Národní galerie Praha za více než miliardu postaví nový depozitář. Umění se v něm bude skladovat, restaurovat i vystavovat

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

galerie

Foto: NGP

Pohled na komplex Národní galerie Praha z nedaleké vodní plochy

0Zobrazit komentáře

Národní galerie Praha (NGP) má největší sbírku umění v Česku, ale už nějakou dobu se potýká s nedostatkem místa pro skladování a péči o umělecká díla. Tento týden se ale konečně zveřejnil vybraný návrh na nový depozitář, který bude postaven v pražských Jinonicích. Rozsáhlý projekt zahrnuje celý komplex budov a náklady na jeho vznik se nyní odhadují na 1,3 miliardy korun. Čím blíže se na nové návrhy díváme, tím zajímavěji vypadají.

Areál čítající tři hlavní budovy bude na první pohled rozeznatelný už z dálky, a to díky velkým kvádrům tyčícím se několik metrů nad zemí. Jejich vroubkovaný, poloprůhledný plášť přitom specifickým způsobem láme světlo a vytváří minimalistickou, avšak atraktivní vizuální dominantu prostoru, kde se nachází.

„Budova je navržena jako abstraktní socha, která přinese do prostoru zaplněného grafickým smogem novou čistotu. Má potenciál stát se katalyzátorem změn v doposud zanedbávaném území, přestavby okolních prostor a výchozím bodem cesty do Prokopského údolí,“ říká architekt Jan Kubát z královéhradeckého studia Jika-cz, které má areál na starosti.

narodni-galerie_72

Foto: NGP

Plánovaná podoba nového depozitárního komplexu Národní galerie Praha

Projekt má do Česka přinést další zajímavé dílo, které může pozvednout značku NGP i domácí architektury ve světě. Na první pohled ryze minimalistická stavba výrazně zvyšuje svou komplexitu s tím, jak se k ní přiblížíme. Spodní poloviny tří budov tvoří komplexní systém hranolů a povrchů, kombinujíc šedou masu s množstvím zeleně. „Hmota domu se tak z uzavřené kostky postupně drolí a otevírá veřejnosti,“ popisuje Kubát.

Primárně bude objekt sloužit jako depozitář, tedy v zásadě sklad. Velkou část interiérů tedy zaberou prostory pro ukládání uměleckých děl, zázemí pro odbornou správu sbírky a technologické zázemí. Vedle nich budou důležitá i pracoviště pro systematickou péči o umělecká díla jako restaurátorské ateliéry, laboratoře a digitalizační centrum. Kombinace všech činností v jednom areálu péči a přechovávání sbírky výrazně usnadní.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Plány komplexu ale od začátku počítají také s návštěvníky, kteří budou moci do části depozitáře nahlédnout nebo se ve speciálních prostorech vzdělávat přednáškami či výtvarnými workshopy. V exteriérech areálu pak vznikne veřejnosti přístupný sochařský park s vybranými uměleckými díly.

„Nové multifunkční centrum se stane srdcem instituce, kde bude probíhat většina činností týkajících se odborné správy sbírky a uskladňování děl. Má tři základní cíle: poskytnout co nejkvalitnější manipulační a výzkumné zázemí pro sbírky, nechat veřejnost nahlédnout do zákulisí galerie a vytvořit místo setkávání pro lokální komunitu,“ říká o miliardovém projektu ředitelka NGP Alicja Knast.

narodni-galerie-praha-ngp-depozitarni-komplex-jika-cz-2

Foto: NGP

O návrh projektu se postaralo studio Jika-cz

Pojetí Jiky v soutěži vybrala porota vedená architektem Radkem Kolaříkem, která mimo jiné ocenila jeho technologickou stránku. „Dům bude navržen nejen s ohledem na citlivost a hodnotu exponátů, ale zároveň bude šetrný k životnímu prostředí,“ vysvětluje hlavní inženýr Jiří Slánský. Kombinovat tyto aspekty stavbě umožní jak práce s nejmodernějšími technologiemi, tak využití nepálených cihel. Jejich výroba má menší uhlíkovou stopu i dobré akumulační vlastnosti.

Kromě studia Jika-cz se do finále dostal návrh společnosti VPÚ Deco Praha a sdružení AED Project s Urban Designers a Chybik+Kristof Architects. Právě na projekty od dua Chybík a Krištof jsme na CzechCrunchi upozorňovali už několikrát. Loni byla dokončena například jejich stavba vinařství Lahofer, měli na starost velkou proměnu brněnského nádraží Zvonařka a pouštějí se do vertikálních parkovacích věží.

Ačkoliv jejich koncept depozitárního komplexu Národní galerie nevyhrál, všechny tři soutěžní návrhy si půjde prohlédnout v mezaninu pražského Veletržního paláce. Dokončení stavby jako takové se odhaduje za sedm let. První fáze, na kterou galerie vyčlenila 64 milionů korun, nicméně zahrnuje vypracování dokumentace pro urychlenou výstavbu první budovy. Pozemky, na kterých celý komplex vznikne, už byly vykoupeny.

narodni-galerie-praha-ngp-depozitarni-komplex-jika-cz-7

Foto: NGP

Stavba bude zajímavě kombinovat geometrické vztahy, různé povrchy a zeleň

narodni-galerie-praha-ngp-depozitarni-komplex-jika-cz-5

Foto: NGP

Budovy neztratí atraktivitu ani v noci

narodni-galerie-praha-ngp-depozitarni-komplex-jika-cz-4

Foto: NGP

Hlavní vchod do depozitáře

narodni-galerie-praha-ngp-depozitarni-komplex-jika-cz-8

Foto: NGP

Architekti se rozhodli pracovat hlavně s kvádry a vertikálními liniemi

narodni-galerie-praha-ngp-depozitarni-komplex-jika-cz-6

Foto: NGP

Výstava uvnitř jedné z budov

narodni-galerie-praha-ngp-depozitarni-komplex-jika-cz-9

Foto: NGP

Náhled plánovaného areálu

narodni-galerie-praha-ngp-depozitarni-komplex-jika-cz-11

Alternativní návrhy od sdružení AED Project a studia VPÚ Deco Praha

Méně aut a více zeleně. Slavný pařížský bulvár Champs-Élysées se má proměnit na úžasnou zahradu

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

pca-stream-paris-champs-elysees-redesign-1

Foto: PCA-Stream

Plánovaná podoba Champs-Élysées

0Zobrazit komentáře

Paříž je jednou z hlavních evropských metropolí, která je světě známá díky romantické auře umění, luxusu a krásné architektury. Vedení města se nyní rozhodlo svou nejslavnější ulici Avenue des Champs-Élysées přetvořit na „úžasnou zahradu“. Záměrem je obnovit její slávu i mezi Pařížany, kteří o prostor sužovaný mnoha problémy moderních velkoměst nejeví moc velký zájem.

Ačkoliv necelé dva kilometry dlouhé Champs-Élysées bývá často připisován status nejkrásnějšího bulváru na světě, sami Francouzi na jeho současnou podobu zvlášť pyšní nejsou. Už v roce 2018 se proto objevily první návrhy na revitalizaci ulice, později vyčíslené na 225 milionů eur. Opraví se praskající chodníky, sníží znečištění z dopravy a přibude velké množství zeleně.

„Ve světě se mluví o jeho kráse, ale ti z nás, co zde každý den pracují, si jí nejsou vůbec jistí. Champs-Élysées má stále více a více návštěvníků a velké firmy se perou o místo, ale z pohledu Francouzů vypadá opotřebovaně,“ řekl Jean-Noëů Reinhardt, prezident komise pro předělání ikonického prostoru. Komise sdružuje lidi, pro které je pařížský bulvár místem života, práce a obchodu.

pca-stream-paris-champs-elysees-redesign-4

Foto: PCA-Stream

Celému bulváru vévodí slavný vítězný oblouk

Podle Reinhardta a jeho spolusedících kolegů ztratila Champs-Élysées za 25 let od poslední renovace svůj lesk a Pařížané se mu postupně začali vyhýbat. Navíc ho zasáhlo několik po sobě jdoucích krizí, od násilných protestů hnutí žlutých vest v listopadu roku 2018 přes stávky až po zdravotní a ekonomické problémy.

Součástí kampaně komise pro obnovu bulváru, kterou nyní vedení města schválilo, byly i veřejné konzultace ohledně konkrétních návrhů na zlepšení. Současné plány zahrnují zredukování místa pro dopravní prostředky o polovinu a nahrazení silnice chodníky plnými zeleně. Několik metrů nad novým veřejným prostorem se mají tyčit koruny stromů po celé délce ulice, zlepšující kvalitu vzduchu a snižující teplotu v létě.

Jak zmiňuje The Guardian, prostor dnes známý jako Champs-Élysées byl původně kombinací mokřadních a zelinářských zahrad. V polovině 17. století ho pak zahradník Ludvíka XVI. přetvořil na širokou promenádu s dvojitými řadami stromů po stranách.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Dnes bulvárem plným drahých kaváren, luxusních obchodů a automobilových prodejen projíždí průměrně tři tisíce dopravních prostředků každou hodinu. Osmiproudová silnice tak z původně romantické ulice činí jedno z nejznečištěnějších míst v Paříži. Naprostou většinu ze stovky tisíc návštěvníků denně mimo pandemii pak představují turisté.

Podle architekta Philippe Chiambaretty, jehož tým dal dohromady návrhy na přestavbu, Champs-Élysées sužuje většina problémů typických pro větší města po celém světě. Fenomény znečištění, přemíry aut, turismu a konzumerismu mají být rekonstrukcí potlačeny ve prospěch ekologie, inkluzivity a přitažlivosti.

pca-stream-paris-champs-elysees-redesign-5

Foto: PCA-Stream

Champs-Élysées se má stát krásnou zahradou

Ačkoliv se v menší míře s takřka totožnými nesnázemi potýká i několik ulic kolem slavné Eiffelovy věže, vedení Paříže tamní prostory postupně proměňuje už od roku 2016. Jak jsme psali předloni, zásadní rekonstrukce snižující počet aut a podporující chodce mají začít v roce 2024. Výsledkem projektu má být impozantní, 1,5 kilometru dlouhý park.

S podobným časovým horizontem nyní operují také plány na rekonstrukci Champs-Élysées, v roce 2024 se totiž mají v Paříži konat letní olympijské hry. I když některé projekty na revitalizaci hlavního města Francie mají být dokončeny ještě před nimi, rozsáhlé zásahy kolem Eiffelovy věže a slavného bulváru by nešlo stihnout.

Pochopitelně by přitom bylo nepřijatelné, aby se olympionici a sportovní fanoušci z celého světa sjeli do rozkopaného města. Ještě před rokem 2024 má být nicméně dokončena přestavba Place de la Concorde na východním konci Champs-Élysées, které je vůbec největším náměstím v celé Paříži. Kompletní transformace bulváru by měla proběhnout do roku 2030.

pca-stream-paris-champs-elysees-redesign-6

Foto: PCA-Stream

Nové Champs-Élysées má být hotové do roku 2030

pca-stream-paris-champs-elysees-redesign-3

Foto: PCA-Stream

Nad chodníky se mají tyčit dlouhé dvouřadé aleje stromů

pca-stream-paris-champs-elysees-redesign-7

Foto: PCA-Stream

Stromy a chodci

pca-stream-paris-champs-elysees-redesign-2

Foto: PCA-Stream

Méně aut, více zeleně