukunaga, jenž má za sebou vysoce ceněné projekty jako Sin Nombre, Janu Eyrovou a první řadu seriálu Temný případ. Dva zveřejněné trailery navíc veškerý zájem z toho plynoucí umocňují, když lákají na skvělou akci i komplexní příběh. Co ale z toho, když se všechny sliby nadšených diváků a plných projekčních sálů nyní posunuly o rok oproti původní premiéře.

lashana-lynch-james-bond-no-time-to-die

Foto: Forum Film

V Není čas zemřít se v roli agentky 007 poprvé objevuje i žena, ztvárněná Lashanou Lynch

Fanoušci Jamese Bonda nebo kvalitních akčních filmů z toho mohou být frustrovaní, ale mnohem horší zpráva je to pro kina, která už více jak půl roku čekají na velký hit. V současnosti jsou stále dva blockbustery, Duna a Wonder Woman 1984, naplánovány na prosinec, ale nikdo teď s jistotou nedokáže říct, jestli to tak zůstane. 

Jeden z největších řetězců kin na světě zavírá většinu sálů

Pokud to nebyl celý hollywoodský filmový průmysl, tak alespoň jeho mainstreamová část čekala, jak si ve znovuotevřených kinech povede Tenet. Divácky náročné sci-fi od Christophera Nolana patřilo k nejočekávanějším titulům letošního roku už před vypuknutím pandemie, na konci srpna se pak navíc po několika měsících stalo prvním vysokorozpočtovým filmem v kinech.

První čísla návštěvnosti a výdělků byla ve srovnání s normálním stavem poměrně nízká, vysoce však předčila odhady analytiků. Poměrně dobře se Tenetu, který rozhodně doporučujeme zhlédnout na plátně, dařilo také v následujících týdnech, kdy návštěvnost klesala pomaleji, než je standard. S uplynulým víkendem Tenet přesáhl 300 milionů dolarů, přičemž aby se alespoň zaplatil, odhaduje se jako potřebné minimum 400 milionů.

tenet-3

Foto: Vertical Ent.

Vznik Nolanova sci-fi Tenet stál přes 200 milionů dolarů

Podle tohoto srovnání se zdá, že náročné sci-fi by mohlo i ve velmi těžkých časech uspět, zejména díky zvolené distribuční strategii spoléhající se na delší dobu uvádění, než je běžné. Pochopitelně ale na základě natolik specifického příkladu nelze odhadovat, jak by si mohli vést jiní. Například Mulan od Disneyho podle odhadů spoléhá spíše na příjmy z paralelního vydání na streamovací službě Disney+.

Pro studia jsou všechny tyto aspekty signálem, že blockbustery v sálech v blízké době pravděpodobně neuspějí, zvlášť s nastupující druhou vlnou pandemie. Disney tak nedávno posunulo premiéru Black Widow z listopadu na květen příštího roku, Spielbergova West Side Story se posunula z letošního prosince na příští prosinec a detektivka s Poirotem Smrt na Nilu z října na konec roku.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Když se k tomu nyní připojilo i další opoždění premiéry bondovky Není čas zemřít, mezinárodní řetězec kin Cineworld ohlásil, že dočasně zavře všechny své sály ve Spojených státech a Velké Británii. Konkrétně to znamená celkem 663 kin z celkových 778, které Cineworldu patří. Mezi nimi je také český řetězec Cinema City, který na dotaz CzechCrunche nechtěl současnou situaci komentovat. Podle deníku The Guardian se nicméně Cineworld bude snažit dalšímu zavírání vyhnout.

Už tak společnost nechává po neznámo dlouhou dobu bez práce 45 tisíc lidí, mezi nimiž jsou uvaděči, pokladní, úklidová četa, ochranka a další. Koronavirová omezení, nedostatek filmů pro promítání a s tím spojený snížený zájem diváků znamená, že kina nejsou schopná provoz ekonomicky udržet. Nedostatečný počet pláten zase naopak odrazuje studia, která se obávají příliš velkých ztrát.

Hollywoodští režiséři varují před krachem většiny menších kin

Před přicházející existenční krizí kinodistribuce varují také známí hollywoodští tvůrci. Jak zmiňuje server Aktuálně.cz, režiséři jako Christopher Nolan, James Cameron, Martin Scorsese a Clint Eastwood podepsali dopis zaslaný americkému Kongresu, v němž žádají o státní podporu pro kinaře. Bez ní prý hrozí, že až 69 % malých a středně velkých kin pandemii nepřežije.

black-widow

Foto: Falcon

Black Widow v kinech uvidíme už v létě

Podle dopisu přišlo ve druhém čtvrtletí letošního roku až 93 % amerických kin o více než tři čtvrtiny příjmů, což se může stát v následujících měsících fatálním. „Naše země si nemůže dovolit ztratit sociální, ekonomickou a kulturní hodnotu, která je s kiny spojená,“ říká text podpořený více než sedmdesáti režiséry a producenty se zástupci Národní asociace provozovatelů kin, Sdružení amerických režisérů a Americkou filmovou asociací.

img_2711-1-min

Přečtěte si takéOpustila právo, aby mohla posílat satelity do vesmíru. Chceme na Měsíc a dál, říká Petra Chudíková ze SpacemanicuOpustila právo, aby mohla posílat satelity do vesmíru. Chceme na Měsíc a dál, říká Petra Chudíková ze Spacemanicu

Situace v Česku je momentálně o poznání lepší, ačkoliv má také daleko k normálu a kina trpí nedostatkem zajímavých nových titulů. Na druhou stranu to znamená příležitost pro místní produkci, takže pětici nejnavštěvovanějších filmů okupují především díla českých tvůrců. Například tento týden jsou to Bábovky, Princezna zakletá v čase a Šarlatán. V první desítce se pak už více než měsíc drží také Tenet a Mulan.

I přes místní možný optimismus z globálního hlediska platí, že kinodistribuce se nyní kvůli kombinaci pandemie a pohodlí streamovacích služeb ocitá v jedné z největších krizí za velmi dlouhou dobu. James Bond ve druhém traileru Není čas zemřít říká: „Když selžeme, nebude co zachraňovat.“ Momentálně nezbývá než doufat, že jeho varování nenabude stejně jako název filmu význam i mimo fikční svět agenta Jejího Veličenstva.

Aktualizováno (5. 10. 2020, 23:00): Podle očekávání byla odložena také premiéra sci-fi spektáklu Duna, a to rovnou o rok. Nové datum uvedení je stanoveno na 1. října příštího roku.