Ve vesmírném byznysu už Česko nemá nálepku montovny. Vznikají tu klíčové součástky, říká Jana Šmotková
Jana Šmotková, manažerka kosmických aktivit v CzechInvestu
Když se řekne Česká republika, asi si hned nepředstavíte vesmírný průmysl. Přestože ty největší kosmické velmoci jsou skutečně na západ i na východ od nás, Jana Šmotková, která působí jako manažerka kosmických aktivit v CzechInvestu, říká, že naše činnosti v této oblasti rozhodně nejsou zanedbatelné: „Máme pevné místo na kosmické mapě světa.“
Z České republiky sice nestartují rakety, jak to teď můžeme na pravidelné bázi sledovat třeba v případě SpaceX a NASA, ale právě i vesmírná společnost Elona Muska může být pro tuzemské firmy dobrou inspirací. Dnes už desítky firem v Česku vyvíjí či vyrábí součástky nebo software, bez nichž se například neobejde většina evropských raket.
„Byť se to možná nezdá, nenápadně jsme za posledních deset let doběhli velké evropské hráče,“ říká ve velkém rozhovoru pro CzechCrunch Jana Šmotková, která se v rámci CzechInvestu věnuje podnikatelskému inkubátoru ESA BIC, kde se již několik vesmírných projektů zrodilo.
Jak byste popsala stav českého vesmírného průmyslu? Pořád to zní trochu jako oxymóron.
Naopak, český kosmický průmysl má své pevné místo na kosmické mapě světa. Vznikají tady projekty, o které je zájem po celém světě a bez zapojení šikovných českých firem už neodstartuje jediná z rodiny evropských nosných raket. Jsme vyhledávaným partnerem pro mezinárodní spolupráci a rozhodně máme světu co nabídnout.
Ve vesmírném byznysu hrají prim velmoci v čele se Spojenými státy a Ruskem. Svými iniciativami se přibližuje Čína, úspěchy mají v Izraeli. Jaká je v celém ekosystému role České republiky?
V kosmickém ekosystému je klíčová spolupráce a vedle těchto velikánů, kde je kosmický program realizován již řadu desetiletí, máme také co říci, ovšem z pozice evropské nadnárodní spolupráce, jíž je Evropská kosmická agentura (ESA). Česká republika je její součástí od roku 2008 a se vstupem do ESA jsme postupně otevírali potenciál českého průmyslu víc a víc.
Dnes už sebevědomě můžeme říct, že jsme se vymanili z image nízkonákladové ekonomiky a nálepky montovny. Nejsme už ani pouhou součástí dodavatelského řetězce, ale jsme schopni dodávat ucelenější komponenty družic i nosných raket.
Jak jsme na tom v porovnání s jinými evropskými státy?
Byť se to možná nezdá, nenápadně jsme za posledních deset let doběhli velké evropské hráče, kteří coby korporáty nejsou tak akceschopní jako mladé ambiciózní firmy z Česka. Díky nim a politické podpoře naší delegace pro kosmické aktivity se u nás kosmickým aktivitám daří. Praha je také srdcem evropské navigace díky tomu, že tady sídlí Agentura pro evropský globální navigační satelitní systém, a obrovský úspěch je, že ji čeká rozšíření a postupně se stane novou Agenturou EU pro kosmický program.
Z České republiky se tak kromě provozu a rozvoje trhu navigačního systému Galileo bude řídit také program družicové telekomunikace Govsatcom, využití družicového systému Copernicus pro pozorování Země či se zde budou koncentrovat kapacity EU pro sledování blízkého okolí Země. O sídlo této agentury se přela řada národních delegací, ale vyhrála Česká republika.
Jak velký je v Česku vesmírný průmysl? Dělá například dostatečně velký objem tržeb, případně přináší dostatečně velký objem investic, aby byl na byznysové mapě Česka z makropohledu vidět?
Naším cílem definovaným tzv. Národním kosmickým plánem je zajištění konkurenceschopnosti a maximalizace návratnosti veřejných investic do kosmických aktivit. Pro tyto účely posílá Česká republika do ESA 1,205 miliardy korun ročně a většina prostředků, kromě malé části určené na provoz ESA, se pak do Česka vrátí ve formě zakázek pro české firmy. Právě programy ESA jsou tak hlavním nástrojem rozvoje českého kosmického průmyslu a vědecké excelence v kosmických vědách.
Z makroekonomického pohledu není jediná správná analýza, podle níž by se dala vyjádřit návratnost, ale shodují se, že každé investované euro má osmi- až desetinásobnou návratnost. Na kosmických projektech ESA se dnes přímo podílí na 60 českých firem a 22 výzkumných ústavů a vysokých škol. Další desítky firem se účastní jako subdodavatelé. Mimo ESA a Evropu pak české firmy spolupracují na komerčních projektech například s USA nebo Ruskem.
O čem se tu vlastně přesně bavíme? Co ten vesmírný průmysl znamená? Počítám, že to není jen o stavbě raket, že?
Paleta aktivit je opravdu široká, od stavby raketových komponent, družic a sond přes využití satelitních dat a dronů až po přípravu experimentů pro astronauty na Mezinárodní vesmírné stanici. Naše firmy dělají vývoj letového hardwaru, elektroniku, software, výrobu, v čistých prostorách tu probíhá i integrace. Jen pro testování zátěže větších komponent zatím jezdíme do zahraničí a také nám samozřejmě chybí vlastní kosmodrom. Do budoucna ale věřím, že již není tak mnoho překážek, abychom měli dokonce i vlastní raketu.
Jak vypadá typická česká vesmírná firma? Existuje vůbec něco takového, nebo to je spíše tak, že například výroba některých součástek pro vesmírný byznys je jen jednou z částí jejích činnosti?
V zásadě se dají firmy rozdělit na dva typy. U těch výrobních firem je vesmír většinou jen jedna z činností a pak jsou tady vývojové firmy, kde je to naopak hlavní, nebo dokonce jediný byznys.
Nahlásit komentář
Zdá se vám, že komentář je urážlivý, nebo sprostý? Dejte nám vědět.