Ewa Farna se díky Spotify dostala až na Times Square. Zpěvačka je tváří globální kampaně pro zviditelnění žen v hudbě

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

Tvář zpěvačky Ewy Farné se v rámci globální kampaně dostala až na Times Square

0Zobrazit komentáře

I když se to nemusí zdát, ženy mají v hudbě stále mnohem menší zastoupení než muži. Podle studie univerzity USC Annenberg, financované streamovací službou Spotify, představovaly v uplynulém roce i deset let předtím jen pětinu nejhranějších umělců. Švédský hudební gigant chce pomoci toto číslo zvýšit a součástí jeho snah je i velká reklamní kampaň na Times Square v New Yorku. Zde se na desítky metrů vysokém billboardu objevila také česko-polská zpěvačka Ewa Farna.

Pod jménem a fotografií Ewy Farné pokrývající většinu budovy svítí slovo „EQUAL“ odkazující na stejnojmennou iniciativu Spotify. Firma ji ohlásila letos v březnu u příležitosti Mezinárodního dne žen se záměrem podpořit větší viditelnost i vliv žen v hudebním průmyslu. Snahy Equal – v překladu stejný či rovnocenný – mají probíhat jak přímo na platformě Spotify, tak mimo ni na globální i lokální úrovni. Švédové přitom ohlásili spolupráci s několika neziskovými organizacemi s podobnými cíli.

Základem projektu jsou playlisty, které pro desítky milionů uživatelů streamovací služby představují hlavní způsob poslechu a objevování nových umělců. V rámci iniciativy Equal se ženy v mnohem větší míře objevují na hlavních obrázcích populárních seznamů skladeb jako Today’s Top Hits nebo Viva Latino. Samozřejmě ale vznikají také playlisty zaměřené specificky na jejich pohlaví, které se skládají za pomoci organizací typu Girls Make Beats, Women in Music či Sound Girls.

Zviditelňování ženských hudebnic skrze playlisty má ve svém centru také kampaň Equal Global Music Program, spuštěná letos v dubnu. Ta přinesla desítky výběrů z různých zemí a jeden hlavní, globální, kde se objevila také Ewa Farna. Sedmadvacetiletá zpěvačka, která nedávno po delší době vydala nový singl Tělo, je momentálně i hlavní tváří česko-slovenské edice Equal playlistu.

Ewa Farna v nadživotní velikosti na billboardu v New Yorku

Seznamy skladeb zaměřené na ženy pak Spotify promuje nejen napříč svojí platformou, ale také v reklamách jinde, nejviditelněji právě na Times Square. Jelikož tudy denně projde asi půl milionu lidí, pronájem velkého reklamního prostoru zde vyjde v přepočtu na 64 milionů korun za měsíc.

Hlavně je to ovšem světoznámé místo a určitý symbol úspěchu. Když se proto na velké budově objevila tvář Farné, zpěvačka se snímkem neváhala pochlubit. „Teď už jsem oficiálně velká jak barák. Tahle velikost XXL mi docela lichotí,“ přidala k němu komentář na svém Facebooku.

Byť se tvorba Ewy Farné řadí do rádiového popu a spíše nesbírá ceny kritiky za umělecký přínos, nelze jí upřít status jedné z mála českých hudebnic i hudebníků, jejichž popularita překročila hranice. Třinecké rodačce se už v začátcích kariéry podařilo prorazit také v Polsku a dodnes svoje písně většinou nahrává ve dvou jazykových verzích. 

Ke globální známosti však má, stejně jako mnoho dalších umělkyň z kampaně Equal, daleko. Její umístění na jedno z nejviditelnějších míst na světě navíc znamená nejen větší viditelnost pro ni samotnou, ale potenciálně také pro českou hudební scénu. V globálním ženském playlistu, který má nyní téměř 800 tisíc sledujících, se teď ostatně objevuje také další česká hudebnice Pam Rabbit. Už v květnu se na Times Square objevila i tvář zpěvačky Aiko, která v Česku vyrostla a nyní působí hlavně v Londýně.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Vytvářením feministických playlistů a drahými reklamami na ně pak iniciativa Spotify naštěstí nekončí. Vedle toho vznikla například Equal Directory, globální databáze žen a genderově nonkonformních lidí napříč celým hudebním průmyslem, tedy od skladatelek přes producentky a zvukové inženýrky až po organizátorky koncertů a podobně. Švédská firma také navázala spolupráci a finančně přispěla dalším lokálním neziskovým organizacím, které podporují podreprezentované pohlaví v hudbě.

Ačkoliv se jedná o pozitivní iniciativy, Spotify má s umělci dlouhodobě poměrně složitý vztah. Firma na jedné straně přenesla hudební průmysl do moderní online doby a snížila pirátství, mnozí hudebníci ji ovšem vnímají spíše jako nutné zlo. Velice nízké honoráře pro autory skladeb na platformě, proti nimž proběhly i veřejné protesty, jsou přitom jen jedním z problémů.

Obří streamovací služba s automatizovanými algoritmy pro doporučování hudby je v zásadě návratem k centralizovanému trhu. To znamená, že se vkus většinových posluchačů může snadno homogenizovat podobně jako v době před internetovým boomem, kdy vládla rádia a MTV. Feministické snahy firmy Daniela Eka si tak zaslouží pochvalu, ale představují jen část výzev, kterým dnešní hudební průmysl čelí.

Aktualizace 17. 6. 20.40: Doplněna zmínka zpěvačky Aiko, která se na Times Square objevila už v květnu.

 

Češi poslouchají audioknihy a vyplatí se na to vsadit miliony, věří Audioteka. Připravila předplatné po vzoru Netflixu

Iva BrejlováIva Brejlová

audioteka

Foto: Audioteka

Pavel Hurta, Veronika Baurová a Pavel Pěnkava z Audioteky

0Zobrazit komentáře

Vlastní zvukové studio zatím nemají, přesto do Česka přivádějí více audioobsahu než jiné platformy. Audioteka už nastřádala přes 6 500 titulů a je na tuzemském trhu nejobjemnějším projektem s audioknižním obsahem. Ročně utrží vyšší desítky milionů korun a s obratem výhledově míří rovnou na 100 milionů. Věří, že jí k tomu pomůže nová platforma, která zákazníkům za měsíční předplatné otevírá knihovnu vybraných děl. Z Audioteky se tak má stát služba, která kvalitou odpovídá filmům. A produkce také filmové postupy následuje.

Ty zvuky působí hodně okrajově. Sem tam jemné zacinkání, jinde hlasy a kroky z ulice, případně i odjezd tramvaje. Když ale nemáte obraz a jen posloucháte, dělají hodně. V rámci audioknihy Mistr a Markétka mají navodit atmosféru Moskvy před desítkami let a těžko byste našli zvukový doprovod, který by to uměl lépe. Jde totiž reálně o nahrávky zvuků z ruského hlavního města z 30. let minulého století.

Najít je nebylo obtížné – stačilo trochu hledat na internetu. Pracovníci Audioteky se na jejich použití dohodli s Craigem Smithem, někdejším hollywoodským zvukovým koordinátorem, který už téměř 60 let nahrává a spravuje rozsáhlou knihovnu ruchů. Pracoval například na doprovodu akčních filmů typu Špinavá dohoda s Arnoldem Schwarzeneggerem, o kterých prohlašuje, že „jsou zodpovědné za úpadek společnosti“.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Tady ale jeho zvuky působí opačně. Mají zaručit atmosféru, jako byste se dívali na kvalitní oscarový film. Jeho ruchy jsou součástí takzvané superprodukce, zpracování audio děl promyšleného do posledního detailu. Místo běžných desítek tisíc korun, na které obvykle vyjde kompletní tvorba jedné audioknihy, stojí jediné dílo k poslechu vysoké stovky tisíc. Všechno to má přivést k poslouchání audioknih a dalšího obsahu široké publikum.

Už teď má Audioteka přes 400 tisíc stažení své aplikace a ročně firma prodává stovky tisíc audioknih. Jen za rok 2020 se počet hodin koupených k poslechu vyšplhal na tři miliony. „Dnes jsou audioknihy způsobem kulturního prožitku. Je to forma trávení volného času napříč společností. Může oslovit náročnější publikum, ale i ty, kteří poslech vnímají jako relax,“ popisuje Michal Sieczkowski, šéf superprodukčního týmu Audioteky.

vlastnici_tereza-dockalova2_archiv-audioteka-foto-pavel-hejny

Foto: Pavel Hejný

Tereza Dočkalová při natáčení audioknihy Vlastníci

K oslovení náročného posluchače má přispět i předplatné po vzoru Netflixu a nabídka se slavnými jmény, které zase láká relativní volnost tvorby. Obsah speciálně pro Audioteku teď připravují třeba Petr Čtvrtníček známý ze satirického pořadu Česká soda nebo jako spolutvůrce divadelní hry Ivánku, kamaráde, můžeš mluvit?, scenárista Petr Kolečko, který v poslední době nejvíce zaujal sérií Most!, nebo třeba Jiří Havelka, režisér úspěšné komedie Vlastníci.

Jak rezonuje takto vysokonákladové zpracování audioknih mezi odborníky, dokazuje v Audiotece například úspěch právě Vlastníků. Ti od Asociace vydavatelů audioknih získali v anketě Audiokniha roku ocenění za nejlepší dramatizaci. Mimo jiné s komentářem, že díky hlasům – třeba Jiřího Lábuse, jenž hraje i v původním filmovém zpracování – je snadné sledovat naturel jednotlivých protagonistů.

Být pánem času

„Je to trend, který se vyvíjí několik let. Lidé tak často nečtou a nesledují televizní a rozhlasové programy. Nechtějí být svázaní tím, že zapnou v osm hodin televizi, aby si pustili film. Chceme být pány času,“ říká Sieczkowski. Právě proto se Audioteka rozhodla překlopit formu předplatného obsahu i do audiopodoby. Lidé si nekupují audioknihy, ale platí za členství v klubu, kde mají po danou časovou dobu k dispozici konkrétní nabídku.

„Titulů v ní je asi 800 a chceme to množství zvyšovat,“ popisuje Veronika Baurová, ředitelka marketingu Audioteky. „Přístup Netflixu či HBO začíná být aktuální i pro audioknižní trh. Audioteka chtěla být první, ale nemůžeme poskytnout celý obsah. Je velmi náročné vyjednávat autorská práva,“ dodává. Podle stejného vzoru tak platforma nabízí vlastní seriálovou produkci – tedy samozřejmě superprodukci.

Jednotlivé díly vycházejí po týdnu a mimo aplikaci k dostání nejsou. Natáčeli je známí interpreti, většinou herci či herečky, a někdy to dalo zabrat. Například u audioseriálu Recepce. V něm se baví tři dámy, někdy si skáčou do řeči, jedna a pak i druhá křičí – a přesto třetinu z těchto rozhovorů natáčela herečka Zuzana Kronerová sama, někdy i týdny před svými kolegyněmi. „Někdy se bavila sama se sebou, jindy jí s dialogy pomáhala režie,“ popisuje Sieczkowski.

Dnes je typickým posluchačům audio obsahu něco mezi 30 a 40 lety a jsou jimi většinou muži. Klub má oslovit i mladší publikum a i zmíněnými seriály převahu opačného pohlaví trochu vyrovnat. „Navíc dosáhneme na lidi, kteří by pravděpodobně Audioteku neobjevili, protože nemají zájem o jeden hlas. Ale superprodukce má úplně jiný formát,“ věří Baurová. Navíc si myslí, že díky tomu se obsah bude v publiku rozšiřovat.

„Vypozorovali jsme, že se jedná o aktivní lidi. Chodí na procházky se psem, běhají, chtějí trávit čas plnohodnotně, být aktivní, spojit svůj čas s kulturou,“ popisuje Baurová. Klub odstartoval loni v prosinci a aktuálně má tisícovky aktivních uživatelů. Audioteka ale čeká, že jejich počet bude díky změnám hodně růst.

Některá svá díla proto podporuje i teasery nebo dodatečným obsahem „z natáčení“ s tím, že tato skupina zákazníků si podobný přístup vychutná. Na úspěch přitom Audioteka sázínižší miliony“. Letos hodlá připravit ještě šest superprodukcí a čtyři audioshow podobného typu, jako je Recepce. „Každá ze superprodukcí se přitom pohybuje v řádech statisíců korun,“ připomíná Pavel Hurta, ředitel strategického obsahu firmy.

Pěkné, ale drahé

Až polovinu ze stovek tisíc na superprodukci audioknih můžou spolknout herci. Na nich totiž zpracování stojí a jsou jednou z nejdůležitějších podmínek budoucího úspěchu. Vybírá je produkce a režisér, ale klíčoví jsou samozřejmě i pro marketing. Nepřekvapivě totiž nejvíc fungují známá jména. Druhou vysokou částkou pak bývá hudební doprovod.

Ke každému titulu se vytváří na míru šitý zvukový plán, někdy s autentickou hudbou, takže se do studií zvou hudebníci, kterých může být třeba i deset najednou. A k nim zpěváci, pokud je třeba. Audioteka si na nahrávání pronajímá studia, sama žádné nevlastní. A ještě předtím, než se k reálnému zpracování přistoupí, dílo desítky hodin čte produkce.

„Někdy nás nachytají,“ říká Michal Sieczkowski a usmívá se u toho. Myslí tím autory knižních předloh, ze kterých se ještě před produkcí v Audiotece vyzobávají všechny důležité informace: počty postav, množství dialogů, kdo se s kým baví. „Někdy nedají přímé řeči do uvozovek, protože si to třeba postava jen myslí,“ vysvětluje Sieczkowski s dodatkem, že autoři třeba před stovkou let zkrátka nepsali pro audiozpracování.

Audioknižní trh byl v prvních letech výsadou poměrně úzkého publika a vždy ho o něco popostrčily už osvědčené trháky: nejprve Steve Jobs a pak sága Zaklínač, což byla první série, kterou Audioteka superprodukčně vydala. „Byl to splněný sen pro fanoušky i pro tehdejšího ředitele, který k nim patřil. Každá postava má svůj vlastní hlas, interpreti knihu ztvárňují umělecky, produkce doplňuje zvuky, ruchy i originální hudbu,“ popisuje Pavel Hurta.

„Je to jako poslouchat film určený čistě pro audiopodobu. Jen vizuální stránka zůstává na posluchači,“ dodává ředitel strategického obsahu Audioteky. Zpracování mělo úspěch, koupilo si jej přes deset tisíc lidí. Jenže se také ukázalo, že superprodukce je extrémně nákladná. Firma ji tak na několik let opustila. Znovu se o ní začalo hovořit až loni s novým konceptem, novou aplikací a novým obsahem. Aby fungovaly i byznysově, superprodukce se zařadily právě pod předplatitelský Audioteka Klub.

Od analogu k Alexe

V Česku Audioteka působí od konce roku 2011, kdy chtěl polský zakladatel Marcin Bartolomiej Beme expandovat s někým, kdo zná místní trh. Vyhlédl si Petra Michálka, zakladatele společnosti Pemic Books. Jenže dlouho se mu nedařilo ho s nabídkou spolupráce oslovit. Nakonec na něj dosáhl až klasickým dopisem. „Tím začala celá historie Audioteky. ‚Analogovým‘ dopisem. A v říjnu už slavíme deset let,“ doplňuje Hurta. Dnes je v tuzemsku devět kmenových zaměstnanců a další desítky lidí s Audiotekou spolupracují.

Superprodukce mimochodem není nějaké náhodné slovo – v polštině se při něm lidem automaticky vybaví výpravný a vysokorozpočtový hollywoodský film. Vzhledem k tomu, že Audioteka je polsko-český projekt, dobře se uchytilo i pro její tvorbu. Cílem je přece dosáhnout stejného výsledku jako hollywoodské filmy.

mistr-a-marketka_archiv-audioteka_1

Foto: Audioteka

Natáčení Mistra a Markétky pro Audioteku

zichovec

Přečtěte si takéVystudovala grafiku, teď pro Zichovec uvařila pivo s příchutí gulášeVystudovala grafiku, teď pro Zichovec uvařila gulášové pivo. A ráda zase něco vymyslím, říká

Audioteka se v superprodukčních seriálech hodlá brzy přiblížit také rozhlasovým pořadům. Plánovaný je například seriál zaměřený na pejskaře i dílo zabývající se vědou, do kterého mají přispívat špičkoví čeští vědci. „Ale jestli budeme pokračovat, to záleží na množství posluchačů,“ doplňuje Pavel Hurta.

Ať už najde s připravovaným obsahem rychlý úspěch, nebo ne, zatím se bude Audioteka soustředit na to, jak aplikace funguje. Už teď se dá propojit s Android Auto nebo Alexou, případně se dá ovládat třeba přes hodinky Apple Watch, ale k tomu je stále potřeba mít u sebe mobil. Na přelomu roku už mají stačit už jen hodinky. Další platformy pak mají přibývat.