Duševní zdraví dětí v Česku není vůbec v dobré kondici. Bez příkras to ukázal loňský národní monitoring Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) ve spolupráci s Českou školní inspekcí, jehož výsledky jsou skutečně alarmující. Podle něj totiž 40 procent dětí vykazuje známky střední až těžké deprese a 30 procent trápí úzkosti. Zásadní je přitom prevence, která spočívá především v osvojení dovedností, které žákům a žákyním pomohou aktivně pečovat o jejich wellbeing. Pomoci může i nová metodika socio-emočního učení, kterou vytvořila organizace SOFA.

Z monitoringu duševního zdraví vyplynulo, že odborná pomoc by prospěla téměř každému třetímu dítěti. 30 procent dotazovaných totiž projevilo znaky, které ukazují na středně těžké až těžké úzkosti. Čtyři z deseti oslovených žáků a žákyň navíc vykazují známky středně těžké až těžké deprese. Ve všech oblastech duševního zdraví jsou pak více zasaženy dívky – oproti chlapcům více než dvojnásobně.

„Většina duševních onemocnění vzniká v dětství a adolescenci, které tak představují nejen období zvýšeného rizika, ale především období, které je enormně důležité pro systematickou, cílenou a na evidenci založenou prevenci a včasnou intervenci,“ vysvětluje Petr Winkler, ředitel Národního ústavu duševního zdraví. Jenže Česko trápí enormní nedostatek dětských psychologů a psychiatrů, proto je zásadní se nyní zaměřit na preventivní opatření na školách, kde děti tráví spoustu času.

S jedním takovým opatřením nově přišla nezisková organizace Society for All (SOFA), která se zaměřuje především na posilování duševního zdraví dětí, začleňování znevýhodněných dětí mezi vrstevníky a pomoc ohroženým dětem. Její tým vytvořil metodiku RRRR (Respekt, Rozmanitost, Rovnost, Resilience), která má dětem pomoci pracovat se svými emocemi, udržovat respektující vztahy, rozpoznat a uplatnit své silné stránky a v neposlední řadě zvládat stres a umět si říct o pomoc.

Foto: SOFA

Předsedkyně organizace SOFA Lenka Felcmanová

„Situace dětského duševního zdraví je skutečně závažná. Je smutnou pravdou, že sebevražda je druhou nejčastější příčinou úmrtí dětí do 19 let. Je tak třeba začít duševní zdraví řešit systémově a školy v tomto hrají klíčovou roli. Připravili jsme pro ně program, který podporuje socio-emoční učení a který pokrývá všechny stupně vzdělávání na základních i středních školách,“ říká předsedkyně SOFA Lenka Felcmanová.

Soubor metodik pochází z Austrálie a odborníci ze SOFA ho se souhlasem autorů přepracovali pro podmínky českého prostředí. V minulém školním roce byly metodiky pilotovány na třech školách, kde s nimi pracovali učitelé a učitelky pod odbornou supervizí. 90 procent zapojených zhodnotilo metodiku jako přínosnou pro svou práci a bude ji využívat i po skončení pilotáže. 96 procent vyučujících dokonce uvedlo, že jim metodika pomohla k podpoře jejich vlastního wellbeingu.

„Jako třídní učitelka mám na starosti druháčky. Díky aktivitám děti objevily své silné stránky a zjistily, jak si říct o pomoc, na metodiku navíc reagovaly pozitivně, byla pro ně zábavná a přínosná. Rychle jsem viděla i konkrétní dopad metodiky. Loni v prosinci jsme totiž měli na škole preventivní program zaměřený na šikanu a dostala jsem zpětnou vazbu, že žáci v mé třídě umí komunikovat o svých emocích a vztazích na úrovni žáků druhého stupně,“ přibližuje Anna Hrubá, učitelka na prvním stupni ZŠ Kbely.

Metodika, která je v elektronické podobě k dispozici zdarma ke stažení na webu SOFA, je v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem a obsahuje osm tematických oblastí, které rostou společně s žáky a žákyněmi s tím, jak postupně dozrávají a jsou schopni jít v daných problematikách hlouběji. Celá metodika je navíc vytvořená podle principů pozitivní psychologie – akcentuje tak pozitivní emoce a prožitky.

Každá oblast v rámci metodiky je tvořena aktivitami postavenými na zážitkové pedagogice, což znamená, že učení probíhá formou hraní rolí, diskuzí nad modelovými situacemi nebo práce s daty. Aktivity lze přitom zařadit téměř do všech předmětů, učitelé a učitelky mají k dispozici všechny potřebné materiály, vzdělávací cíle, popis postupu, ale i tipy a doporučení pro aktivity, které mají přesah mimo školu – nemusejí tak nic sami připravovat složitě vyhledávat. Součástí jsou i pracovní listy pro žáky a žákyně.

Foto: SOFA

SOFA vypracovala metodiku pro učitele a učitelky základních i středních škol

„Podrobná analýza asi tří set vědeckých studií zaměřených na duševní zdraví dětí ukázala, že když se ve školách realizují programy socio-emočního učení, zlepšují se i vzdělávací výsledky žáků  a napomáhají dětem k lepším aspiracím souvisejícím s dalším vzděláváním,“ dodává Felcmanová.

Metodika RRRR by v tomto ohledu mohla pomoci také prostřednictvím zlepšení vztahů mezi vyučujícími a dětmi. Z posledního mezinárodního průzkumu PISA, který se zaměřuje na klady a zápory vzdělávacích systémů po celém světě, totiž podle Dany Pražákové z České školní inspekce vyplynulo, že čeští žáci a žákyně vnímají podporu ze strany učitelů a učitelek výrazně méně, než je běžné v jiných zemích. Čím jsou přitom vztahy hodnoceny hůře, tím horší jsou i průměrné studijní výsledky.

„Nemůžeme mluvit o kauzalitě, spíše o vztahu. Ale ukazuje se nám, že v pátých a devátých ročnících je více než 10 procent žáků, kteří označí, že je každý den učitel nějak devalvuje nebo řekne něco urážlivého. Takže jestli máme s něčím problém, pak je to právě nižší podpora učitelů směrem k žákům. Je tak potřeba do škol vnést téma, že je dobré se o žáky zajímat, projevovat vůči nim empatii. Věříme tomu, že se mohou díky tomu výsledky výrazně posunout,“ uzavírá Pražáková.