Rychle, přehledně, ale hlavně snadno. Když loni matematik a miliardář Karel Janeček a Nadační fond pomoci představovali platformu Znesnáze21, říkali o ní, že její jednoduchost je jako přivolání odvozu v Uberu. Zřejmě se trefili. Během prvního týdne v příspěvcích vybrala přes 650 tisíc korun a za první rok celkem 52 milionů. Pro porovnání: když loni Znesnáze21 vznikalo, Nadační fond pomoci hlásil, že za osm let svého podnikání rozdělil potřebným 28 milionů.

„Věděli jsme, že chuť Čechů pomáhat ostatním je vysoká, ale výsledek fungování za první rok mnohonásobně předčil naše očekávání,“ říká Čestmír Horký, ředitel Nadačního fondu pomoci a spoluzakladatel projektu. Některé sbírky, které požadovaly stovky tisíc korun, se naplnily třeba jen v řádu hodin. Platforma si vybrala financování crowdfundingem, tedy na výslednou částku se skládá veřejnost.

Založit sbírku? Vemte si na pár dní volno

Aspirace na snadný přístup k založení sbírky je na místě. Když chtěl bez platformy někdo založit sbírku a věřil tomu, že známost o ní dokáže rozšířit, mohl ji spustit třeba na Facebooku. Stačil k tomu transparentní účet, takže lidé viděli, kam peníze posílají. Jenže taková sbírka není veřejná ve smyslu zákona. Což má mimo jiné za výsledek skutečnost, že darované peníze je třeba zdanit. A to zakládající mnohdy nevědí.

Foto: Znesnáze21

Miliardář Karel Janeček při představení projektu Znesnáze21

Pokud se jinak lidé chtějí vyhnout dani a splnit zákonné povinnosti, aby jejich sbírka byla oficiálně sbírkou, potřebují povolení od krajského úřadu podle svého sídla. Tomu dokládají řadu dokumentů. Namátkou: písemné oznámení o konání s přesně předepsanými informacemi, doklad o bezúhonnosti, potvrzení o tom, že nemají nedoplatky, čestné prohlášení o neexistujícím insolvenčním řízení nebo o tom, že se v posledních třech letech nezdržovali nepřetržitě déle než tři měsíce mimo území České republiky.

Nadační fond pomoci má ale u pražského magistrátu veřejnou sbírku dlouhodobě „otevřenou“. A všechno výše zmíněné tak odpadá. Přesto nejsou lidé zakládající sbírky pod dohledem. Platforma zaměstnává sociální pracovnice, které jednotlivé projekty ověřují, a chtějí občas vidět nějaký ten naskenovaný dokument vypovídající o stavu potřebné či potřebného. Jejich činnost ale zkracuje celou akci z řádu dnů na minuty. Sbírka je tak v online světě obvykle do druhého dne.

Příběhy táhnou

Součástí úspěchu je však také prezentace toho, na co jsou vlastně peníze potřeba. U Znesnáze21 se ukazuje, že příběhy lidi zajímají. Tak třeba 4,1 milionu korun poslali v řádu hodin pro rodinu zesnulého zpěváka Davida Stypky. Značnou pozornost upoutala v lednu sbírka pro vojáka Karla Sankota, který zůstal po brutálním útoku částečně ochrnutý, a od dárců zatím získal 750 tisíc.

Příliš pozadu nezůstává ale ani koronavirová vlna solidarity, během níž dárci poslali 2 miliony na ochranné pomůcky pro domovy seniorů a přes 600 tisíc dobrovolníkům, kteří pomáhali se zvládáním pandemie. Nejúspěšnější sbírka má na kontě 6,5 milionu korun a výtěžek umožňuje pravidelný nákup potravin pro samoživitele.

Podobně úspěšná byla akce na nákup notebooků pro distanční výuku dětí v rodinách samoživitelů. Vybralo se 3,3 milionu korun a mnozí dárci věnovali notebooky přímo. Obě sbírky organizovala novinářka Nora Fridrichová.

„Lidé získají kvalitní, technologicky vyspělou a systematickou možnost, jak přispívat na charitativní projekty, navíc s vysokou mírou jistoty, že přispívají skutečně lidem či organizacím, kteří pomoc potřebují, a nejedná se o podvod. V tom spočívá unikátnost Znesnáze21 a jsem přesvědčen, že projekt má potenciál být globálně úspěšný,“ uvedl loni k jejímu spuštění Janeček.

Celkem za rok platformou prošlo 300 sbírek, kterých se účastnilo 48 tisíc dárců. Nově je mimochodem možné přispět bitcoiny. V této měně má Nadační fond pomoci také úspory a před pár dny jejich část na jednu ze sbírek uvolnil.