Nakladatelství Grada slaví 30 let a růst navzdory omezením. Čtvrtmiliardové tržby táhlo i předplatné e-knih

Iva BrejlováIva Brejlová

grada-boxedStory

Foto: Grada Publishing

Klára, Daniel, Martin a Roman Svitákovi, rodina stojící za nakladatelstvím Grada Publishing

0Zobrazit komentáře

Pro prodej knih prý platí jednoduchá úměra. Čím blíže je knížka čtenáři, tím více knížek se prodá. A tím více lidí také čte. Jenže co když se zavřou knihkupectví? Zatímco celý knižní trh se dle odhadů nakladatelství Grada propadl o čtvrtinu, firma zvýšila tržby za loňský rok o 12 % na 245 milionů korun. Podle zakladatele hlavně díky tomu, že hledí daleko dopředu. Dobré výsledky ale nabízí i ohlédnutí za minulostí, pro Gradu jsou totiž pomyslným dárkem k oslavě už 30 let na trhu.

Podle Romana Svitáka je to totiž tak: kniha je produkt, který čeští čtenáři koupí hlavně ve chvíli, kdy ho mají před očima. A na internetu ho doteď neviděli, natož aby ho tam obvykle hledali. Zavřená knihkupectví ale celému knižnímu řetězci uštědřila obrovskou ránu.

Nakladatelé zastavovali výrobu, nebylo kam vystěhovat novinky, zmizely tak zásadní akce, jako je křest knihy, tedy velká reklamní i odbytová událost pro oblíbené tituly. Když na knihy lidé v obchodech nenarazí, jak jim je představit někde jinde? Je to otázka za miliony, a to doslova.

Respektive dokonce za stovky milionů, pokud vezmeme v potaz celý knižní řetězec. A další stovky, pokud ho rozšíříme i do internetového světa. Přesně to je aktuálně cesta, kterou si Grada zvolila a pro kterou spustila i úplně nové produkty, jako je třeba služba fungující jako „Netflix s knihami“.

5D3_0106-Edit

Foto: Grada Publishing

Roman Sviták, zakladatel a majitel firmy Grada Publishing

I přes zdráhavý rozjezd roku Grada loni vydala 435 tištěných knižních novinek a 397 e-knih, v obou případech víc než o rok dřív. U těch elektronických přesáhl nárůst tržeb dokonce 50 %. Při zavřených knihkupectvích nepřekvapivě nejvíc rostly tržby vlastního e-shopu, a to o 88 % na skoro 48 milionů korun. A všechno je to pro Romana Svitáka velmi dobrá zpráva, se kterou původně vůbec nepočítal.

„Na začátku jsem zrušil pár rodinných investičních obchodů a připravil se na to, že peníze budu sypat zpět. Byl jsem ochotný to udělat. I proto, že budujeme rodinnou firmu. Kdybych tu vizi neměl, velmi bych se zdráhal,“ popisuje zakladatel nakladatelství Grada Publishing, jeho majitel a předseda představenstva. Rodinnou firmu vybudoval na společnost o 140 lidech a několika dalších stovkách externistů, jako jsou třeba grafici, lamači knížek i stálí autoři.

Firemní, tedy rodinná vize

Vize rodinného byznysu ve firmě zásadně ovlivňuje její strategii. Tady se totiž neplánuje na pár let dopředu a neřeší se návratnost pro investory, kteří chtějí čekat maximálně pětiletku. V prostorách vyzdobených obrazy s úspěšnými tituly jsou horizontem dekády. Firma se přece předává z generace na generaci. Díky tomu se investuje i do „daleké budoucnosti“. A jak Roman Sviták dodává, v posledních letech díky tomu firma i rychleji roste.

Už když pozoroval své děti jako malé, měl představu, že by do společnosti mohly nastoupit. „Když mi bylo asi deset let, zaťukal mi táta na dveře a v ruce měl knížku Karla Maye. Podal mi ji s tím, že si každý den napíšu obsah deseti stránek, co jsem přečetl. Takto metodicky táta přistupuje ke všemu. A takhle mě skutečně rozečetl a ke knihám dostal,“ říká Daniel Sviták, který má na starosti prodej. Roman Sviták k tomu jen s úsměvem pokyvuje.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Svitákovi jsou pravým byznysovým rodem. Sourozenci Daniel, Martin a Klára pracují ve firmě všichni, i když tomu jejich studia (třeba u Daniela politická filozofie) ne vždy naznačovala. Martin řeší digitální zdroje, jako jsou e-knihy, audioknížky a předplatné na e-knihy Bookport, a Klára se stará o rozpočty. Komunikují spolu prý díky zaměstnání daleko častěji, než by tomu bylo bez Grady.

„Máme mezi sebou oficiální rodinný kanál týkající se problémů firmy. Nedávno jsem zjistil, že děti mají mezi sebou další kanály. Komunikují tak, abych o tom nevěděl: politika, taktika, mladá generace vůči starší,“ směje se Roman. Rodinného byznysu se tak neúčastní jediná osoba. „Neviditelnou roli tu hraje naše máma. Když jsme u rodinného oběda vytahovali smlouvy k podepsání, zakázala nám doma se o firmě bavit,“ dodává Martin.

S e-knihami na druhé straně břehu

Aby bylo jasno, mladá generace tu starší k žádným digitálním novinkám přemlouvat nemusí. Roman Sviták je vzděláním kybernetik a dřív pracoval s počítači. Proto také, když zakládal Gradu, bylo jasné, že se nakladatelství bude zabývat počítačovou literaturou. Přesně 6. února 1991 vydal první počítačovou knihu. A letos tak Grada oslavila krásných třicet let od založení.

Postupně firma obory přibírala a dnes obsadila s portfoliem odborné i populárně-naučné literatury pozici jedničky na českém trhu. Včetně úplně jiných formátů. „E-knihy jsou tu asi 10 let. Spousta nakladatelů se bála, že zruinují prodej tištěných knih, ale my byli na druhé straně břehu. Měli jsme data v elektronické podobě už dlouhé roky předtím, pustili jsme se tedy do toho v Česku jako první ve větším rozsahu,“ popisuje Martin Sviták.

kopie-souboru-5d3_0201

Foto: Grada Publishing

Klára, Martin, Daniel a Roman Svitákovi, rodina stojící za nakladatelským domem Grada Publishing

„A ukázalo se, že realita je střídmější. Zájem byl velmi pozvolný. Ale číslo stále roste a dnes je velmi zajímavé. Trošku tomu jistě pomohl covid, kdy se lidi přesunuli na e-shopy a řekli si, že si tedy koupí e-knihu,“ dodává. V současnosti tak Gradě tvoří e-knihy přes 10 procent obratu.

„To protože titulů máme hodně. Obecně je v Česku podíl jen kolem tří procent,“ dodává Martin. „Ten podíl ale může u některých žánrů, jako je třeba romantika, dělat desítky procent a někde až polovinu tržeb. Myslím, že dlouhodobě tam budeme směřovat. Byť tištěná kniha bude základ, produkt, ve kterém chceme být lídr,“ popisuje.

Netflix s knihami

Takový základ si ale Grada pojišťuje novým přístupem, který se jí začal příjemně vyplácet. Jde o zmíněný „Netflix s knihami“ – verze předplatného na digitální knihy, kdy si zájemce nekupuje konkrétní dílo, ale časový přístup k celé nabídce. V Gradě ho zpřístupnili na konci roku 2017 a pojmenovali Bookport.

Teď je v něm dostupných zhruba šest tisíc titulů elektronických knih, což je asi čtvrtina celé nabídky v Česku. A to od několika nakladatelů, přičemž Grada postupně oslovuje další v Česku a některé na Slovensku. „Ale oni se hlásí sami,“ doplňuje Roman Sviták. Bookport navíc stále roste.

„Zatím z malého čísla, ale začíná to být opravdu zajímavý kanál,“ doplňuje Martin Sviták. Předloni jeho tržby stouply o 91 %. Loni o dvojnásobek. A letos už v dubnu bylo nasmlouvané předplatné, které je ještě o dalších 80 % vyšší. Čísla jsou srovnatelná s prodejci e-knih a už přesáhla hranici 10 milionů korun v tržbách za rok.

bookport-1

Bookport popisují Svitákovi jako „Netflix s knihami“

Původní nápad přitom vzešel od univerzit. Samy si o takovou službu řekly s tím, že by chtěly poskytnout e-knihy jako výpůjčky studentům. Líbilo by se jim totiž zbavit se starostí o archivy. Jenže e-knihy mají speciální licence, nedají se standardně poskytovat univerzitám pro výpůjčky na neomezenou dobu, ale jen pro vlastní potřebu kupujícího. Grada tak postavila byznys přesně tak, aby vyhovoval autorům a všem nakladatelům a jejich licencím, kterými disponují. Připravila jednoduše službu, která se osvědčila už u filmů.

„Cílíme teď primárně na univerzity nebo firmy, které předplatné nakupují jako firemní benefit. Je to vzdělávací nástroj pro zaměstnance. Z každého oddělení firmy si najdou knihu, kterou pro svůj rozvoj nebo vzdělání potřebují. A vedle toho můžou jako bonus číst beletrii. Bookport obsahuje všechny žánry,“ popisuje Martin Sviták.

Ale možnosti jsou ještě mnohem širší. Silné je například zastoupení zdravotnické literatury, takže se Martin snaží Bookport co nejvíc rozšířit třeba i v nemocnicích. Mimochodem, státní školy, kde by se služba uplatnila a kam původně mířila, se před jejím využitím musejí vyrovnat s byrokracií. V rozpočtu totiž mají peníze jen na nákup „tištěné literatury“.

Trh ve spádu

Jak se bude knižní trh vyvíjet dál, záleží ze všech výše zmíněných důvodů hlavně na tom, jak dlouho budou knihkupectví zavřená. Problémem je, že trh funguje ve spádu řetězce mnoha firem. I když se daří Gradě, nemusí se dařit knihkupcům. A když je situace zničí, nemusí být finančně zdravá ani Grada. K tomu jsou tu dlouhodobější problémy.

Roman Sviták zmiňuje mimo jiné nelegální šíření knih – pode Svazu českých knihkupců a nakladatelů už dosáhlo vlivu na tržby nakladatelů a knihkupců ve výši skoro dvou miliard korun – nebo třeba projekty na šíření digitalizovaných děl zdarma, které v některých případech můžou podle něj nahrazovat nákup nových knížek či učebnic.

Grada rodina Svitákovi

Foto: Grada Publishing

Roman Sviták, zakladatel nakladatelství Grada Publishing, do firmy přivedl své tři děti

„Totéž platí i o obdobných a souvisejících ustanoveních nového pandemického zákona, který umožňuje šířit i díla chráněná autorským zákonem, ačkoli jsou na trhu běžně dostupná díky moderním platformám umožňujícím veřejnosti i školám a knihovnám je užívat,“ popisuje. Logicky – díla dostupná na jeden klik jsou báječný nápad, ale pro firmy jen v tu chvíli, kdy za ně někdo platí.

Přesto se určitá naděje objevila před Vánoci, kdy si kupující v knihkupectvích nahrazovali předchozí nečinnost. V prosinci 2020 se v porovnání s tím předloňským prodávalo v kamenných obchodech dokonce o 14 % lépe. „Otázka ale je, jaké procento zůstane kamenným prodejnám a jaké e-shopu, až se situace ustálí,“ říká Daniel Sviták. Jeho otec Roman věří v návrat do relativního normálu, loňský listopad a prosinec ho pozitivně překvapily.

A do budoucna? „Já firmu předám a na důchod si tu budu něco šmrdlat,“ usmívá se Roman Sviták. Grada je ale rodinný projekt, takže ostatní už mají naplánováno. Společnost se bude soustředit na moderní formy čtení, tedy knihy audio, elektronické, ale i služby typu Bookport, a také na další digitalizaci některých procesů. „A určitě rozvoj onlinových platforem. Tomu věříme a budeme do něj šlapat, covid-necovid,“ hlásí Daniel Sviták.

Využít přístroje ku prospěchu lidstva. Hardwario Alana Fabika internetem věcí zefektivňuje výrobu i chrání africké slony

hardwar-minStory

Foto: Hardwario

Alan a Lukáš Fabikovi, zakladatelé Hardwaria

0Zobrazit komentáře

„Věci připojíme k internetu, vzájemně je propojíme a smysluplně vytěžíme ku prospěchu lidstva.“ Tak Alan Fabik popisuje náplň společnosti Hardwario, která byla v minulém roce zařazena do prestižního výběru Deloitte za svou práci v odvětví tzv. IoT . Pod touto pro někoho možná až tajemnou zkratkou se ukrývá pojem Internet of Things, tedy internet věcí, který otevírá zcela nové možnosti fungování hardwaru okolo nás.

Alan Fabik a jeho Hardwario prostřednictvím IoT hledají stále nové způsoby, jak vytěžit ze zařízení maximum a nalézt pro ně někdy až nečekaná uplatnění. A tak mimo výrobních hal či staveb napomáhají jejich přístroje k monitoringu růstu stromů na britských ostrovech nebo třeba k hlídání slonů v Africe. Ale koncept internetu věcí má často i prozaičtější uplatnění.

Jedná se totiž o nedílnou součást života většiny osob obývajících naši planetu. Ať už vlastníte chytrý telefon, počítač či chytrou televizi a používáte je, pak je IoT nedílnou součástí i vašeho každodenního života. Zkrátka a dobře o internetu věcí můžeme mluvit všude, kde je zařízení připojeno k internetové síti, která značným způsobem rozšiřuje možnosti jeho využití.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Pokud mám někde nějaké zařízení, tak je dobré vědět, co to zařízení dělá, jestli ještě vůbec něco dělá nebo jak dlouho to bude dělat. A je jedno, co to je. Způsobem, jak se to dozvědět, je určité specifické chování stroje a jeho okolí,“ vysvětluje základní principy IoT devětačtyřicetiletý Fabik.

„Dnes se dokážeme k přístroji připojit vzdáleně, k čemuž slouží právě internetová síť. Díky ní propojíme danou věc s dalšími informacemi a to, co dostaneme, se snažíme maximálně vytěžit,“ popisuje dále důvod, proč je dobré elektronická zařízení s internetem propojit.

Khaki a rozlepené mýdlo

Cesta Alana Fabika k IoT nebyla ani zdaleka přímočarou záležitostí. Kdo by čekal malého kluka, který se od rána do večera vrtal v elektronice, byl by na omylu. Byť ze školy nosil jedničky, rodiče jej nechtěli pustit na gymnázium. „U nás platilo držet se spíše při zemi. V tu chvíli jsem nevěděl, kam mám jít, protože jsem nebyl do ničeho vyloženě zapálený,“ vzpomíná Fabik, který proto ve 13 letech učinil poměrně překvapivé rozhodnutí a nastoupil na vojenskou školu.

Ze školy si odnesl smysl pro pečlivost a také se naučil zůstávat věrný osvědčeným věcem a postupům, což jsou vlastnosti, které přenáší i do samotného fungování Hardwaria. To v minulém roce dosáhlo obratu 21 milionů korun a podařilo se mu dostat na páté místo v žebříčku Rising Star hodnocení Deloitte Technology Fast 50 pro střední Evropu.

„Nehrneme se bezhlavě do ničeho nového. Spíše zpětně zkoumáme. Nemáme tu vidinu, že všechno nové je nejlepší. Samozřejmě přistupujeme k novým věcem otevřeně, jen kvůli tomu hned neopouštíme to staré,“ říká Fabik, který moc dobře ví, jak hořká může být pilulka neúspěchu způsobeného přílišnou horlivostí.

hardwario5

Foto: Hardwario

Tým společnosti Hardwario

Elektronika totiž nebyla prvním předmětem jeho podnikání. Tím byla kupodivu kosmetika, respektive výroba a prodej mýdel. Stačilo ovšem jedno špatné rozhodnutí týkající se balení produktů a celý detailně rozplánovaný byznys vzal za své. Mimo krabic s mýdlem, které se samo z důvodu špatného laku rozbalovalo z obalu, zbyly Fabikovi také dluhy a zkušenost, že je lepší postupovat po jednotlivých krocích než se spoléhat na velké plány, které může zcela zhatit jedna zbytečná chybka.

Po této chybě ale přišla šance na restart. Rodák z Karviné získal pozici obchodního ředitele v severomoravské společnosti, která se specializovala na výrobu a budování rádiových vysílačů a sítí nebo vývoj softwaru pro nejrůznější zařízení. Právě působení v této oblasti se stalo nejkratší cestou, kterou se mohl Fabik k IoT dostat. Internet v počítačích již nějakou dobu existoval, ovšem právě zdokonalování technologie přenosových sítí výrazně přispělo k jeho pronikání i do dalšího hardwaru.

Cesta na sever a ještě dál

Hardwario dnes sídlí v prostorách libereckého podnikatelského inkubátoru Lipo.ink. Důvod, proč se rodák z Moravy dostal až do Křišťálového údolí, je poměrně jednoduchý. V Jablonci nad Nisou vybudoval Dalibor Dědek elektronické impérium jménem Jablotron, které přijalo pod svá křídla menší společnost specializující se na vývoj softwaru pro pulty centrální ochrany pro bezpečnostní agentury. Tu Fabik založil se svým kamarádem.

V Jablotronu se postupně dokázal vyšplhat až na pozici obchodního ředitele, nakonec se však vrátil k vedení oné malé společnosti, se kterou pod Jablotron vstoupil, aby ve finále došel k rozhodnutí zcela se osamostatnit. „Velmi rychle jsem tam pochopil, jak se dá s poměrně malým počtem lidí postavit organizace, která vyváží do osmdesáti zemí světa. A když se to postaví na partnerské síti, tak to všechno skvěle funguje,“ říká Fabik, který dnes působí také coby lektor ve vzdělávací organizaci Czechitas.

hardwario3

Foto: Hardwario

Díky moderním technologiím lze mít IoT zařízení klidně i uprostřed lesa

Do osmdesáti zemí světa Hardwario dnes sice ještě nevyváží, svou pobočku má ale již například v Anglii. Rozjelo ji díky crowdfundingové kampani, která pomohla vybrat osm milionů korun. Svůj původní byznys společnost postavila především na stavebnicích pro makery, kteří jsou zběhlí v software a rádi by si vytvářeli vlastní zařízení. Důvodem tohoto rozhodnutí byla cesta na veletrh CES, kde měl Alan Fabik tehdy ještě pracující pro Jablotron načerpat inspiraci.

Problémem bylo, že spíše než inspirace přicházelo zoufalství. „Vstoupil jsem tam do pavilonu nějaké čínské značky s komplikovaným názvem, která měla všechno od zahnutých televizí po robotické vysavače prostě všechno. A ti mi řekli, že uvažují o expanzi do Evropy. Ptal jsem se jich, jak jsou velcí, a oni mi řekli, že mají asi 200 tisíc zaměstnanců,“ vzpomíná Fabik.

„Pak jsme přišli k výrobci, který měl na háčcích rozvěšené různé gadgety pro chytrou domácnost. Říkali mi, že dělají pro všechny, jen ať jim jen povím značku a jakou technologii bych chtěl. A ti zase měli nesmyslně nízké ceny, za které bychom u nás nedali dohromady ani krabičku. A v takovém prostředí jsme měli přemýšlet, kde se prosadíme,“ dodává. Proto se Fabik rozhodl dělat něco, co nepůjde jen tak lehce zkopírovat, protože mu bylo hned jasné, že Čína vše převálcuje.

Připojení uprostřed lesa i na safari

Zaměření na kutily však do značné míry změnil minulý covidový rok, který přinesl odstoupení dvou největších klientů. V reakci na vzniklou situaci Hardwario muselo optimalizovat počty svých zaměstnanců, kterých je aktuálně přibližně patnáct, a především pozměnit své zaměření na užší zakázkový vývoj s pečlivě vybranými partnery.

Hardwario se snaží spolupracovat s těmi, kteří mají ve svých oborech zkušenosti a znalosti. IoT společně aplikují do zcela nových produktů, ale jsou schopni internetem vybavit i věci již existující, jimž tak otevřou nové možnosti využití. Odvětví, ve kterých tito partneři působí, je celá řada. Od zemědělství, lesnictví či vodohospodářství až po výrobce či stavitele.

„Naší ambicí není a ani nemůže být tyto jednotlivé sektory měnit. Od toho tu jsou ti partneři, kteří jsou profíci s know-how a mají zápal svůj obor změnit. My jsme tu od toho, abychom jim vše pomohli zdigitalizovat a dostat do podoby, se kterou dovedou pracovat,“ vysvětluje Lukáš Fabik, který má v Hardwariu pod palcem marketing.

hardwario6

Foto: Hardwario

Alan Fabik a jeho synovec Lukáš Fabik

Digitalizace činnosti u partnerů probíhá nejčastěji skrze senzoriku. Získaná data jsou odesílána do cloudu a následně k uživateli, kterému jsou servírována v takové podobě, aby s nimi mohl pracovat co nejefektivněji. Výhodou moderních technologií je, že ke sběru dat dnes zařízení nevyžadují připojení do zásuvky, a dokonce ani ke klasické internetové síti.

Kde není elektrická síť, postačí baterie nebo solární panel, který umožní zařízení fungovat dlouhé roky. Kde není standardní internetové připojení, lze využít některou z nových IoT přenosových sítí, jakou je například NB-IoT. Pokročilá senzorika, modernější způsoby napájení a nové přenosové sítě tak internetu věcí otevírají zcela nové možnosti uplatnění, které by si před pár lety ještě nedokázal nikdo představit.

Příkladem je sledování lesních porostů, a to od výskytu kůrovce až po růst stromů. Lesy Hardwario monitoruje například ve spolupráci s Vodafonem a ministerstvem životního prostředí ve Velké Británii. Jeho zařízení se brzy objeví i v Africe, kde budou mít za úkol monitorovat teritoria tamních slonů, a tím je chránit před pytláky.

Spojené státy jako ultimátní cíl

I takové projekty pomáhají Alanu Fabikovi a celému jeho týmu dostávat IoT do širšího povědomí a ukazovat, že se nejedná jen o chytré vysavače či lednice schopné objednat pivo. Cílem společnosti je každým rokem růst dvojnásobně. V roce 2022 by se tak měl roční obrat přehoupnout přes částku 40 milionů korun. S tím také souvisí daleko větší zaměření na retail, do kterého chce Hardwario přinést ve spolupráci se společností Adastra například chytré váhy či regály.

lego-nike-dunk

Přečtěte si takéNové tenisky Nike jsou z LEGO kostek. Takhle vypadajíNové tenisky Nike jsou z LEGO kostek. Dvě slavné značky rovnou ukázaly, jak vypadají

A pak je tu i průmysl 4.0. S ním souvisí nový projekt, na kterém Hardwario spolupracuje s Microsoftem. Novinka přinese možnost instalace neinvazivního monitoringu efektivity výroby s tím, že pilotní provoz bude limitovanému počtu firem, které se přihlásí, nabízen zdarma. Hardwario navíc pomůže firmám na další rozšíření projektu získat dotaci.

Současně Fabik pomýšlí i na expanzi, ke které ovšem bude zapotřebí spolupráce s investory, přičemž s několika z nich by již měla probíhat jednání. „Nikam nespěcháme, ale víme, že pro vstup na další trhy to bez investic nepůjde,“ dodává s tím, že ultimátním cílem jsou Spojené státy. „Dokud nebudeme mít pobočku ve státech, tak neskončím. Uspět tam je to hlavní,“ uzavírá Alan Fabik s úsměvem.