Co znamená procesor od Applu v počítačích Mac? Všechno. Přechod počítačů na zcela odlišnou architekturu sice znamená nutnost emulovat nekompatibilní software, ve všech ostatních ohledech má ale přinést výrazné změny k lepšímu. MacBooky se stejnými rozměry a váhou tak najednou nabídnou až několikanásobně vyšší výkon a zároveň přitom vydrží déle na baterii. A nesmíme zapomenout na to, že na Macu nově půjde spouštět všechny aplikace z iOS.

Když prezentace natočená v novém ústředí Applu v kalifornském Cupertinu došla do bodu, kdy měl být představen první počítač s novým čipem, spustila se velkolepá animace, kde se z jednotlivých součástek poskládal laptop – MacBook Air. Kdo by však čekal, že budování očekávání a epická hudba jsou předzvěstí zbrusu nového zařízení, mohl být trochu zklamán. Nakonec se ukázal dobře známý MacBook Air, který má sice výrazně jiné schopnosti než starší MacBook Air, ale vypadá úplně stejně.

Totéž platí i pro další dva představené počítače s čipem pojmenovaným M1 – Mac mini a 13palcový MacBook Pro. Stejně jako u MacBooku Air také u nich změny proběhly pouze uvnitř, takže jsme se nedočkali naplnění spekulací o 14palcovém MacBooku Air ani menším Macu mini, jehož design se výrazněji nezměnil už téměř deset let. Přesto se ve všech případech stále jedná o vzhledově velmi atraktivní počítače, které za některými konkurenty zaostávají snad jen ve velikosti rámečků okolo displeje.

Ačkoliv se design nezměnil, Apple nové počítače přesto označuje za „přelomové“ – a podle všeho právem. Důvodem pro to jsou vlastnosti už zmíněného Apple M1. Čip, poněkud zvláštně pojmenovaný stejně jako pohybové koprocesory z iOS zařízení (v nových iPhonech je M14), otevírá zcela novou kapitolu historie firmy. Jak bylo naznačeno už při ohlášení přechodu na vlastní procesory letos v červnu, nabídne totiž značný nárůst výkonu a naopak snížení energetické náročnosti.

M1 přitom zdaleka není jen procesor. Jediný čip v sobě kombinuje procesorovou a grafickou jednotku, Neural Engine specificky určený pro výpočty strojového učení, rozhraní, systémovou paměť, kryptografickou jednotku a další. Celý je přitom – po čipu A14 v letošních iPhonech – druhým na světě, který je vyrobený 5nanometrovou technologií, díky čemuž obsahuje 16 miliard tranzistorů. Tato kombinace jednotek a velká hustota tranzistorů znamená výrazný nárůst rychlosti systému.

Samotný procesor má osm jader, z nichž polovina má vysoký výkon a prý nejrychlejší jednotlivá jádra na trhu. Druhá čtveřice jader je pak zaměřena na úsporný běh při provádění méně náročných procesů. Výsledkem má být nejlepší poměr výkonu na jeden watt energie mezi všemi počítačovými procesory – rozdíl je podle Applu až trojnásobný. Velice podobné parametry platí i pro grafický čip a jeho srovnání s integrovanou grafikou od konkurence. Jako celek je M1 schopen provádět těžko představitelných jedenáct bilionů operací za vteřinu.

Co to znamená pro macOS a samotné Macy? Samozřejmě několikanásobný nárůst výkonu při stejné spotřebě energie. Sjednocení architektury napříč Macy a iOS zařízeními navíc znamená, že aplikace pro iPhone nebo iPad půjde spustit na počítači, aniž by je vývojáři museli jakkoliv upravovat. To bude potřeba jen pro přizpůsobení grafického prostředí a nabídnutí širší nabídky funkcí. Naopak aplikace vyvinuté pro Macy s procesory od Intelu budou muset běžet skrze emulátor, díky vyššímu výkonu počítačů by to ale nemělo znamenat žádné zpomalení.

Přechod na vlastní čipy typu ARM je výrazným krokem také proto, že se jím Apple zbaví závislosti na technologickém vývoji jiné společnosti, tedy Intelu. Tomu se v posledních letech příliš nedaří a výrobce Maců kvůli tomu musel už několikrát odložit aktualizace svých zařízení. Energetická náročnost procesorů od Intelu navíc pravidelně narážela na limity designu MacBooků, které se přehřívaly a ztrácely výkon.

Při možná až revolučních vlastnostech čipu M1 se Apple rozhodl prozatím zachovat design a rozměry trojice počítačů, do nichž ho vložil. Nové vlastnosti 13palcového MacBooku Air, 13palcového MacBooku Pro a Macu mini se tak týkají výhradně trojice kategorií: rychlosti, výdrže na baterii a chlazení.

Možná nejvýraznější změny se v tomto ohledu týkají nejpopulárnějšího počítače, tedy MacBooku Air. Ten oproti starší verzi se čtyřjádrovým procesorem Intel i7 nabídne až 3,5krát rychlejší procesor, až pětkrát rychlejší grafický čip a operace strojového učení zvládne až devětkrát rychleji. V praxi to znamená například 3,9násobné rychlejší překódování do formátu ProRes ve Final Cut Pro.

Jelikož tyto operace provádí mnohem úspornější čip, laptop se podle Applu obejde zcela bez aktivního chlazení – MacBook Air letos poprvé vůbec nemá větráček a bude tedy vždy dokonale tichý. Přitom vydrží déle než předchůdce, až o šest hodin. Konkrétně to má znamenat až 15 hodin surfování na webu přes Wi-Fi nebo až 18 hodin nepřetržitého sledování videa.

Podobná situace platí u ostatních počítačů. MacBook Pro má oproti předchozí konfiguraci s procesorem Intel i7 2,8krát rychlejší CPU, pětkrát rychlejší GPU a až dvacet hodin výdrže na baterii při přehrávání videa. Nový Mac mini zase hlásí trojnásobně rychlejší procesor a šestinásobně rychlejší grafiku.

Ceny všech tří počítačů zůstávají stejné jako u předchozích generací. MacBook Air začíná na 29 990 korunách za 256GB úložiště, 7jádrové GPU a 8GB RAM a pokračuje na 37 990 korun za 512GB úložiště a 8jádrové GPU. RAM a úložiště pak lze nakonfigurovat na 16 GB a až 2 TB, čímž se dostaneme na cenu 59 990 korun. Třináctipalcový MacBook Pro pak nabídne 8jádrové GPU, 8GB RAM a 256GB úložiště za 38 990 korun a Mac mini totéž za 21 990 korun. Všechny počítače lze v Česku předobjednat již nyní s tím, že se začínají prodávat 17. listopadu.