A jsou ty nemovitosti dost zelené? Investoři do realitních fondů sledují kritéria, která dřív opomíjeli

Investoři do realitních fondů se v posledních letech čím dál častěji rozhodují podle udržitelnosti, historické hodnoty nebo designu.

Marta PlecitáMarta Plecitá

brothanek

Foto: Avant

Michal Brothánek, člen představenstva a obchodní ředitel investiční společnosti Avant

Ještě před pár lety byly energeticky úsporné reality tak trochu módou a příležitostí pro nadšence do inovací. Ekonomická a energetická transformace Evropy i Česka ale mění pravidla hry a parametry udržitelnosti se pro investory stávají zásadními v rozhodování o tom, kam v realitách nasměrují své peníze. Do investiční hry zároveň vstupují i další trendy. Třeba renovace starých budov nebo hypermoderní design. „Dříve tak trochu platilo, že co funguje dnes, bude fungovat i zítra. Chytří investoři ale dnes sledují stále rychlejší proměny společnosti. Ekonomické, legislativní i hodnotové. Podle nich odhadují budoucí atraktivitu a výnosnost projektů,“ vysvětluje Michal Brothánek z investiční společnosti Avant.

„Jestli jsme někdy zažívali rychlé proměny v kritériích rozhodování o investici, je to právě teď. Na udržitelnost se nás ptají staří i noví investoři a my tomu přizpůsobujeme portfolio,“ pokračuje Brothánek. Právě jeden z fondů investiční společnosti Avant Wero ČSEF SICAV nese označení „světle zelený“. Znamená to, že splňuje evropské požadavky na zatím dobrovolné reportování dopadů své činnosti na udržitelnost. 

Ve spolupráci se společností GreenOmeter fond sbírá a vykazuje data o uhlíkové stopě, nakládaní s vodou a dalších pro životní prostředí zásadních činnostech fondem spravovaných společností. Konkrétně jde o čtyři úpravny vody a dvě bioplynové stanice. Dlouhodobým cílem fondu, který už nyní dosahuje ročního zhodnocení deset procent, ovšem je stát se tzv. „tmavě zeleným fondem“, což znamená dodržovat ještě přísnější požadavky Evropské unie.  

Tzv. ESG kritéria – tedy ta hodnotící společenskou odpovědnost a udržitelnost – zohledňuje podle Vladimíra Bezděka, předsedy představenstva Avant IS, i česká legislativa. Podle něj pravidla EU čím dál znatelněji zvýhodňují udržitelné byznysy a v budoucnu by mohly přejít naopak ke znevýhodňování projektů, které nárokům na udržitelnost neodpovídají. Právě to se promítá i do českého právního systému. Ten podle Bezděka zdravé fondy podporuje a s nimi i principy udržitelnosti, které fondům nezbývá než následovat.

Zachránit starý krásný dům na Žižkově je pro řadu investorů atraktivnější než rozšiřovat zástavbu na pole za Prahou.

 „Zákon o investičních společnostech je příkladem povedené české legislativy. Funguje už patnáct let, vždy ale chvíli trvá, než se právní úpravy promítnou do praxe. Za poslední čtyři roky ovšem sledujeme, že fondy kvalifikovaných investorů nabraly dynamiku co do svého počtu i objemu majetku v nich. Fondový byznys je nástroj, který ekonomice pomáhá. Ve fondech dochází ke koncentraci kapitálu, který se pak použije investičním směrem. Dávno to ale nejsou jen developerské projekty, v našem portfoliu jsou například energetické společnosti, firmy zajišťující odpadové hospodářství nebo podniky podporující zemědělství,“ vysvětluje Bezděk.

Podobně jako u zelených projektů roste chuť investovat do nemovitostí s historickou hodnotou. „Jde hlavně o revitalizaci starších objektů v Česku, Rakousku a na Slovensku a jejich následné využívání, které zašťiťuje náš fond Franco,“ říká Ivan Rúček z fondu.

Že zájem o historicky unikátní budovy permanentně roste, potvrzuje i Radek Slabyhoud z investičního fondu Real Luxembourg SICAV. „Jejich nabídka je omezená a zachránit starý krásný dům na Žižkově bez zásadních stavebních zásahů a udělat z něj prostor příjemný k bydlení či podnikání je pro řadu investorů atraktivnější cesta než rozšiřovat stávající plochu zástavby na pole za Prahou,“ vysvětluje.

florenc-boxed

Přečtěte si takéPenta chce do Florence investovat 20 miliard a stavět do pěti letPenta chce na Florenci stavět do pěti let. Do území za Masaryčkou investuje 20 miliard korun

V investicích se podle Brothánka vyplatí sledovat ještě další dva trendy. Prvním z nich jsou investice do zahraničních private equity fondů, ke kterým se jinak investor sám těžko dostane. Například fond Ernest Global PuPEq kombinuje investice do veřejně obchodovaných akcií s renomovanými zahraničními private equity fondy otevřenými pouze pro velké institucionální investory. Díky tomu by měl mít dlouhodobě vyšší zhodnocení než běžné akciové fondy a ETF.

Druhým trendem je realizace výstavby s vysoce nadstandardní kvalitou designu a architektonického ztvárnění. „Těmto investicím se věnuje fond EBM a ukazuje se, že určitá skupina investorů má chuť jít právě po takových nadstandardních projektech, které vybočují z řady a poutají pozornost nejen z hlediska užitku, ale i estetické nebo umělecké hodnoty,“ vysvětluje Jakub Vais, generální ředitel EBM Group.

Avant IS, který všechny zmíněné fondy obhospodařuje, aktuálně spravuje 162 různorodých fondů kvalifikovaných investorů. „Naší strategií je propojovat investory s projekty, které mají budoucnost a podporují právě například udržitelnost nebo růst historické hodnoty. Že se tato strategie nám i investorům vyplácí, potvrzují i výsledky. Loňský rok přinesl navýšení aktiv finanční skupiny Avant o 300 milionů korun na celkovou hodnotu 1,6 miliardy,“ uzavírá Marek Unčovský, majitel finanční skupiny Avant.

CC Native

Partnerem článku je AVANT IS

Rubriku Bydlení a reality podporujíhypox

Českomoravská se na rok zavře. Vrátí se na mistrovství světa v krasobruslení v nové podobě

Stanice metra Českomoravská projde rekonstrukcí za skoro jednu miliardu korun. Kromě nové podoby bude také bezbariérová.

Eliška NováEliška Nová

navrh-bez-nazvu-3

Foto: DPP

Českomoravská v novém

0Zobrazit komentáře

Na letošní hokejové mistrovství světa zavítalo do pražské O2 areny přes půl milionů lidí. Většina přijela metrem. V roce 2026 se má na stejném místě uskutečnit mistrovství světa v krasobruslení. A právě mezi tyto dva sportovní svátky se dopravní podnik rozhodl umístit rekonstrukci stanice metra Českomoravská. Odstartuje už na konci října, od ledna se zastávka uzavře.

Dopravní podnik postupně revitalizuje jednotlivé stanice metra, naposledy prošla rekonstrukcí ta na náměstí Jiřího z Poděbrad. V případě Českomoravské však nejde jen o obnovu toho, což už tu je, změní se celá její podoba. Důvodem jsou především průsaky vody, které poškozují keramiku v metru. Ta kvůli tomu mění svoje vlastnosti a ve finále přestává fungovat celý nosný systém.

Před dvěma lety proto dopravní podnik uspořádal soutěž na novou podobu Českomoravské. V ní uspěl designér Maxim Velčovský společně s architektonickým studiem Edit. Poptávka byla po skle, které patří k motivům, jež se na lince B opakují. Duo sem navrhlo skleněné desky se speciálním rastrem, který má v sobě ukryté bublinky.

Ty znázorňují vzduch proudící metrem. Sklo navíc vítězové soutěže kombinují se smaltem, který je typický pro některé navazující stanice. Uspěli mimo jiné i proto, že šli na Českomoravské cestou evoluce, nikoli revoluce, téměř doslovně například Velčovský a Edit zachovávají formát obložení ve stanici.

Celková proměna vyjde na více než 953 milionů korun. Trvat mí 516 dní, to znamená skoro jeden a půl roku a uzavřená nebude stanice po celou dobu. V říjnu se začne teprve s přípravnými pracemi, což znamená, že budou odstraněny přístřešky mezi vestibulem a autobusovým terminálem. Od listopadu se pak uzavře jeden výstup – ten, který vede k O2 areně. Pro cestující se celá stanice uzavře v lednu 2025 a vlaky tudy budou projíždět asi rok. Kompletně by měla být rekonstrukce hotová v létě 2026.

Kromě sanace průsaků a výměny kabelů, vzduchotechniky a osvětlení se tu dopravní podnik chystá vyměnit stropní desky, eskalátory a právě obklady. Vestibul stanice pak dostane také nové podhledy a zařadí se mezi bezbariérové. „K výstavbě výtahů dojde v rámci druhé etapy,“ říká k tomu pražský náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib.

Počítá se s tím, že stavba se bude koordinovat s výstavbou na povrchu, společnost Kaprain tu plánuje kancelářský komplex. Zatímco rekonstrukce stanice už je vysoutěžená, tendr na stavbu výtahů teprve proběhne. Ty by se měly instalovat už za běžného provozu, kdy se uzavře pouze část prostoru, vlaky už tu ale budou moci normálně zastavit.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Stanice v pražské Libni je v provozu od roku 1990 a tvoří ji bílé, glazované dlaždice, jež jsou v kontrastu k vínové barvě použité v názvu zastávky. Zároveň má ale Českomoravská složitý geologický kontext, ke kterému se přičítá agresivní složení spodních vod.

„Přestože bychom za jiné situace asi podpořili odvážnější výtvarné i technologické řešení, případně se přimlouvali za precizní navrácení do původního stavu, v dané situaci je vítězný návrh optimálním kompromisem mezi historií místa, jeho kontextem a novým přístupem k věci,“ komentoval rekonstrukci umělec Vladimir 518, který usedl v porotě soutěže na novou podobu stanice.

Dopravní podnik se zároveň chystá na modernizaci dalších zastávek. Na řadě je Flora na lince A. Na tu vyhlásila městská společnost výběrové řízení.