Mozkový implantát, který vyléčí deprese a pomůže ochrnutým. Neuralink Elona Muska jej brzy vyzkouší na člověku

Jiří SvobodaJiří Svoboda

neuralink-musk2

Foto: Neuralink/CzechCrunch

Elon Musk pokračuje ve svém ambiciózním projektu Neuralink

0Zobrazit komentáře

Ovládat telefon pouze myslí? Nebo prostě s trochou elektroniky vyléčit slabozrakost, či dokonce deprese? Zdánlivě sci-fi scénář je možná blíž, než se může zdát. Svědčí o tom i další velký balík peněz, který míří z rukou známých investorů do startupu Neuralink podnikatele Elona Muska. Projekt cílí na vyléčení problémů způsobených poškozením lidského mozku.

Neuralink už dříve ukázal, že je schopný implantovat malý přístroj o velikosti chytrých hodinek do lebky prasete nebo opice. Teď se připravuje na první pokus na člověku. Jako prvním pomůže kvadruplegikům – tedy lidem, kteří jsou ochrnutí od krku níže.

„První produkt od Neuralinku umožní ochrnutým používat chytrý telefon pomocí mysli rychleji, než ho používá kdokoliv díky prstům,“ napsal Elon Musk v dubnu na Twitter. Jak odhalila poslední tisková zpráva od Neuralinku, tento produkt jmenuje N1 Link. Po implantaci bude zcela neviditelný a data z mozku bude přenášet bezdrátově.

neuralink3

Foto: Neuralink / YouTube

Design Neuralinku počítá se zařízením, které nebude viditelné na venek

Podle Muska by další verze téhož zařízení mohly umožnit, aby ochrnutí lidé mohli dokonce začít znovu chodit. Není tak divu, že tato slibně vypadající technologie přilákala i zvučná jména a v novém investičním kole Series C vybral Neuralink 205 milionů dolarů (4,4 miliardy korun).

Vede jej dubajský fond Vy Capital a participují třeba Google Ventures nebo nebo Founders Fund známého investora Petera Thiela (ten investoval i do jedné z hlavních konkurencí Neuralinku, firmy Blackrock Neurotech). Celkově podle portálu Crunchbase startup vybral už 363 milionů dolarů (7,8 miliardy korun).

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Zhruba před rokem Musk demonstroval Neuralink poprvé na prasatech. U jednoho z nich bylo možné živě pozorovat, jak se smyslové signály z čumáku přenáší do grafů na obrazovce. Ukázal také zcela zdravé zvíře, které již Neuralink mělo a později mu ho veterináři bez jakýchkoliv následků opět vyjmuli.

Telepatická opice si už hraje jen pomocí mozku

O další krůček posunuli vědci Neuralink letos, kdy představili ve videu devítiletého makaka Pagera. Tomu taktéž implantovali Neuralink a naučili ho hrát pomocí joysticku jednoduchou počítačovou hru. Za správné posunutí tečky do barevného čtverečku byl odměněn dávkou banánového smoothie. Na tom samotném by ještě nebylo nic tak zvláštního, ta pravá magie se odehrávala až v druhé fázi.

Neuralink totiž po celou sbíral data a učil se, jak přesně se stimuluje Pagerův mozek při určitých pohybech ruky. Po čase tak vědci úplně odinstalovali joystick a opice najednou byla schopná hrát hru pouze za pomoci své mysli, protože Neuralink už přesně rozpoznal, jaký mozkový stimul je spojený se kterým pohybem.

N1 Link je přitom poměrně diskrétní zařízení. Kruhový přístroj o velikosti menších chytrých hodinek se nabíjí indukčně jen jednou za týden a na místo stejně velkého kusu lebky ho vloží specializovaný robot. Lidský lékař by totiž nebyl schopný precizně zavést do mozku několik tisíc elektrod tenčích než lidské vlasy, které z malé destičky vycházejí. Operaci prý bude možné dokonce provést bez celkové anestezie a bez krvácení.

Nutno podotknout, že v současnosti Neuralink nepředvedl v praxi zatím nic příliš revolučního. Muž, který dokázal kurzor počítače ovládat skrze implantát v mozku, svůj příběh sdílel už v roce 2006. První testy příslušné technologie u lidí i zvířat přitom probíhaly ještě dříve. „Demonstrace Neuralinku navazuje na technologie, které byly přiblíženy v odborných studiích v počátcích nového milénia,“ řekl pro BBC Andrew Jackson, profesor neurálních rozhraní z britské Newcastle University.

Klíčové bude především další reálné užití. Elon Musk totiž do budoucna slibuje řešení téměř jakéhokoliv defektu, který má původ v mozkové tkáni. Ať už je to zmíněné ochrnutí, oprava zraku, sluchu nebo třeba léčení depresí. Neuralink jednoduše pomocí různě frekvenčních signálů nahradí funkci poškozených neuronů.

neuralink-robot

Foto: Neuralink

Chirurgický robot z projektu Neuralink

Elon Musk v podcastu Joea Rogana použil v souvislosti s Neuralinkem termín „lidská symbióza s umělou inteligencí“. Na první pohled možná děsivá představa, ale podle Muska není ničím jiným než evolučním krokem v již probíhajícím procesu.

De facto už teď lze totiž lidstvo podle Muska považovat za kyborgy, protože naše telefony či počítače nejsou často ničím jiným než prodlouženou rukou. Jenže právě ruka je na ovládání elektroniky podle Muska mimořádně nešikovný nástroj, takže chce jednoduše zkrátit a zrychlit cestu signálu – z mozku rovnou do přístroje.

Musk a jeho tým už dříve získali první posvěcení od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), aby mohli celý systém i nadále testovat. Dalším krokem je tak implementování do člověka, které mělo podle původních plánů proběhnout ještě letos. Před projektem ovšem stojí do budoucna ještě řada etických i technických otázek.

Vzducholoď jako ukázka technologického pokroku. Vzdušný koráb Goodyearu na pár hodin vylepšil panorama Prahy

goodyear-vzducholod-praha

Foto: Goodyear

Goodyear létal nad Prahou se vzducholodí Zeppelin NT

Byť by se mohlo zdát, že je éra vzducholodí nenávratně pryč a dnes už se jedná jen o dopravní prostředek z románů, vzducholoď společnosti Goodyear ukazuje, že to není tak docela pravda. Vzducholodím se sice nepodařilo probojovat mezi standardní dopravní prostředky, přesto se jedná o technologický výdobytek, který nachází své uplatnění i v 21. století.

Vzducholodě jsou nezbytnou součástí verneovských fantazií, avšak realita byla k tomuto typu stroje výrazně krutější. Jedna jediná nehoda stačila k tomu, aby se svět plaveb na vzdušných korábech zalekl a zanevřel na ně. Firma Luftschiffbau Zeppelin ovšem osud Hindenburgu ze 30. let minulého století dávno nechala za sebou a již dlouhé roky dokazuje, že jejích vzducholodí není třeba se bát.

Jeden ze strojů Zeppelinu šíří toto poselství také pod barvami americké společnosti Goodyear, která se od roku 1898 zabývá vývojem a výrobou pneumatik pro širokou škálu dopravních prostředků včetně závodních vozů Formule 1. Ve službách Goodyearu se konkrétně plaví poloztužený model Zeppelin NT, jenž je největší vzducholodí svého druhu na světě a který ukazuje, k jakým účelům dnes může být technologie vzducholodí využívána.

Historie na nebesích

Spojení značky Goodyear a vzducholodí navazuje na dlouhou tradici sahající až do začátku minulého století. V roce 1917 se vůbec poprvé vznesl do vzduchu prototyp Goodyear B1, který uskutečnil přelet nad Chicagem. A o téměř čtyřicet let později byla vzducholoď americké společnosti, pojmenované na počest vynálezce vulkanizovaného kaučuku Charlese Goodyeara, využita pro přenos televizního vysílání.

Od té doby Goodyear pravidelně vysílá své vzducholodě na nejrůznější sportovní události, jako jsou například baseballové šampionáty a olympijské hry a samozřejmě také motoristická klání. Na ikonické závody v Le Mans se vzducholoď Goodyearu poprvé podívala v roce 1973 a po delší odmlce se na slavnou čtyřiadvacetihodinovku vrátila v loňském roce. Svou přítomností bude slavný závod zdobit i letos, ještě předtím se však vzducholoď ukázala na celé řadě jiných akcí.

goodyear-vzducholod-praha2

Foto: Goodyear

Vzducholoď Goodyearu a modré nebe nad Vyšehradem

Zeppelin NT totiž absolvuje celé evropské turné, přičemž za sebou má závody seriálu WTCR na legendárním Nürburgringu, britské mistrovství cestovních vozů či šestihodinovku v italské Monze. Během svých přesunů se Zeppelin ukázal nejen nad tratěmi, ale přelétal také nad některými velkými městy, jako je Londýn nebo Milán, a ladné křivky vzducholodi se před pár dny objevily i nad Prahou.

Stověžatá metropole v srdci Evropy vzducholoď Goodyearu přivítala v pátečních dopoledních hodinách. Jedna z největších reklamních ikon se vznášela nad Vyšehradem přibližně dvě hodiny, aby následně pokračovala ve své pouti ze slovinské Lublaně směrem na polskou Vratislav. Nebylo tak vůbec problematické pořídit na památku několik fotografií lodi, přičemž ty nejlepší Goodyear odmění v rámci své soutěže, o které se lze více dozvědět například na facebookových stránkách společnosti.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Z polského jihozápadu ji čeká let do Kodaně, kde se stane svědkem průkopnického závodu elektrických vozidel Pure ETCR, jehož je Goodyear partnerem, stejně jako sérií WEC a WTCR. Svou velkou evropskou pouť pak slavnostně korunuje právě závodem 24 hodin Le Mans, kde přispěje k neuvěřitelné atmosféře tohoto svátku všech milovníků rychlosti. Celou událost, podobně jako ostatní závody, bude v přímém přenosu vysílat divákům Eurosportu, kteří se tak mohou těšit na jedinečné záběry svých oblíbených jezdců a stájí.

Stále kupředu

Právě s prostředím motoristických závodů je značka Goodyear spjata vůbec nejvíce. Nejenže dodává své pneumatiky závodním stájím napříč celým motorsportem, ale také využívá nabrané znalosti a prvky, které se osvědčily během kroužení na okruzích a zdolávání rychlostních zkoušek, a aplikuje je na pneumatiky určené pro běžné zákazníky.

Díky tomu pneumatiky této značky dosahují vysoké kvality, což prozrazuje nejen řada ocenění, ale také důvěra ze strany velkých automobilek. Pneumatiky Goodyear jsou vyhledávanou volbou výrobců prémiových vozidel jako Porsche či Audi. Právě Audi neváhalo na pneumatiky Goodyear postavit svou vlajkovou loď v podobě elektromobilu Audi e-tron GT.

Mezi inovace, které Goodyear přinesl na trh, patří například technologie SoundComfort snižující hluk v interiéru vozu až o 50 procent. Dále technologie SealTech, která umožňuje automaticky utěsňovat defekty na kolech, a to až do průměru pěti milimetrů. Technologie EfficientGrip je zase schopna ušetřit část paliva a WearControl pomáhá zkracovat brzdnou dráhu vozu na vlhkém povrchu.

goodyear-vzducholod

Foto: Goodyear

Goodyear létal nad Prahou se vzducholodí Zeppelin NT

Inovace jsou ostatně pro Goodyear velké téma. Společnost se soustředí například na otázku udržitelnosti. Již v roce 2001 představila svou ekologickou směs BioTRED na bázi kukuřice, na níž v roce 2012 navázaly pneumatiky vyrobené z obnovitelné biomasy. K nim se časem přidaly i experimenty s využíváním sójového oleje a popelu z rýžových slupek, který je nyní do pneumatik skutečně přidáván.

vaisovi

Přečtěte si takéMám klid na duši, ne stres, říká developer. O firmu se stará synMám klid na duši a žádný stres, říká otec developer. Firmu řídí syn, chystají projekty za 10 miliard

V budoucnu bychom mohli se svými elektromobily využívat i pneumatiky generující elektřinu, jejichž návrh společnost představila v roce 2015. A že je Goodyear skutečně pokrokovou společností, ukázal koncept pneumatiky určené pro létající automobily představený v roce 2019. Létající vozy jsou prozatím písní budoucnosti, a proto si musíme vystačit s vozy na silnicích a letadly spolu se vzducholoděmi na obloze.

Partnerem článku a CzechCrunche je společnost Goodyear. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.