Sony vyvinulo vlastní ekologičtější papír z bambusu i cukrové třtiny. Zatím do něj balí bezdrátová sluchátka

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

sony-packaging-1

Foto: Sony

Nová sluchátka Sony mají obal ze speciálního ekologického papíru

0Zobrazit komentáře

Na trh nedávno dorazila nová bezdrátová sluchátka Sony WF-1000XM4, která podle většiny recenzí patří k tomu vůbec nejlepšímu, co jde v dané kategorii koupit. Stejně zajímavé jako samotná sluchátka je ale v určitém ohledu také balení, v němž se prodávají. Tvoří ho totiž specifická, velice ekologická směs bambusu, cukrové třtiny a recyklovaného papíru.

Přeloženo do environmentálního jazyka to znamená rychle rostoucí rostlinu nahrazující dřevo, odpad z výroby cukru a už dříve použitý papír. Takzvaný Original Blended Material vyvinulo přímo Sony samotné, přičemž do budoucna se má objevit také u mnoha dalších produktů. Jeho vlastnosti jde měnit podle potřeby a dovoluje například výraznou embosovanou (vyraženou) grafiku.

Díky tomu jde vytvářet stylová, odolná balení zcela bez použití plastu, barvení nebo inkoustu. Papírové obaly, které se obejdou s minimem dalších chemikálií, ale samozřejmě nejsou nic nového. U materiálu od Sony je zásadní možnost se úplně vyhnout použití dřeva. Technicky se sice jedná o obnovitelný zdroj a mnoho firem si pěstuje vlastní v dlouhodobě udržitelných lesech, stromy ale přeci jen rostou dlouho a přírodě jsou prospěšnější živé.

sony-wf-1000xm4-original-blended-material-9

Foto: Sony

Sony si vyrábí vlastní papírový materiál z bambusu, cukrové třtiny a recyklovaného papíru

Mnoho druhů bambusu naopak patří k tzv. jednoročním rostlinám, které lze sklízet každý rok. Jak vysvětluje web Yanko Design, jednoroční rostliny mají oproti mnohaletým stromům výrazně kratší emisní cyklus. Jelikož tedy za svůj život pohltí méně oxidu uhličitého, méně se ho také uvolní do atmosféry při jejich sklizni a zpracování. Řečeno ještě jinak, například kilogram bambusu má podstatně menší uhlíkovou stopu než kilogram dřeva.

Bambus, který pro svůj obalový materiál používá Sony, také pochází z udržitelných lesů, konkrétně rostoucích na trojici hor v čínské provincii Kuej-čou. Podle firmy má jít o jiný druh rostliny, než jakým se živí místní pandy. Součástí udržitelného využívání plodů lesa je pak samozřejmě sklízení jen takového objemu bambusu, který nenaruší schopnost lesů se přirozeně obnovovat.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Také druhá složka ekologického papíru, cukrová třtina, má oproti stromům velice krátký růstový cyklus a její sklízení tak uvolňuje relativně minimum skleníkových plynů. Sony pro výrobu obalů přesněji využívá jen výlisky z cukrové třtiny, tedy odpad vznikající při rafinaci cukru. Ty se standardně používají jako palivo, spalováním se ale zase uvolňuje oxid uhličitý. Při výrobě papíru se tak neděje a výlisky lze navíc recyklovat ze starých obalů do nových.

Poslední přísadou pro Original Blended Material je lokálně získaný recyklovaný papír. Jeho tmavší barva v kombinaci s bambusem a třtinou vytváří atraktivní směs, takže obaly vypadají vizuálně povedeně a není třeba je dále barvit. To usnadňuje také případnou recyklaci, kde se inkoust nebo barva musí vždy odstranit specifickým chemickým procesem.

Prozatím se vlastní papír Sony používá jen v obalech nových sluchátek WF-1000XM4, brzy by se ale měl rozšířit také jinam. Japonský výrobce totiž koncem roku 2020 představil záměr do roku 2025 zcela eliminovat plast z balení svých menších produktů. Do roku 2050 chce dokonce dosáhnout nulového negativního dopadu na přírodu. Plán firmy zahrnuje například snižování uhlíkové stopy, zlepšování recyklace nebo ekologičtější design produktů.

sony-wf-1000xm4-original-blended-material-6

Foto: Sony

Z ekologického papíru Sony může vyrábět mnoho různých druhů obalů malými úpravami složení

Právě bezdrátová sluchátka přitom snad vedle levných pecek představují jeden z nejvýrazněji „spotřebních“ produktů v audio sféře. Kvalitnější drátové modely svým majitelům typicky slouží mnoho jednotek, někdy i desítek let. Nástup bezdrátových zařízení ale ze sluchátek vytvořil další spotřební předmět, který každých pár let – stejně jako telefon – zastará a potřebuje obnovit.

Nejhorší jsou v tomto ohledu baterie, které například u AirPods od Applu nelze vyměnit a vzniká tak velké množství elektronického odpadu. Bezdrátová sluchátka ale většinou mají také chytré funkce poháněné vlastním čipem. Ten může v horizontu několika let zaostávat za novějšími modely a ztrácet tak některé funkce. Proto je u těchto zařízení důležité co nejvíce prodloužit jejich život, vytvořit robustní systém recyklace a v neposlední řadě i minimalizovat dopad obalů.

Krocení větru na norský způsob. Na tamním moři by mohla vyrůst větrná elektrárna větší než Eiffelova věž

windcatcher2

Foto: Windcatcher

Větrná elektrárna Windcatcher

0Zobrazit komentáře

Norsko je jedním ze světových lídrů v postupném přechodu na stoprocentní využívání energie z udržitelných zdrojů. S tím souvisí i ambiciózní projekt větrné elektrárny Windcatcher umístěné na vodní hladině, která by mohla energií zásobit nejméně 80 tisíc severských domácností.

Skandinávská země je známá svými snahami zkrotit sílu studených větrů či mořských vln a přetavit ji do energie pohánějící každodenní život svých občanů. Nejnovější projekt Windcatcher však překonává i ty nejdivočejší představy všech inženýrů, kteří vymýšlejí způsoby, jak se k obnovitelné energii dostat.

Za projektem stojí společnost Wind Catching Systems (WCS), která jej vyvinula ve spolupráci s dodavateli větrné energie získávané na moři Aibel a norským Institutem pro energetické technologie. Koncepce pracuje s 324 metry vysokou konstrukcí, jež stojí těsně nad otevřeným mořem a svou výškou tak překoná i pařížskou Eiffelovu věž.

windcatcher1

Foto: Windcatcher

Porovnání mohutnosti elektrárny s jinými objekty

K mořskému dnu je Windcatcher ukotven pomocí pylonů, na nichž stojí například i ropné plošiny. V samotné konstrukci elektrárny jsou pak nainstalovány desítky větrných turbín schopných generovat masivní množství energie. Plocha, do níž se vítr může opírat, by měla podle WCS být až dvojnásobně větší oproti té, kterou mohou nabídnout lopatky největších turbín světa.

Windcatcher navíc využívá několik desítek menších rozptýlených turbín, což umožňuje elektrárně fungovat i v momentě, kdy rychlost vanoucího větru přesahuje přibližně 40 kilometrů v hodině. V takovém případě totiž standardní větrné elektrárny své obří lopatky odklání, aby nedošlo k jejich poškození.

Výsledkem by se podle WCS mělo stát navýšení ročního energetického výkonu elektrárny až o 500 %. To je dostatečné množství, díky kterému by mělo být možné zásobovat energií na 80 tisíc běžných evropských domácností, tedy pohánět město o velikosti Pardubic. Windcatchery jsou navíc modulární a plně škálovatelné, takže jednotlivá pole elektrárny lze skládat do celých bloků.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Konstrukce umožňuje i velmi snadnou instalaci. Na moři stačí jen vybudovat betonovou základnu, přičemž následná montáž se již obejde bez jakýchkoliv plavidel či jeřábů. Výhodou je i velmi snadná údržba, takto koncipovaná konstrukce je totiž méně náchylná na poruchy. Ostatně WCS stanovila dobu životnosti elektrárny na 50 let, zatímco u obřích větrných turbín je povětšinou odhadována pouze na 30 let.

weekly-071325-mvp-x

Přečtěte si takéObráběč v NASA, Baťa v sukních a jak v cizině platit výhodnějiBaťa v sukních z Vysočiny, návod na výhodnější placení v cizině a český obráběč v NASA

V neposlední řadě jednoduchost znamená nižší náklady na realizaci, což dle WCS přináší srovnatelné sdružené náklady na výrobu energie s jinými způsoby získávání energie. V tomto ohledu se řešení stále nemůže rovnat nákladům na solární či větrné elektrárny instalované na pevnině, je ovšem konkurenceschopné vůči klasickým mořským větrným elektrárnám.

Celý projekt je prozatím jen ideou na papíře, respektive vizualizacích, avšak Wind Catching Systems pro realizaci první takové elektrárny již nalezlo investory v podobě severských společností North Energy a Ferd. Prozatím však není jasné, kdy a kde by mohl první Windcatcher vyrůst.