Hyundai v srdci Anglie staví dopravní uzel budoucnosti. V Coventry vyroste první letiště pro autonomní drony

urban-airport1

Foto: Urban-Air Port

Letiště Air-One v anglickém Coventry se stane prvním realizovaným letištěm svého druhu

0Zobrazit komentáře

V anglickém městě Coventry žije přibližně 300 tisíc obyvatel, kteří by již brzy mohli začít využívat služeb vůbec prvního letiště na světě určeného výhradně pro autonomní taxíky a doručovací drony s kolmým vzletem a přistáním. Takový projekt si totiž pod svá křídla bere společnost Urban-Air Port, patřící pod skupinu Hyundai Motor Group.

Ta chce umístněním vícero podobných objektů vytvořit jednu z prvních infrastruktur pro autonomně řízené letouny spadající do kategorie (eVTOL). Jedná se o stroje poháněné elektřinou, které ke svému vertikálnímu vzletu a přistání potřebují jen malou plochu. V případě letiště, nazvaného Air-One, by tato plocha měla být až o 60 % menší než u běžného heliportu.

Důvodů, proč vznikne futuristický dopravní uzel právě v Coventry, je hned několik. Tím prvním je příhodná poloha města, které leží v samotném srdci Anglie, a podle propočtů společnosti by měla většina částí země ležet od města do čtyř hodin letu. Zároveň je vybudování prvního uzlu v Coventry symbolické.

Město je totiž známé jako historické centrum automobilového a leteckého průmyslu. Svou tradici tam má například slavný výrobce vozů Jaguar a Urban-Air Port věří, že by podobná infrastruktura mohla i tamnímu průmyslu přinést určité benefity.

urban-airport3

Foto: Urban-Air Port

Podoba celého areálu letiště Air-One

Letiště budoucnosti má vzniknout v těsné blízkosti sportovní arény Ricoh a jeho stavba by měla zabrat jen několik málo dní. Na projektu se podílí přímo samo město a také univerzita Coventry, a to z pozice výzkumného partnera. Vše je navíc pod záštitou vlády Spojeného království, která projekt zvolila za vítěze vládní soutěže Future Flight Challenge.

Ta měla za úkol podpořit vývoj letecké infrastruktury a systémů, které pomohou k provozu nové generace elektrických a autonomních letounů. Díky vítězství má projekt od vlády přislíbeno 1,2 milionu liber, což je téměř polovina z částky 2,5 milionu liber (přibližně 73,5 milionu korun), které si samotná realizace vyžádá.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Air-One se představuje jako alternativa ke konvenční dopravě, která městům pomůže od dopravních komplikací, omezí znečištění ovzduší a přispěje k budoucnosti s nulovou produkcí emisí. Zpočátku by mělo letiště, jehož realizace proběhne později v tomto roce, sloužit jako prostor pro demonstrování schopností letounů, pro které je určen. To je důvod, proč na místě vyrostou i tribuny pro zvědavé diváky.

Samotné letiště je koncipováno jako „stan“ s pohyblivou platformou, která vynáší letouny několik metrů nad zem, odkud vzlétají. Po přistání naopak platforma sjíždí i s letounem k zemi pro co nejpohodlnější vystupování pasažérů do prostoru, který slouží pro odbavování jednotlivých letů i jako místo, kde se lze občerstvit a jinak zabavit.

Jednou ze společností, která by měla na letišti v budoucnu prezentovat svou technologii, je například britská společnost Malloy Aeronautics. Časem by nemělo chybět ani samo Hyundai, které pracuje na vývoji vlastního eVTOL letounu, jež by se měl dostat na trh do roku 2028.

Podobná letiště chce Urban-Air Port v příštích pěti letech vybudovat hned na 200 lokalitách a položit tak základ infrastruktury budoucnosti létání, ve které vidí mnoho firem obrovský potenciál. Mezi hlavní hráče aktuálně patří společnosti Volocopter a Lilium, které nedávno představilo vlastní vizi letiště budoucnosti. Tzv. vertiporty chce německé Lilium nejdříve vybudovat na Floridě, kde by jich mělo podle aktuálních plánů vzniknout nejméně deset.

Nevyšlo to s Nikolou, musí to vyjít s někým jiným. General Motors se pouští do nového projektu vodíkového náklaďáku

navistar-rh

Foto: Navistar

Truck společnosti Navistar řady RH

0Zobrazit komentáře

Navistar, OneH2 a JB Hunt Transport. Tak zní jména společností, se kterými se automobilka General Motors (GM) pouští do nového projektu, na jehož konci by měla stát bezemisní flotila tahačů s vodíkovým pohonem. A na rozdíl od nešťastné spolupráce s výrobcem Nikola by tato už mohla vyjít.

Společně budou vyvíjet komplexní řešení nákladní vodíkové dopravy, které se bude odvíjet od vodíkového tahače postaveného Navistarem, respektive jeho firmou International Trucks. Ta by chtěla mít vývoj tahače dokončený v roce 2024, přičemž první zkušební prototypy mají být hotovy už v příštím roce.

Cílem je vytvořit nákladní vůz vybavený více než 600 vodíkovými články, které by měly poskytnout dostatek energie na cesty dlouhé až 800 kilometrů. Jedno natankování by nemělo zabrat více než 15 minut, přičemž Navistar uvedl, že by náklady na provoz měly být srovnatelné s klasickým naftovým tahačem.

Testování tahačů by měl mít na starosti přepravní gigant JB Hunt a společnost OneH2 ve spolupráci figuruje coby dodavatel vodíku. Technicky bude základem celého projektu technologie Hydrotec Power Cube z dílny GM a každý tahač by měl dostat dvě tyto jednotky, které se umisťují na místo, kde mají klasické tahače palivové nádrže.

navistar

Foto: Navistar

Automobilka Navistar ve spolupráci s General Motors pracuje na vývoji vodíkového tahače

Účast americké automobilky na projektu může být pro někoho překvapením. Není to totiž tak dávno, co se velmi nepříjemně spálila s výrobcem vodíkových tahačů Nikola. GM vedlo s Nikolou jednání o rozsáhlých investicích a poskytnutých technologií, jak ale nakonec vyšlo najevo, ze strany Nikoly se nejednalo o férovou hru a z celé spolupráce nakonec sešlo.

V případě Navistaru by ovšem podobný přešlap hrozit neměl. Společnost si prošla v roce 2016 velmi turbulentním obdobím, kdy se dostala až na pokraj bankrotu z důvodu vývoje naftového motoru, který nebyl schválen Agenturou pro ochranu životního prostředí. Navistar tehdy musel najít technologického partnera v podobě Volkswagenu, který ukotvil jeho pozici na trhu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Dnes je Navistar producentem nákladních vozidel, autobusů a v loňském roce se stal podílníkem ve společnosti TuSimple. Ta se zabývá vývojem autonomních technologií a do budoucna by mohl být výsledkem této spolupráce autonomní tahač, který zvládne operovat na dálnicích i menších silnicích.

„Vodíkové články jsou velkým příslibem pro nákladní vozidla, zejména tam, kde je vyžadována vyšší hustota energie, rychlé doplňování paliva a delší dojezd,“ uvádí v tiskové zprávě Persio Lisboa, prezident a generální ředitel společnosti Navistar.

hydrocel1

Foto: General Motors

Technologie Hydrocel Power Cube

kasarna-karlin

Přečtěte si takéDo Kasáren Karlín se od příštího roku nastěhuje UMPRUMOd příštího ledna dostanou Kasárna Karlín nového nájemce. Nastěhuje se sem UMPRUM

Neutuchající zájem GM o projekty spojené s přepravou nákladů pomocí vodíku jeho slova jasně dokazují. Mezi vodíkem a jeho masovým využíváním však nyní stojí ještě několik překážek, které je nutné vyřešit. Patří mezi ně i velmi řídká infrastruktura, bez které se náklaďáky nehnou z místa. Aktuálně je totiž v USA necelých padesát veřejně přístupných čerpacích stanic s vodíkem.

Minimální počet vodíkových stanic je i důvodem dramatického propadu prodeje vodíkových osobních automobilů na území Spojených států v minulém roce. Jak informoval web Insideevs, pokles prodejů vodíkových osobních vozů je 55 procent v meziročním průměru. Svou roli hrají i vysoké pořizovací ceny takových vozů. V blízké budoucnosti tak bude vodík výhradně náležet hlavně nákladní dopravě, na což sází například i automobilky Hyundai a Mercedes, které taktéž pracují na vývoji vodíkových tahačů.