A co studenti, budou mít kde bydlet? Výhodně jedině s dalšími vysokoškoláky

Na univerzity v říjnu zamíří zhruba 50 tisíc nově zapsaných studentů. Hledání bydlení jim zabere více času a sáhnou si hlouběji do kapsy.

Studentská kolej

Foto: Karlova univerzita

Začátek školního roku se blíží. A z přibližně tří set tisíc vysokoškolských studentů bude velká část kromě zápisu předmětů řešit také to, kde večer složí hlavu. Jenže nabídka univerzitních kolejí je omezená a značně pokulhává také počet neobsazených nájemních bytů – v současnosti jich je nejméně od roku 2018. V každém případě si budou muset studenti sáhnout hlouběji do kapsy, ať už se jim podaří ulovit bydlení kdekoliv.

Skutečnost, že si vysokoškoláci za bydlení připlatí, je totiž nevyhnutelná. Po pandemických letech, kdy byl zájem o bydlení v nájmu a na kolejích menší, jelikož mnoho studentů zůstalo během distanční výuky u rodičů, se vzedmula vlna poptávky po studentském bydlení – a to už v první polovině srpna. Dříve přitom studenti vyčkávali s hledáním střechy nad hlavou mnohdy až do září.

Velký zájem a plošný růst nákladů tak žene průměrné ceny měsíčního nájemného vzhůru, což se týká i bydlení na kolejích. Podle průzkumu, který provedly Seznam Zprávy, došlo k růstu cen v rozmezí od 9 do 18 procent. Nejvýrazněji podražily koleje Vysoké školy ekonomické – u nově zrekonstruovaných pokojů si studenti připlatí o 18 procent více.

České vysoké učení technické zdražilo na osmi kolejích v průměru o 15 procent, Mendelova univerzita v Brně o 10 procent a Univerzita Karlova o 9 procent. Školy přitom nevylučují, že k dalšímu růstu vzhledem k nepředvídatelnému vývoji cen energií a dalším zdražujícím nákladům na bydlení ještě dojde.

Podolí koleje

Foto: ČVUT

ČVUT je jedna z institucí, které hlásí plně obsazené koleje

Přesto se koleje rychle zaplňují, jelikož jsou pro studenty stále výhodnější než standardní, byť sdílený rezidenční pronájem – ceny se pohybují v rozmezí od 2 do 8 tisíc za měsíc v závislosti na stavu koleje a na tom, zdali chce student sdílený nebo soukromý pokoj.

„16. srpna u nás proběhlo přidělování ubytování na příští akademický rok na všechny koleje ČVUT a všechny byly naplněny. Oproti minulým letům zaznamenáváme výrazně zvýšení zájmu o ubytování na našich kolejích,“ říká Petra Solimanová, vedoucí Odboru ubytovacích služeb ČVUT. Plnou kapacitu hlásí také Univerzita Karlova.

S hledáním bydlení raději neotálet

Velkou vlnu zájmu zaznamenaly kromě kolejí také realitní portály jako například Bezrealitky, které jsou tradičním místem pro hledání spolubydlení. „Meziměsíční nárůst ve vyhledávání inzerátů je momentálně dvouciferný a jsme teprve na začátku,“ zmiňuje Jan Škrabánek, šéf Bezrealitky.

„Pokud tedy někdo shání studentské spolubydlení, měl by ho skutečně začít hledat okamžitě. Nejenže má nyní poslední šanci dosáhnout na lepší cenu před další vlnou zdražování, musí se také připravit, že hledání bude trvat výrazně déle než loni. Hlavně v Praze a Brně hledají bydlení i tisícovky běžných domácností,“ dodává.

Pro studenty, kteří loví ve vodách realitních inzerátů, je nyní nejvýhodnější bydlení pohromadě ve větší skupině lidí. Velké byty totiž na trhu zůstávají nejdéle a majitelé je pronajímají za nižší částky na metr čtvereční. Podle dat Bezrealitky tak čtyři lidé za pronájem sedmdesátimetrového bytu v Praze nyní zaplatí měsíčně kolem 7 tisíc korun za lůžko. V případě, že by si takový byt pronajali lidé dva s tím, že každý bude mít pokoj pro sebe, každý zaplatí v průměru více než 12 tisíc korun měsíčně.

S tím se shodují také neoficiální inzertní portály, které vznikají na Facebooku. Na inzeráty pro spolubydlení zde dle dotazovaných z řad nabízejících reaguje podstatně více zájemců než v minulých letech. Cena za pokoj se přitom pohybuje v rozmezí od 6 do 8 tisíc korun měsíčně.

„Nabídku na pronájem pokoje v pražských Letňanech jsem na stránce zveřejnil ve středu, během jednoho dne se mi ozvalo 35 zájemců. Oproti loňskému roku, kdy jsem nabízel stejný pokoj, jde o více než stoprocentní nárůst,“ říká jeden z inzerentů. Jinému dotazovanému se během čtyř dnů ozvalo 75 zájemců.

V Brně si dva lidé ve středně velkém bytě musí připravit více než 10 tisíc korun, čtyři osoby pak mohou i s poplatky bydlet za necelých šest tisíc. Ceny za spolubydlení však nejrychleji rostou ve Zlíně, Pardubicích a v Českých Budějovicích. A situace se podle Škrabánka bude v září zhoršovat i v dalších krajských městech. Důvod je prostý – mají méně nájemních bytů než česká a moravská metropole a nejsou připravena na vlnu zájmu.

Za město, inspirace Norskem nebo domácí hnízdo

Přestože je doba neúprosná, nabízí mladým lidem jistá východiska. Studenti mohou zamířit za hranice měst, což je scénář, který nastal již v roce 2018. Právě před čtyřmi lety se výrazně prodloužila dojezdová doba za školní docházkou – v Praze a okolí studenti pro nižší cenu akceptovali 80 minut od dveří domova ke dveřím univerzity.

Současná situace pak může nahrát majitelům rodinných domů, kteří mohou naskočit na takzvaný „norský pronájem“ – tedy pronájem pokojíku, celého patra nebo třeba jen přístavby u běžných rodinných domů, který pomůže jejich majitelům bojovat proti růstu cen energií a dalších nákladů na bydlení.

„V Norsku se s menším místem k pronájmu počítá jako s běžným prvkem už při stavbě rodinných domů. Je to jednoduchá cesta, jak zvyšovat příjem své domácnosti ve velice drahé zemi. A v Česku nás nyní čeká něco podobného. Pronájem studentům nebo běžné domácnosti tak může být rozumná cesta, jak to kompenzovat,“ doplňuje Škrabánek.

Byt pronájem

Foto: Deborah Cortelazzi

Neobsazených nájemních bytů je v současnosti nejméně od roku 2018

Podle ekonoma Lukáše Kovandy někteří studenti možná neohrnou nos asi nad „mama hotelem“. Právě tento koncept bydlení se dle jeho názoru kvůli inflaci vrátí do módy, a to i přes to, že jeho popularita v dlouhých letech prosperity doby předpandemické a příznivého vývoje cen nájmů v době pandemie klesala.

„Úplná cena studentského bytu loni dosahovala v průměru kolem 16 tisíc korun. V takovém bytě bydlí zpravidla více lidí, náklady na osobu se tak pohybovaly kolem 5 300 korun měsíčně. Kdo místo této varianty zvolil ‚mama hotel‘, ušetří pouze na nákladech bydlení během deseti let ve věku od 25 do 35 let minimálně kolem 750 tisíc korun až jednoho milionu korun,“ vyčísluje Kovanda.

Ekonom studentům doporučuje, aby ušetřené peníze chápali jako půjčku od rodičů, díky které mohou v pozdějším věku investovat do vlastního bydlení. „Bohužel, zdaleka ne všichni obyvatelé ‚mama hotelů‘ si vytvářejí rezervu, i když mají z čeho spořit. Většina bere úsporu za bydlení jako samozřejmost a takto získané peníze utrácí za zábavu, oblečení, elektroniku, výdaje spjaté s automobilem či za cestování a v lepším případě za dodatečné vzdělání,“ uzavírá Kovanda.

Sára Goldbergerová

Grafomanka, která má pořád hlad a v těle jí místo krve koluje ramen a káva černá jako bezměsíčná noc. Vyzná se ale také v realitách, miluje Japonsko, Blade Runnera a Nabokova.

Grafomanka, která má pořád hlad a v těle jí místo krve koluje ramen a káva černá jako bezměsíčná noc. Vyzná se ale také v realitách, miluje Japonsko, Blade Runnera a Nabokova.