40 procent českých žáků vykazuje známky deprese. Pomoci chce nový preventivní program pro školy
Většina duševních onemocnění vzniká v dětství, české školství se tak chce důsledněji zaměřit na jejich prevenci. Zlepšit se díky tomu může i prospěch.
Duševní zdraví dětí v Česku není vůbec v dobré kondici. Bez příkras to ukázal loňský národní monitoring Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) ve spolupráci s Českou školní inspekcí, jehož výsledky jsou skutečně alarmující. Podle něj totiž 40 procent dětí vykazuje známky střední až těžké deprese a 30 procent trápí úzkosti. Zásadní je přitom prevence, která spočívá především v osvojení dovedností, které žákům a žákyním pomohou aktivně pečovat o jejich wellbeing. Pomoci může i nová metodika socio-emočního učení, kterou vytvořila organizace SOFA.
Z monitoringu duševního zdraví vyplynulo, že odborná pomoc by prospěla téměř každému třetímu dítěti. 30 procent dotazovaných totiž projevilo znaky, které ukazují na středně těžké až těžké úzkosti. Čtyři z deseti oslovených žáků a žákyň navíc vykazují známky středně těžké až těžké deprese. Ve všech oblastech duševního zdraví jsou pak více zasaženy dívky – oproti chlapcům více než dvojnásobně.
„Většina duševních onemocnění vzniká v dětství a adolescenci, které tak představují nejen období zvýšeného rizika, ale především období, které je enormně důležité pro systematickou, cílenou a na evidenci založenou prevenci a včasnou intervenci,“ vysvětluje Petr Winkler, ředitel Národního ústavu duševního zdraví. Jenže Česko trápí enormní nedostatek dětských psychologů a psychiatrů, proto je zásadní se nyní zaměřit na preventivní opatření na školách, kde děti tráví spoustu času.
S jedním takovým opatřením nově přišla nezisková organizace Society for All (SOFA), která se zaměřuje především na posilování duševního zdraví dětí, začleňování znevýhodněných dětí mezi vrstevníky a pomoc ohroženým dětem. Její tým vytvořil metodiku RRRR (Respekt, Rozmanitost, Rovnost, Resilience), která má dětem pomoci pracovat se svými emocemi, udržovat respektující vztahy, rozpoznat a uplatnit své silné stránky a v neposlední řadě zvládat stres a umět si říct o pomoc.
„Situace dětského duševního zdraví je skutečně závažná. Je smutnou pravdou, že sebevražda je druhou nejčastější příčinou úmrtí dětí do 19 let. Je tak třeba začít duševní zdraví řešit systémově a školy v tomto hrají klíčovou roli. Připravili jsme pro ně program, který podporuje socio-emoční učení a který pokrývá všechny stupně vzdělávání na základních i středních školách,“ říká předsedkyně SOFA Lenka Felcmanová.
Soubor metodik pochází z Austrálie a odborníci ze SOFA ho se souhlasem autorů přepracovali pro podmínky českého prostředí. V minulém školním roce byly metodiky pilotovány na třech školách, kde s nimi pracovali učitelé a učitelky pod odbornou supervizí. 90 procent zapojených zhodnotilo metodiku jako přínosnou pro svou práci a bude ji využívat i po skončení pilotáže. 96 procent vyučujících dokonce uvedlo, že jim metodika pomohla k podpoře jejich vlastního wellbeingu.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch Jobs„Jako třídní učitelka mám na starosti druháčky. Díky aktivitám děti objevily své silné stránky a zjistily, jak si říct o pomoc, na metodiku navíc reagovaly pozitivně, byla pro ně zábavná a přínosná. Rychle jsem viděla i konkrétní dopad metodiky. Loni v prosinci jsme totiž měli na škole preventivní program zaměřený na šikanu a dostala jsem zpětnou vazbu, že žáci v mé třídě umí komunikovat o svých emocích a vztazích na úrovni žáků druhého stupně,“ přibližuje Anna Hrubá, učitelka na prvním stupni ZŠ Kbely.
Metodika, která je v elektronické podobě k dispozici zdarma ke stažení na webu SOFA, je v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem a obsahuje osm tematických oblastí, které rostou společně s žáky a žákyněmi s tím, jak postupně dozrávají a jsou schopni jít v daných problematikách hlouběji. Celá metodika je navíc vytvořená podle principů pozitivní psychologie – akcentuje tak pozitivní emoce a prožitky.
Každá oblast v rámci metodiky je tvořena aktivitami postavenými na zážitkové pedagogice, což znamená, že učení probíhá formou hraní rolí, diskuzí nad modelovými situacemi nebo práce s daty. Aktivity lze přitom zařadit téměř do všech předmětů, učitelé a učitelky mají k dispozici všechny potřebné materiály, vzdělávací cíle, popis postupu, ale i tipy a doporučení pro aktivity, které mají přesah mimo školu – nemusejí tak nic sami připravovat složitě vyhledávat. Součástí jsou i pracovní listy pro žáky a žákyně.
„Podrobná analýza asi tří set vědeckých studií zaměřených na duševní zdraví dětí ukázala, že když se ve školách realizují programy socio-emočního učení, zlepšují se i vzdělávací výsledky žáků a napomáhají dětem k lepším aspiracím souvisejícím s dalším vzděláváním,“ dodává Felcmanová.
Metodika RRRR by v tomto ohledu mohla pomoci také prostřednictvím zlepšení vztahů mezi vyučujícími a dětmi. Z posledního mezinárodního průzkumu PISA, který se zaměřuje na klady a zápory vzdělávacích systémů po celém světě, totiž podle Dany Pražákové z České školní inspekce vyplynulo, že čeští žáci a žákyně vnímají podporu ze strany učitelů a učitelek výrazně méně, než je běžné v jiných zemích. Čím jsou přitom vztahy hodnoceny hůře, tím horší jsou i průměrné studijní výsledky.
„Nemůžeme mluvit o kauzalitě, spíše o vztahu. Ale ukazuje se nám, že v pátých a devátých ročnících je více než 10 procent žáků, kteří označí, že je každý den učitel nějak devalvuje nebo řekne něco urážlivého. Takže jestli máme s něčím problém, pak je to právě nižší podpora učitelů směrem k žákům. Je tak potřeba do škol vnést téma, že je dobré se o žáky zajímat, projevovat vůči nim empatii. Věříme tomu, že se mohou díky tomu výsledky výrazně posunout,“ uzavírá Pražáková.