Adaptovat se a učit se novým věcem. Jiří Zouhar z PwC radí, jak mohou firmy držet tempo s technologickými změnami

Jiří SvobodaJiří Svoboda

copy-of-zouhar-jiri-5

Foto: PwC

Jiří Zouhar, vedoucí partner v auditorských službách PwC

0Zobrazit komentáře

Už před pandemickou situací díky ekonomickému růstu mnohé firmy zažívaly tempo, jaké nikdy předtím. S tím, jak nastalá situace přes noc obrátila mnohá odvětví vzhůru nohama, se ovšem ještě více ukázala důležitost adaptability a agility firemní kultury.

Právě adaptivní leadership byl tématem posledního webináře ze série Leadership na cestě z krizekterý v průběhu dubna pořádala vzdělávací společnost Atairu a který CzechCrunch jako mediální partner podporuje. Hostem v něm byl Jiří Zouhar, vedoucí partner v auditorských službách PwC.

PwC už delší dobu realizuje svůj přerod na koncepci digitální a adaptivní organizace. Pro Zouhara jsou právě tento přístup a jeho praktiky odpovědí na mnohé otázky, které přinesla firmám koronavirovová pandemie.

„Celková disrupce je obrovská a firmy nejsou schopny držet tempo s technologickými změnami. Musí přeškolit své zaměstnance, aby měli kompetence pro tento měnící se svět,“ říká Zouhar s tím, že současná pandemie celou situaci urychluje. Zouhar věří, že je potřeba na novou situaci své zaměstnance připravit a adaptovat jejich dovednosti. Do budoucna si jednoduše nevystačíme celou pracovní kariéru s tím, co jsme se naučili ve škole.

copy-of-zouhar-jiri-4

Foto: PwC

Zouhar věří, že klíčové jsou pro adaptabilitu dovednosti zaměstnanců

„V krátkodobém horizontu to jsou digitální dovednosti. A v delším horizontu, tedy tři, pět až deset let, si myslíme, že to budou společenské dovednosti. Kognitivní dovednosti, schopnost řešit problémy a poprat se s nejasnými podmínkami,“ tvrdí Zouhar.

Zdůrazňuje však, že ačkoliv finanční prostředky vydané na nové technologie a inovace mohou být ve firmách velké, důležité je naučit lidi s novými systémy pracovat. Zkrátka je potřeba, aby změna vevnitř firmy byla větší než změna venku.

Ve stejném duchu také radí, že je dobré se i v současné situaci orientovat rovněž na dlouhodobé cíle před krátkodobým ziskem (pokud je to vůbec možné). PwC samotné je připravené i do těchto cílů investovat, i když to bude znamenat pokles ziskovosti.

Od brainstormu k implementaci

„V době krize se znovu rozděluje trh a rozhoduje se o tom, kdo bude do budoucna úspěšný, a kdo ne,“ zdůrazňuje Zouhar důležitost adaptability a tvrdí, že před námi je ekonomická krize.

Samotné PwC chce postupovat a rozhodovat se podle třech kritérií. „Chceme v největší možné míře ochránit pracovní místa, je pro nás důležitější dlouhodobá prosperita firmy než krátkodobý zisk, a budeme dělat rozhodnutí, která mají smysl a nebudou to paušální rozhodnutí,“ shrnuje své aktuální zásady.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Sám ale ví, že adaptace na nové podmínky nemusí být úplně lehká. Ostatně zmínil i příklady z minulosti, kdy jeho kolektiv sice vybrainstormoval velké změny, ale nakonec se vrátil k původním řešením. „Musel jsem začít chodit a zatlačit na dotahování věcí do konce. Mám lepší zkušenost s děláním více malých změn než s jednou obrovskou,“ vypráví Zouhar.

Magda Pořízková z Atairu v rámci webináře také definovala pět tenzí, o nichž je důležité v rámci firemní kultury přemýšlet a jsou zároveň důležité pro adaptabilitu. Jde o osy mezi tím, zda se firma bude soustředit na profit nebo poslání, hierarchii nebo autonomii, řízení nebo empowerment zaměstnanců, plánování nebo experimentování a utajování informací nebo otevřenost.

atairu

Foto: Atairu

Kde na těchto osách stojí vaše firma?

Právě první z nich, tedy balanc mezi profitem a posláním, pak ovlivňuje i všechny ostatní tenze ve firmě. Zejména v současné době je dobré přemýšlet nad tím, proč vaše firma existuje a jakou hodnotu přináší do světa. Když si tuto otázku zodpovíte, se ziskovostí můžete pracovat jako s výsledkem, nikoliv jako s důvodem, proč věci děláte.

„My máme v rámci balancování velkou výhodu, že u nás není odděleno vlastnictví a řízení společnosti. Já jako lídr jsem zároveň i spoluvlastník a mnohem snáze se mi dělají rozhodnutí, které mají dlouhodobý benefit pro firmu,“ doplňuje Zouhar.

Kurz Leadership na cestě s krize pokryl téma adaptivního leadershipu jen částečně, víc o tomto tématu nabízejí také další kurzy Atairu. V předchozích třech edicích mluvili Martin Vohánka, majitel a CEO Eurowagu, vědec Jan Lukačevič a šéf E.ONu Martin Záklasník o síle disruptivního myšlení, udržení motivace lidí a digitální spolupráci. To nejlepších z těchto třech webinářů jsem již shrnuli v našich článcích.

Na celý webinář s Jiřím Zouharem se můžete podívat zde:

 

Zoom čaroval s čísly, není tak velký a konkurence na něj pořádá hon. Google Meet se teď otevírá pro všechny zdarma

Michal MarekMichal Marek

google-meet

Foto: Google

Google chce se svou službou Google Meet konkurovat Zoomu

0Zobrazit komentáře

Koronavirová situace přinesla velký boom práce z domova a v posledních několika týdnech jsme proto mohli pozorovat velký nárůst popularity různých aplikací a nástrojů pro týmovou komunikaci. V tomto segmentu extrémně vylétla videokonferenční aplikace Zoom, která se stala mediálním hitem i z důvodu pofidérního zabezpečení.

Zoom každopádně svým úspěchem značně nabudil konkurenci, čehož je důkazem i Google, který nyní svou telekonferenční platformu Meet zpřístupnil všem bezplatně, aby mohl rychle rostoucímu Zoomu konkurovat.

Google Meet, který funguje na velmi podobném principu jako třeba právě Zoom, byl až doposud dostupný jen pro uživatele firemních účtů G Suite. Nyní ale Google toto omezení ruší a službu mohou nově využívat všichni uživatelé, kteří mají u Googlu účet.

Bezplatného virtuálního meetingu se skrze telekonferenční nástroj Google může zúčasniti až 100 lidí. U firem a škol je to pak dokonce 250 účastníků.

google_meet-2

Foto: Google

Google Meet je nyní dostupný pro každého s Google účtem

Google navíc prakticky nebude omezovat ani délku videokonference, což teď může být v konkurenčním boji zajímavá výhoda. U bezplatné verze jsou sice videohovory běžně omezeny na 60 minut, ale Google od teď až do 30. září zvyšuje maximální lhůtu pro jednu schůzku na 24 hodin. Třeba u již zmíněného Zoomu je přitom pro neplatící uživatele stanovena na maximálně 40 minut.

Oproti Zoomu může být u Google Meet pro některé uživatele překážkou fakt, že ke spuštění je potřeba být přihlášen k účtu Google. U Zoomu přeci jen stačí skutečně jen klepnout na odkaz a začít telefonovat. Právě tato jednoduchost je jedním z hlavních důvodů, proč si Zoom získal takovou popularitu. Nástroj, ke kterému není potřeba žádné přihlášení ani aplikace, je přirozeně univerzálnější a uživatelsky přívětivější.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Na druhou stranu, nutnost přihlášení do jisté míry zvyšuje zabezpečení celé platformy a snižuje hrozbu v podobě neoprávněného vniknutí do hovoru. Právě tomuto problému čelil konkurenční Zoom a fenomén se dokonce dočkal pojmenování „Zoombombing“. Tomu se Google brání zmíněnou nutností přihlášení a vedle toho také nutností být do místnosti „vpuštěn“ organizátorem, pokud se na meeting chystá uživatel, který není přizván pozvánkou do kalendáře.

Google rozšířením své telekonferenční aplikace mezi širokou veřejnost reaguje nejen na popularitu Zoomu, ale také na zvýšenou poptávku právě po jeho vlastní službě. Denní využití Google Meet dle společnosti oproti začátku roku narostlo až na třicetinásobek a služba během dubna denně obsluhuje 3 miliardy minut videohovorů. Koncem měsíce navíc platforma překročila hranici 100 milionů účastníků videohovorů za den a přibývá jí prý zhruba 3 miliony nových uživatelů denně.

zoom-meeting

Foto: Zoom

Videokonference přes aplikaci Zoom

Reklamnímu a vyhledávacímu gigantovi může v boji se Zoomem pomoci i to, že Zoom čelí v posledních týdnech vlně kritiky. Kromě již zmíněného problému se „Zoombombingem“ visí nad bezpečností této platformy i několik dalších otazníků, včetně například toho, že hovory nejsou koncově šifrované, ačkoli to firma tvrdila.

Zoom na kritiku zareagoval s pokorou a vyjádřil snahu na bezpečnosti důkladně pracovat, a to i na úkor jiných novinek. Dočasně nabytou důvěru ale firma zase bleskově ztratila, když se ukázalo, že tak trochu čarovala se svými čísly a ve skutečnosti Zoom rozhodně nevyužívá 300 milionů uživatelů denně, jak CEO firmy Eric Yuan prohlašoval. Tato číslovka totiž nepočítala unikátní denní uživatele, ale celkový počet uživatelů, kteří se účastnili klidně několika hovorů denně, a byli tedy započítáváni opakovaně.

ericyuan_1

Přečtěte si takéNejdřív se málem ani nedostal do Ameriky. Teď je zakladatel videoaplikace Zoom na vrcholu kariéry i v žebříčku miliardářůNejdřív se málem ani nedostal do Ameriky. Teď je zakladatel videoaplikace Zoom na vrcholu kariéry i v žebříčku miliardářů

Situace je pro Zoom o to horší, že na nepřesnost v číslech upozornil magazín The Verge, který si všiml, že firma na svém blogu u předchozího prohlášení s pokořením hranice 300 milionů denních uživatelů upravila text a nově tvrdí, že má denně 300 milionů denních účastníků virtuálních schůzek. Zoom sice reagoval, že to byla nezáměrná chyba, avšak sám na to evidentně upozorňovat nehodlal.

Tyto „průšvihy“ Zoomu ale nic nemění na tom, že startup ze San Franciska zahájil úplně novou éru hovorů přes internet. Jednoduchost, spolehlivost i perfektní uživatelské rozhraní Zoomu popohnaly celé odvětví a se svou odpovědí musel přispěchat i třeba Skype, který reagoval novinkou „Meet Now“, Facebook se svými Messanger Rooms a nyní právě i Google. Vlastní šifrované telekonference pak chystá třeba také Telegram.

Platformu Google Meet bude Google nefiremním uživatelům zpřístupňovat postupně, během několika následujících týdnů.