Velké filmové ceny jsou dnes ve stádiu velkých změn a přechodu, který rozhodne o jejich dlouhodobé relevanci do budoucna. Z jedné strany totiž čelí neustále klesajícímu zájmu diváků, z druhé tlakům společnosti i filmového průmyslu na to, aby byly více inkluzivní a transparentní. V případě Asociace zahraničních novinářů v Hollywoodu (HFPA), udělující každoročně Zlaté glóby, nyní situace došla do extrému. Bojkotují ji Netflix i Tom Cruise a příští ročník cen nejspíš vůbec neproběhne.

Americká televize NBC, která má na vysílání předávání Zlatých glóbů výsadní právo, totiž oznámila, že v roce 2022 nic spojeného s nimi do televize nepustí. Teoreticky by HFPA mohla ceremonie stále v nějaké formě zorganizovat, ale v praxi to pravděpodobně znamená úplné zrušení dalšího ročníku. Vedlo k němu několik kontroverzí kolem asociace spojených s jejich špatnými praktikami při výběru a hlasování i fakt, že mezi 90 hlasujícími členy není jediná osoba černé pleti.

Na to v otevřeném dopise reagoval Netflix, který se rozhodl Zlaté glóby zcela bojkotovat. Streamovací obr, který od HFPA letos dostal deset cen, svou další účast podmínil zásadními systémovými změnami potírající rasismus a problémové chování členů asociace. Ve stejný den se se svým bojkotem připojily také Amazon Studios a o pár dnů později je následovala společnost WarnerMedia, které patří Warner Bros.

Lavina kontroverze a bojkotů

Důvody pro současné vyústění ve zrušení Zlatých glóbů se objevují už dlouhé roky. Lavinu kontroverze a bojkotů však spustil letos v únoru investigativní článek Los Angeles Times. Jeho autoři zdůraznili úplnou absenci Afroameričanů v HFPA a odmítnutí možnosti najmout konzultanta pro diverzitu. Významné je také neprofesionální chování členů organizace, kteří své postavení zneužívali pro vlastní finanční prospěch nebo vliv v Hollywoodu.

Když se pak o pár dnů později The New York Times více zaměřily na finance údajně neziskové organizace, potvrdily další sérii problematických fenoménů. Některé z nich se objevovaly už od jejích počátků, byť později vymizely. Zdánlivě. Lidé hlasující pro Zlaté glóby tak dostávají nejen velké platy a bohatý rozpočet na cestování, ale luxusní dárky od studií, přání k narozeninám od hereckých hvězd a podobně.

Foto: re:publica/Flickr

Reed Hastings, spoluzakladatel a spoluředitel Netflixu

Neakceptovatelné nároky některých členů HFPA otevřeně kritizovala také Scarlett Johansson, které se prý dostalo nemístných otázek a komentářů hraničících se sexuálním obtěžováním. Slavná herečka se proto dnes organizace štítí. Kriticky se pak vyjádřil také například Mark Ruffalo a Tom Cruise dokonce symbolicky vrátil své tři Zlaté glóby, jež v minulosti vyhrál.

Hlavními tématy kolem cen Asociace zahraničních novinářů v Hollywoodu jsou tak prakticky neexistující diverzita, korupce a nanejvýš neprofesionální chování. První z trojice se opět výrazně projevil při letošním předávání, kde chyběla jinak oceňovaná audiovizuální díla s afroamerickými hrdiny. Vedení organizace se situaci pokusilo korigovat, když v rámci ceremoniálu zmínilo své záměry a snahy vytvořit více inkluzivní prostředí.

V dalších pár měsících následovala ohlášení relativně rychlých změn, najmutí konzultantů pro diverzitu a sliby, že lidé z HFPA projdou tréninkem pro eliminování svých vědomých i nevědomých předsudků. To už ale bylo pozdě. Do Hollywoodu dorazil další otevřený dopis více než stovky marketingových firem, jež hrozily bojkotem. Unikl i e-mail bývalého prezidenta asociace Philipa Berka, který hnutí Black Lives Matter označil za rasistické a jeho spoluzakladatelku Patrisse Cullors za „trénovanou marxistku“.

A lavina pokračovala. I když televize NBC i HFPA Berkova slova zavrhly a z organizace ho vyloučily, postupně skončila firma pro krizovou komunikaci asociace i nedávno najatí konzultanti pro diverzitu. Ohlášení záměrů zvýšit velikost snadno manipulovatelné organizace a začlenit do ní etnické menšiny pak byly označeny za nedostatečné. Bojkot ohlásili i slavní herci.

Podle vedení televize NBC je důvodem pro zrušení příštího ročníku Zlatých glóbů snaha HFPA umožnit podniknout dostatečně rázné kroky, které zajistí její budoucnost v Hollywoodu. „Věříme, že HFPA je reformám oddané. Změny takového rozsahu ale vyžadují práci a čas a skutečně myslíme, že HFPA potřebuje dostatek času pro jejich dobrou implementaci,“ řekla televize v oficiálním prohlášení.

Pro reprezentaci i kvalitu oceněných filmů

Pokud se omezíme jen na samotný problém diverzity, velkou otázkou, kterou na ploše článku nelze zodpovědět, je samotná úloha filmových cen. Jejich smysl je pochopitelně odlišný mezi jednotlivými případy, obecně by jim však mělo být společné vyzdvihování filmů či seriálů s jasnou hodnotou. Ta může být čistě estetická, vycházející z kvalitního zpracování, nebo naopak s velice výrazným politickým aspektem, jako třeba v případě aktuálně probíhajícího lidskoprávního festivalu Jeden svět.

Největší filmové ceny jako Oscaři nebo Zlaté glóby nicméně nemají žádné blíže specifikované zaměření, spolu s jejich vlivem tedy dává dobrý smysl argument, že mají v určité míře reflektovat obojí. Takovou interpretaci ostatně podporuje i dlouhý seznam děl oceněných v minulosti. Na jedné straně stojí veskrze apolitické, skvěle zpracované filmy jako Birdman, Titanic nebo Pán prstenů, na druhé angažované reflexe amerických dějin typu Tanec s vlky, Četa nebo 12 let v řetězech.

Foto: Oscars

Zlaté sošky Oscar

U obou skupin přitom zároveň neplatí, že politické či společenské aspekty zcela ignorují nebo že jde naopak o průměrně zpracované filmy. Třeba Titanic má výrazný sociální aspekt a 12 let v řetězech bývá označováno za mistrovsky natočené. Jak u Oscarů, tak ještě výrazněji u Zlatých glóbů nicméně témata a tvůrci oceňovaných děl často spadají do určitých mantinelů. Příliš ignorující zkušenosti menšinových etnik, lidí s jinou než heterosexuální orientací nebo jiným než mužským pohlavím. Platí to například i o zdánlivě „woke“ Zelené knize.

Film o cestě afroamerického klavírního virtuóza napříč segregovanými Spojenými státy na první pohled působí jako empatické a důstojné zpracování tématu. Ve skutečnosti je v něm ale hlavní hrdina tmavé pleti vlastně upozaděn, nemá téměř žádnou charakterizaci a slouží jen jako motivace pro charakterový oblouk bílé postavy řidiče.

Jelikož příliš velká část členů Akademie je bílá, může vybírat zdánlivě „politicky korektní filmy“, ale ve skutečnosti se svými záměry téměř úplně míjí a z výsledku netěží ani příznivci „kvalitních apolitických filmů“, ani etnické menšiny usilující o větší roli v kultuře a veřejné diskuzi. Tématům zkrátka dostatečně nerozumí. Proto je jediným možným řešením současného stavu větší inkluzivita jak nominovaných a oceňovaných děl, tak skupiny lidí, která je vybírá.

Lze dokonce říci, že mnohem větší diverzita hlasujících může být zásadní pro to, abychom se vyhnuli přísným kvótám na přesné počty etnických či genderových menšin ve filmech. Když se jednoduše velká skupina lidí různých ras, kultur a pohlaví shodne na kvalitách snímku s převážné bílým heterosexuálním obsazením, zůstává relativně malý prostor ke kritice výběru.

Jak se ovšem ukázalo v kontroverzích kolem Zlatých glóbů, nedostatečná nebo absentující diverzita je jenom jedním z problémů dnešních filmových cen. V době rychlého kulturního vývoje se neposouvají dostatečně rychle, ztrácejí relevanci i popularitu a navíc o nich nejvíce slyšíme, když jsou středem problémů. Budoucnost Zlatých glóbů i ostatních cen tak možná nikdy nebyla méně samozřejmá.