37letý Ind, který prodal dvě společnosti za více než miliardu dolarů, vytvořil konkurenci Slacku
Když se před čtyřmi lety na trhu objevil startup Slack, který si dal za cíl zjednodušit komunikaci v rámci menších i větších firem za pomocí jednoduchého klienta, šlo o absolutní boom, který ze Slacku rychle udělal miliardovou firmu s neuvěřitelnou trakcí. Od té doby se zatím neobjevil nikdo, kdo by sanfranciskému startupu dokázal zásadně konkurovat.
To ovšem neplatí pro relativně nenápadného indického podnikatele, Bhavina Turakhia, který se rozhodl, že spustí zcela novou službu s názvem Flock, jenž by měla oproti Slacku nabízet více kolaborativních nástrojů, od sdílení nákresů, přes to-do listy, hlasování v rámci týmu, možnost zavolat si Uber až po integraci s Twitterem, Mailchimpem, Trellem nebo Google Drive.
To vše za méně než polovinu ceny konkurenčního Slacku, přitom se zapojením lepších parametrů zdarma, včetně neomezeného prostoru pro zprávy, integrací aplikací nebo videochatu až pro 8 lidí. Flock si získal již přes 25 tisíc zákazníků a Turakhia z něj chce udělat jedničku na trhu – i proto jako na běžícím pásu pracuje startup na novinkách, včetně pokročilé umělé inteligence, která se bude umět zapojit do komunikace i úkolů a tím zjednodušit život svým uživatelům.
Na první pohled se může taková idea zdát jako utopie, hlavně pro ty, kteří o Bhavinu Turakhiovi slyší poprvé. Jenže tento 37letý indický byznysmen toho má za sebou již hodně. Z ničeho vybudoval startupy Directi, Radix, Ringo a čtyři další, jenž v roce 2014 prodal za takřka 160 milionů dolarů, a se svým bratrem později i mediální společnost Media.net, o níž projevili v druhé polovině minulého roku zájem čínští investoři za úctyhodných 900 milionů dolarů.
Desítky milionů dolarů do miliardového byznysu
To společně s dalšími byznysy posunulo Bhavina do klubu miliardářů, kdy se jeho aktuální jmění odhaduje na přibližně 1,2 miliardy dolarů. Část z peněz, konkrétně 45 milionů dolarů, které byly získány v hotovostní transakci, nyní reinvestuje mimo jiného právě do Flocku a věří, že i “okopírování” základní idei nemusí nutně znamenat, že uživatelé zůstanou stále u původního Slacku, zvlášť pokud půjde o zásadní posun kupředu.
Foto: Wikipedia Commons