Po holínkách přišel vějíř a opět vzbudil vášně. V Japonsku český folklór milují, říká návrhářka olympijské kolekce
Odhalování olympijských kolekcí, které sportovci nosí při zahajovacích ceremoniálech, je ve světě vždy sledovanou záležitostí. Navíc v době internetu, kde má každý názor a napříč různými kanály se hodnotí, zda je oblečení vkusné, atraktivní a dostatečně reprezentativní. A co si budeme povídat, uniformy pro českou výpravu budí rozruch s „olympijskou“ pravidelností. Jinak tomu není ani letos.
„Novou kolekci je nejprve potřeba pochopit,“ říká na úvod pro CzechCrunch módní navrhářka Zuzana Osako, která navrhla stejnokroje určené českým sportovcům pro zahájení Letních olympijských her v Tokiu. V nich spojila estetiku tradičního českého folklóru s národními barvami a japonským vlivem, přičemž jako spojnici obou kultur zvolila techniku takzvaného modrotisku.
Ve spolupráci se značkou Alpine Pro, která české olympioniky obléká od roku 2009, a Českým olympijským výborem (ČOV) následně představila dva modely – jeden pro dámy, kterému vévodí jupka a šaty, a druhý pro pány, kde vsadila na bílé kalhoty a modrou vestičku. K oběma stejnokrojům pak připravila tematické doplňky, které mají zapadat jak do české, tak japonské kultury.
Sázka na modrotisk
Zuzana Osako má k Japonsku osobní vztah. Poprvé tam odjela na prázdniny v sedmnácti letech, když dostala nabídku pracovat jako modelka. Tehdy ještě netušila, jak jí tato příležitost změní život. To léto potkala v Tokiu svého budoucího manžela, se kterým měla o rok později svatbu na Moravě, a země vycházejícího slunce jí postupně také přirostla k srdci. I proto si jí Český olympijský výbor pro novou kolekci vytipoval coby dvorní designérku – a Alpine Pro souhlasilo.
Dnes už žije Zuzana Osako opět v Česku a provozuje značku Tradice, kde pracuje na kolekcích inspirovanými folklórními regiony. „Nápad na olympijské stejnokroje vzešel ze zadání ČOV a dál se rozvíjel na základě mé práce pod značkou Tradice a několikaleté práce ve správní radě Jihomoravské komunitní nadace. V rámci ní jsme se starali o odkaz našich lidových tradic a oživování povědomí o našem kulturním dědictví,“ říká Osako.
Inspirace tradičními českými oděvy je u aktuální olympijské kolekce zjevná už na první pohled. Má ovšem několik specifických prvků, které už tak patrné nejsou. Tím nejzásadnějším je dost možná technika, která ji doplňuje. Jde totiž o modrotisk, při níž se na textil nanese hmota, jež chrání textilii v místech, která se nemají zabarvit. Potištěná látka je poté zastudena barvena v indigové lázni. Jde tak o „opačný“ proces než bývá zvykem.
„Modrotisk je hlavní prvek kolekce. Navíc se skvěle hodilo, že je modrá jednou z našich národních barev. Kolekce je pak doplněná o červený akcent, přičemž převažující barvou je bílá, jak je u našeho týmu zvykem,“ doplňuje Osako. Olympijské oblečení složené z jupek, šatů, kalhot a vestiček tak pro svou netradičnost budí emoce. A nejde jen o oděvy.