Knížky z druhé ruky přestávají být tabu. Přes Reknihy Tadeáše Kuly si už čtenáři předali přes 15 tisíc titulů
Méně je více. To je životní mantra Tadeáše Kuly, který svou náklonnost k minimalismu a vlastnění co nejméně věcí předloni překlopil do projektu Reknihy, v rámci něhož chce dávat nepotřebným knihám nový život. Jak nám však před časem vysvětlil, nejde o klasický antikvariát, ale spíše o systém sdílení titulů, jež mají stále svou hodnotu. A byznys na základě této jeho myšlenky se pomalu rozjíždí.
Reknihy fungují na jednoduchém principu sdílení. V případě, že se čtenář rozhodne své knihy poslat dál, zabalí je a pošle na adresu jednoho ze sběrných míst. Tam tým okolo Tadeáše Kuly provede jejich kontrolu a výběr včetně nacenění. Právě v tomto je jedna z největších výhod Reknih, jelikož se do oběhu nedostane žádná kniha, která by byla příliš poničená nebo neaktuální.
„Zákazníci nám důvěřují a ve většině případů se i vrací, protože je zkrátka bavíme. Je za tím myšlenka zisku nejen toho stejného, co mohou po stránce obsahu obdržet levněji než v klasických obchodech, ale také důraz na ekologii. Není totiž nutné tisknout další a další knihy, když je lze sdílet,“ vysvětloval pro CzechCrunch loni Kula.
Loňský rok pak byl pro provoz tohoto moderního antikvariátu klíčový. Reknihy se teprve rozjížděly, když se do toho zároveň naplno rozjela také pandemie koronaviru, která všechno změnila. Nadějnému projektu se ale i tak podařilo růst, když za necelý rok navýšil svou původní nabídku knih ze tří tisíc kusů na 25 tisíc, přičemž 15 tisíc knižních titulů už našlo domov u jiného majitele.
Zbylých deset tisíc příběhů, znalostí a informací pak na nové majitele ještě čeká. „Vývoj roku 2020 korespondoval vlastně s tím, že se postupně mění myšlení lidí jako takové a knížky z druhé ruky přestaly být tabu, a to i jako dárky. Naše knížky se dostaly pod nejeden vánoční stromek. Pandemie zároveň způsobila to, že se lidé doma koukali na své přeplněné knihovny o to intenzivněji,“ dodává Kula.