V českém školství rosteme nejrychleji ze všech. Vnímám naše aktivity napůl jako aktivismus, říká Ondřej Kania v podcastu
Sám nikdy nebyl ve škole úplným premiantem. Na střední škole však udělal klíčové rozhodnutí, které nakonec rozhodlo o celé jeho podnikatelské kariéře, byť podnikat vlastně začal tak trochu z nouze. Dnes je Ondřeji Kaniovi sedmadvacet let, řídí čtyři školy a v Česku ani na Slovensku byste nenarazili na vzdělávací skupinu podobného ražení, která by rostla rychleji.
„Prvotní motivace byla přežít. Pak přišla motivace přestěhovat se od babičky s dědou. A pak přišla motivace, abych si nejen zvládl zaplatit nájem, ale také vydělal víc, než je minimální mzda. Podnikat mě přitom dříve vůbec nenapadlo,“ popisuje v novém díle CzechCrunch Podcastu své studentské roky a první podnikatelské krůčky Ondřej Kania.
Dnes je brněnský rodák výkonným ředitelem vzdělávací skupiny JK Education, pod kterou patří Pražské humanitní gymnázium, dvě americké školy v Česku a jedna na Slovensku. Do toho pořádá velké veletrhy, na nichž se objevují školy z celého světa, a zároveň pomáhá české studenty vysílat na ty nejprestižnější vzdělávací instituce v zahraničí.
Více o tom, jak Kaniovi změnila život cesta za studii do Spojených států, kdy se mu celý podnikatelský sen málem rozsypal a proč je nyní naopak jeho skupina v té nejlepší kondici, si můžete poslechnout v nové epizodě CzechCrunch Podcastu, kterou lze pustit v přehrávači níže nebo ve všech oblíbených podcastových aplikacích, včetně Spotify, Apple Podcastů a Google Podcastů:
O čem dalším byla v podcastu s Ondřejem Kaniou řeč?
***
O studiu v zahraničí a jeho dopadu na život mladého člověka ví Ondřej Kania více než dost. Sám se v 16 letech rozhodl, že na středních školách v Česku, kterých během krátkého období vystřídal několik, už být nechce. Obepsal tak stovky amerických škol a nakonec získal stipendium na střední škole v menším městě ve státě New York. Sám si tam však na studia musel vydělat.
„Dostal jsem krabici sušenek a vyhodili mě buď před Walmartem nebo v nějakém sousedství, kde jsem se svým sovětským přízvukem celý den klepal na dveře a prodával,“ usmívá se dnes Kania. „Je to situace, kdy jsi extrémně mimo svou komfortní zónu, ale získáš tím mnoho zkušeností a soft skills,“ říká.