Aby se auta a jejich displeje lépe ovládaly. České studio Kontrolka radí největším automobilkám

Po silnicích v Evropě, USA i Asii jezdí už přes dvacet milionů aut, která mají řešení od Kontrolky. Jde o digitální kokpity či infotainment.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

kontrolka

Foto: Kontrolka

České studio Kontrolka se zakladatelem Ondřejem Velebným (vpravo)

Automobily se neobejdou bez motorů, kol či volantů, ale stále zásadnější součástí nejen jich samotných, ale také zážitku z celé jízdy jsou displeje. Nejnovější technologie přicházejí také do kokpitů vozidel, a tak už v nich běžně nacházíme dotykové obrazovky. Jejich uživatelské rozhraní a ovládání se rok od roku zlepšuje a pomáhá s tím i české studio Kontrolka. Pokud jezdíte autem od předních světových automobilek, je možné, že koukáte do displejů, které prošly rukama právě českým designérům z Kontrolky.

„Pomáháme automobilkám vytvářet uživatelská rozhraní, která jsou v digitálních displejích i kokpitech za volantem, aby se jednoduše ovládala,“ vysvětluje Ondřej Velebný, zakladatel Kontrolky, která se specializuje na automobilový svět a mezi její zákazníky patří většina z největších výrobců aut na světě. „Vylepšujeme a posouváme kupředu současné ovládání automobilů,“ doplňuje.

Pražské studio aktivně spolupracuje s patnácti výrobci automobilů, pro které navrhuje vize a koncepty na desítky let dopředu. V současnosti tak jezdí po silnicích v Evropě, Spojených státech i Asii přes dvacet milionů aut, jež mají řešení od Kontrolky. Kvůli přísným smlouvám sice studio nemůže jednotlivé automobilky jmenovat, ale je pravděpodobné, že jste se již s prací Kontrolky přímo či nepřímo setkali. Firma má za sebou přes padesát projektů a spolupráci s nejlepšími automotive designéry na světě.

Ukazujeme automobilkám budoucnost

Displeje, které jsou v autech dnes, se přitom navrhovaly už v roce 2014. Proto když Ondřej Velebný popisuje, jak automobilky přistupují k uživatelským rozhraním na stále větších displejích uvnitř vozidel, upozorňuje, že zpravidla nejde o práci z loňského roku. „Teď už navrhujeme řešení pro rok 2026 až 2036. Potřebujeme navnímat, co je největší špička na trhu, a navrhovat systémy tak, aby byly i za několik let pořád velmi dobré,“ popisuje čtyřicetiletý Velebný, který navrhoval ovládání dotykových zařízení i rozhraní programů pro významné softwarové firmy a tvorbou uživatelských rozhraní se zabývá přes osmnáct let.

Veřejnosti není jeho Kontrolka, kterou založil v roce 2016, příliš známá, ale v automotive světě si během let vybudovala slušné renomé, díky němuž může spolupracovat na vývoji uživatelských rozhraní těch nejlepších aut od nejvýznamnějších automobilek. Hlavní specializací Kontrolky jako designového studia je navrhování rozhraní pro komunikaci mezi strojem a člověkem – aby řidič mohl automobil či motocykl snadno ovládat, cítil se při tom komfortně a zároveň vše dobře vypadalo.

kontrolka2

Foto: Kontrolka

Kontrolka pomáhá automobilkám navrhovat rozhraní displejů

V Kontrolce navrhují digitální kokpity, infotainmenty, ovládání klimatizací, smart povrchy, propojení vozu s aplikací, rozšířenou realitu, entertainment systémy nebo napojení auta na chytrou domácnost. Principy jsou všude podobné. Od desítek fyzických tlačítek po celém voze postupně přechází ovládání mnoha funkcí a služeb na dotykové displeje.

Některé automobilky se rozhodly jít radikální cestou a do velkých obrazovek ukryly prakticky všechno, jiné experimentují s tím, co všechno jde převést do digitální podoby a kde je dobré ponechat hardwarové tlačítko. Ondřej Velebný přitakává, že veškeré změny by měly směřovat k většímu pohodlí řidiče, což se ale zatím ne vždy automobilkám daří. Debaty o tom, že dotykové displeje jsou v autech zlo, protože špatně fungují a zatím se neovládají zdaleka tak dobře jako třeba telefony, jsou ale prý často hlavně o nepochopení.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Není to obvykle otázka fyzická tlačítka vs. displej, ale o špatném návrhu samotného uživatelského rozhraní. Pokud někdo eliminoval fyzické tlačítko, které stačilo jednou zmáčknout, a místo toho přidal digitální řešení, kde jsou potřeba čtyři kliky, tak si řidič logicky říká, kde je jeho fyzické tlačítko. Takové řešení není dobré, ale zejména proto, že jde o špatný design. Displej sám o sobě totiž může fungovat velice dobře, jen je třeba nad jeho fungováním přemýšlet více do hloubky,“ popisuje Velebný situaci, kterou mnoho řidičů zná.

Proto se svým pětadvacetičlenným týmem v Kontrolce provádí důkladnou analýzu trhu, sleduje nové trendy i to, co dělají firmy mimo automobilový sektor, protože od nich lze také čerpat inspiraci. Při spolupráci s automobilkami pak přichází s koncepty a vizemi, jak by mohli řidiči auta ovládat za pět, deset až patnáct let, a denně pomáhají designérům automobilek s navrhováním digitálních uživatelských rozhraní v interiérech vozů.

„Navrhujeme prototypy, ptáme se na byznys modely a přicházíme se strategiemi, kam by měly výrobci aut mířit,“ popisuje Velebný. Jsou to právě automobilky, které tvoří většinu příjmů Kontrolky. Její roční obrat se pohybuje kolem 1,5 milionu eur (37 milionů korun) a v příštím roce má v plánu zdvojnásobit svůj tým designérů na necelých čtyřicet.

kontrolka3

Foto: Kontrolka

Kontrolka pomáhá vylepšovat displeje v autech

Přehled a potřebnou expertizu si v Kontrolce udržují i díky tomu, že pracují skutečně pro celý svět, a tak dokážou dobře vysledovat nové trendy, které se mohou objevit ve Spojených státech, po Evropě, ale také v Asii, kde zažívá automobilový svět značný boom. Pražské studio vedle vizí pomáhá výrobcům také vylepšovat současné displeje a systémy, které už v autech jsou, ale neodpovídají dnešním standardům.

V autech zatím nemají nové technologie dlouhou historii, a tak mnoho funkcionalit, na které jsme zvyklí z mobilních telefonů nebo tabletů, se na displeje a do ovládacích prvků automobilů teprve dostávají. Také výrobci telefonů ušli kus cesty, než své systémy vyladili, a automobilkám s tím teď pomáhají v Kontrolce. „Provedeme důkladnou analýzu trhu, řekneme, co si myslíme a jak by to mělo fungovat, a nadesignujeme například prototypy ovládání. Pak už je ale často na nich, jak vše udělají,“ říká Velebný.

Displeje jako takové však rozhodně nezatracuje. Ostatně trend v automobilovém světě je jasný a v následujících letech se bude hledat ideální kompromis mezi hardwarovým a digitálním ovládáním. Například Tesla zvolila extrémní přístup a odstranila de facto všechna fyzická tlačítka, jiné automobilky jsou opatrnější.

„V některých případech je to podle mě až moc na sílu, ale jde určitě o jeden ze směrů, kterým se budou automobilky ubírat,“ přitakává Velebný. Pokud je podle něj ovládání na displeji navržené správně, může být ještě rychlejší, a to i díky tomu, že systémy už mnohdy umí reagovat jednak na hlasové ovládání a jednak dokážou rozpoznat, kdo zrovna za volantem sedí, a predikovat, jak si chce parametry vozu nastavit.

Za lepší komunikaci mezi člověkem a strojem

Zakladatele Kontrolky fascinovala uživatelská rozhraní dávno předtím, než se na ně začal specializovat v oblasti automotive. Nejprve se jim začal věnovat v grafických programech a jako první UX designér nastoupil do mezinárodní softwarové společnosti Sitronics Telecom Solutions (dnes NVision). Jelikož celý obor týkající se uživatelského rozhraní kolem roku 2007 teprve vznikal, uchopil ho Velebný jako příležitost a dál se v něm posouval.

Vedle práce pro několik amerických společností začal dálkově studovat univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně, díky níž se dostal až na izraelskou školu umění a designu Bezalel. V Jeruzalémě se setkal se špičkami grafického designu, studoval tam uživatelskou zkušenost a interakční design, a když se vrátil zpátky do Česka, tak přemýšlel, v jakém odvětví představuje komunikace mezi člověkem a strojem největší výzvu. „Tehdy to byl hlavně automotive,“ vzpomíná Velebný.

kontrolka4

Foto: Kontrolka

Díky dobrému uživatelskému rozhraní se auta lépe ovládají

V rámci diplomové práce v roce 2012 navrhl nové uživatelské rozhraní pro palubní desku a mediální centrum elektromobilu Škoda Citigo, které v oboru velmi zarezonovalo. „Dodnes z této práce v automobilkách citují. Využíváme ji i v rámci Kontrolky, kde jsme schopní předvídat a navrhovat řešení, která budou i za deset let stále aktuální a relevantní,“ dodává Velebný.

Stejně jako se rozvíjí celý automobilový trh a technologie v jednotlivých vozech, posouvá se kupředu i samotná Kontrolka. Její zakladatel láká designéry na desítky otevřených pozic, v rámci kterých nabízí nejen práci pro největší automobilky na světě, ale také načerpání unikátního know-how v rámci vlastní Design Academy. Přes padesát projektů už má sice studio za sebou, ale další desítky čekají – ovládání aut je totiž během na dlouhou trať, kde lze stále něco vylepšovat.

Partnerem článku je společnost Kontrolka. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.

Budoucnost létání je nafukovací. Nad Španělskem začne pasažéry převážet deset obřích vzducholodí

Letoun je zcela bezemisní, což je však vykoupeno šnečím tempem. Alespoň tak dává víc času na kochání se.

airlander3

Foto: Hybrid Air Vehicle

Hybridní zepelín Airlander 10

0Zobrazit komentáře

Budoucnost létání bude elektrická, vodíková a bezemisní – a ještě navíc nafukovací. Tedy přinejmenším ve Španělsku, kde tamější aerolinky Air Nostrum chtějí v následujících letech přepravovat pasažéry pomocí deseti strojů, které k základu ze vzducholodí přidávají i některé prvky z letadel.

Vzducholodě Airlander by měly doplnit flotilu společnosti v roce 2026. Stroj kombinující konstrukční prvky letounů s pevnými křídly se vzducholodí je nadnášen heliem a poháněný elektřinou. Pojmout dokáže stovku cestujících a doletí na vzdálenost až 400 kilometrů, přičemž maximální rychlost je pouhých 129 kilometrů za hodinu.

Pomalý let je daň za bezemisní provoz tohoto stroje, jehož cena atakuje hranici jedné miliardy korun. Podle britského výrobce Hybrid Air Vehicle (HAV) by však všech deset vzducholodí mělo být schopno snížit emise aerolinek až o devadesát procent

Vzducholoď bude obstarávat vnitrostátní lety nad Španělskem, přičemž podle HAV by s ní nebyl problém létat mezi městy, jako je Liverpool a Belfast, Seattle a Vancouver či Oslo a Stockholm. Ke svému provozu přitom nepotřebuje letištní dráhu, jelikož umí přistávat i vzlétat z jednoho místa.

airlander4

Foto: Hybrid Air Vehicle

Airlander 10 vyžaduje skutečně velký hangár

Mezi další benefity Airlanderu patří zázemí pro pasažéry, které je oproti klasickým letounům daleko prostornější a také umožňuje lépe pracovat s konfigurací sedadel, kdy mohou lidé sedět i čelem k sobě. Celý zážitek podtrhují velké prosklené stěny, které vzducholoď může využívat díky relativně nízkým letovým hladinám, v nichž se bude pohybovat.

Podle představitelů HAV je právě jejich vzducholoď šancí pro Evropu, jak dosáhnout dekarbonizačních závazků. Společnost má v plánu zahájit výrobu vzducholodí v anglickém Yorkshiru už v tomto roce, na místě nabídne 1 800 nových pracovních míst.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Pokud se podaří probudit Airlander 10 k životu, bude se jednat o vůbec nejdelší letoun světa a zároveň skutečně první velký elektrický letoun. Stroj měl přitom původně létat daleko dřív. Dokonce již probíhaly jeho testovací lety, ovšem v roce 2017 se kvůli technickým problémům zřítil k zemi.

red-bull-kolo-molo-3

Přečtěte si takéVyrazili jsme na Red Bull Kolo Molo a natočili kuriózní záběryJak jezdit na cyklokáře nad Vltavou? Vyjeli jsme na bláznivý závod, který tady ještě nebyl

Nyní by však měly být veškeré neduhy odstraněny a vzducholodě tak mohou napodruhé zkusit své štěstí ve světě aviatiky. Poprvé se tak stalo počátkem minulého století, ovšem po tragické havárii Hindenburgu v roce 1937 jejich sláva postupně upadala.

Každé všední ráno posíláme nejzásadnější zprávy dne.