Mars má od dnešního večera nového robotického obyvatele. Na rudé planetě úspěšně přistál rover Perseverance (česky Vytrvalost) amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA). Jedná se o vůbec největší a nejmodernější vozítko, které kdy lidstvo do vesmíru vyslalo. Jeho hlavním úkolem bude hledat stopy života.

Jedná se o nástupce roveru Curiosity, který přistál na Marsu před více než osmi lety. Ze země odstartovala už v červenci minulého roku a urazila na své cestě více než půl miliardy kilometrů.

Nejkritičtější fází letu bylo právě přistání, nad kterým vědci na Zemi mohou mít jen malou kontrolu. Během takzvaných sedmi minut hrůzy, tedy času od vstupu do atmosféry k přistání, se celý rover choval zcela autonomně a všechny úkony úspěšně zvládl.

Touchdown confirmed. The #CountdownToMars is complete, but the mission is just beginning. pic.twitter.com/UvOyXQhhN9

— NASA (@NASA) February 18, 2021

Přistávací sekvence se technicky podobala té, které před osmi lety zažila Curiosity. Ve 21.37 Perseverance vystoupila do horních vrstev atmosféry. Tím začalo oněch sedm minut hrůzy. Teplota štítu se dostala až na 1 300 stupňů Celsia při rychlosti 20 tisíc kilometrů za hodinu.

O tři minuty později otevřela svůj nadzvukový padák, který měl 21 metrů v průměru. To je největší padák, který NASA pro tyto účely kdy vyvinula a zásadně celé tunové vozítko zpomalila. Padák samotný sonda vypustila až ve chvíli, kdy sama vyhodnotila správnost okamžiku

Ve 21.42 odhodila svůj tepelný štít a pak začala fáze skenování povrchu radarem. Ten okamžitě porovnával data o povrchu s těmi v palubním počítači a sama sonda našla přesné a bezpečné místo na přistání. Tento zcela autonomní systém mohl posunout místo přistání až o 700 metrů. Pomocí jeřábu nazvaného „skycrane“ se pak na lanech spustila pomalu na samotný povrch.

Kvůli komunikačnímu zpoždění ale konečné potvrzení doběhlo na Zemi až o jedenáct minut později, ve 21.55. Hlášení „Touchdown confirmed“ (Přistání potvrzeno), které se z NASA ozvalo, sedm minut hrůzy zpečetilo a v kalifornském řídícím centru vypukly oslavy.

Perseverance přistála v kráteru nazvaném Jezero, pojmenovaném po malé vesničce v Bosně a Hercegovině. V minulosti na tomto místě skutečně bylo jezero s vlastním přítokem, odtokem a deltou a tudíž vědci předpokládají, že zde najdou známky života. Kromě toho ale bude nový rover zkoumat i geologii nebo klima Marsu a zkoumat aspekty, které mohou ovlivnit budoucí přistání lidí.

První fotky už za čtyři minuty, práce ale teprve začíná

Hned ve 21.59 už dorazily na Zemi první černobílé fotografie, které Perseverance na povrchu rudé planety vyfotila. Pocházejí ze dvou kamer, celkem jich má ale vozítko rekordních třiadvacet. Z prvních snímků je patrné, že autonomní systémy byly schopné vybrat velmi hladké místo na přistání. Přesnou lokalitu ovšem vědci určí až s postupem času.

Hello, world. My first look at my forever home. #CountdownToMars pic.twitter.com/dkM9jE9I6X

— NASA’s Perseverance Mars Rover (@NASAPersevere) February 18, 2021

Nejkritičtější fází mise vozítko úspěšně prošlo, ale práce pro vědce začíná až teď. Perseverance je po zuby vybavená širokou paletou nástrojů a nejmodernější technikou, který vesmírný průmysl dokázal vyprodukovat.

Jedním z nejatraktivnějších bude malá experimentální helikoptéra nazvaná Ingenuity (česky Vynalézavost), kterou rover skrývá na své palubě. Jejím účelem je především otestovat možnosti letu v řídké marsovské atmosféře, která snižuje účinnost rotorů. Ty se proto budou na zhruba dvoukilovém stroji točit asi desetkrát rychleji než na pozemské helikoptéře.

Let helikoptéry bude taktéž autonomní a fungovat bude pouze za pomocí příkazů samotné Perseverance. Kvůli časovému zpoždění není možné řídit helikoptéru ze Země, a tak bude série letových experimentů velkou neznámou. Když selže, celou misi to neohrozí. Když malý dron poletí podle plánu, bude to velký úspěch.

Sama Ingenuity má další dvě kamery, které během svého krátkého letu využije na fotografie z ptačí perspektivy. Perseverance je také vůbec prvním roverem na Marsu, který uslyší, co se kolem něj děje. Je totiž vybavena dvěma mikrofony.

Více než dvoumetrová robotická ruka sama nese několik výzkumných instrumentů, například laser, který dovolí do velké hloubky prozkoumat horninu. Bude také sbírat vzorky povrchu a některé z nich uloží do speciálních titanových kapslí. Ty následně zanechá na povrchu s vidinou toho, že některá z budoucích misí je vyzvedne a dopraví zpět na Zemi jako vůbec první vzorky z Marsu.

Výroba kyslíku přímo na Marsu

Perseverance se ale bude zabývat i výzkumem, který bude sloužit budoucím marsovským astronautům. Klíčovou složkou pro potenciální kolonizaci Marsu je místní výroba kyslíku, a to jak pro život, tak pro výrobu paliva do raket pro zpětný návrat k Zemi. Právě na tuto chemickou přeměnu má sloužit klíčový přístroj zvaný Moxie, jenž Perseverance ponese, aby způsob výroby otestovala.

Na život na Marsu se soustředí i další zajímavý náklad v útrobách vozítka. NASA do něj nainstalovala i kousek astronautské helmy a vzorky čtyřech druhů látky. Zkoumat se bude jejich odolnost vůči marsovské atmosféře, aby v ní byli budoucí astronauti v bezpečí.

V červenci minulého roku k Marsu odstartovaly i další dvě mise, konkrétně z Číny a Spojených arabských emirátů. Obě už kolem rudé planety obíhají a čínské vozítko Tianwen-1 se pokusí o přistání v květnu či červnu 2021.

Přestože primární mise nového roveru NASA je v plánu na rok, dá se předpokládat, že reálně bude trvat o dost déle. Ostatně více než osmileté Curiosity stále bez problémů funguje, o generaci starší Opportunity, které přistálo v roce 2004, přestalo komunikovat až v červnu 2018.

Aktualizace 18. 2. (22:50): Doplněny další informace a první fotografie po přistání.