V Buchlovských horách vyrostl netradiční dům, který má zdi z konopného betonu a vytápí se těžbou kryptoměn
Na louce obklopené lesy a potoky Buchlovských hor stojí dům s rozkvetlou střechou, v němž po celý rok žije spokojená rodina. O teplo se tam stará těžba kryptoměn a zdi jsou tvořeny konopím a betonem. Mohlo by to znít jako začátek pohádky pro 21. století, ve skutečnosti ale jde o realizaci domu s názvem LO, za kterým stojí architektka Lina Bellovičová.
Nebyla v tom sama. K projektu přizvala tesaře Martina Kohoutka, podlaháře ze společnosti Qualibau, a další, se kterými během roku a půl zrealizovala dům, jenž má evokovat dva kameny překryté dalším plochým kamenem. Na návrhu pracovala přibližně půl roku, přičemž zadavatelem stavby byl majitel bývalého kempu, poblíž kterého celý objekt vyrostl.
Jelikož se majitel rozhodl netradiční objekt využívat celoročně, znamenalo to vybrat takové materiály, které by odolaly horku i mrazu. Vůbec nejzajímavějším se stal tzv. konopný beton. „Jedná se o přírodní stavební materiál s dlouholetou tradicí, která byla přerušena, avšak nyní je snaha o její navrácení,“ vysvětluje architekta Lina Bellovičová.
„Materiál je odolný proti škůdcům, plísním a při petrifikaci dochází ke spalování CO2. Výhodou je ekologie i možnost realizace svépomocí a cena materiálu je rovna cihle. Kdyby se na pozemku domu nejdříve vysadilo pole technického konopí, potom se sklidilo, zpracovalo pazdeří a postavil se z něj dům, byl by to ideální stav,“ dodává autorka projektu, v němž našly uplatnění i hliněné omítky či omyvatelné plochy z marockého štuku.
I se sklepem dům zabírá 160 metrů čtverečních, přičemž v přízemí se nachází dvě ložnice, koupelna a kuchyň. To vše v doprovodu velkoformátových oken, které lze zasunout do předstěny v interiéru, díky čemuž se bezbariérově propojí exteriér s interiérem.
„Z touhy klienta trávit venku co nejvíce času i za deště má dům terasu schovanou pod střechou po celém svém obvodu. Střecha je pokrytá zeleným kobercem, aby co nejlépe splýval s přírodou a byl izolován. Je navržen tak, aby byl maximálně využit jeho prostor a aby minimálně narušoval okolní přírodu svou přítomností. Postupem času by rád srostl s okolím,“ nastiňuje budoucnost Bellovičová.