Zejména pokud nejste ještě zkušení investoři, můžete nyní nervózně sledovat nejen situaci ve světě, ale také na akciových trzích. Na obě má velký vliv americký prezident Donald Trump, ale to v tuto chvíli není zas tak podstatné. Pro investory může být důležitější informací, že podobné propady, kdy se všechny akciové ukazatele zbarví do červena, nejsou vlastně vůbec ojedinělé. Více ve svém textu vysvětluje analytik XTB Tomáš Vranka.

Pokud se podíváme do historie akciových trhů v USA, zjistíme, že se akciím daří víceméně velmi podobně bez ohledu na to, zda je u moci republikánský nebo demokratický prezident. Samozřejmě existují i výjimky, například prezidentství republikána George Bushe mladšího. Ten stál v čele USA od roku 2001 do roku 2009, tedy v období, kdy na trhu praskla internetová bublina a následně přišla i velká finanční krize.

Chudák Bush si tedy zažil dva poklesy o přibližně padesát procent, což je historicky extrémní hodnota. Republikánští kandidáti jsou všeobecně považováni za politiky, kteří jsou pro akciové trhy příznivější. Celkově se zpravidla vyznačují tím, že prosazují nižší míru zdanění, méně regulací či dotací. V tomto směru pokračoval během kampaně i současný prezident Donald Trump, který sliboval snižování, případně alespoň nezvyšování daní a deregulaci mnoha odvětví.

S tímto příslibem také vyhrál prezidentské volby, na což trhy reagovaly prudkým růstem, zejména během prvních dnů po volbách. Americký akciový index S&P 500 vzrostl od voleb na nová maxima o zhruba sedm procent, některé konkrétní akcie však vzrostly ještě mnohem více.

Foto: CzechCrunch

Výkonnost akcií v indexu S&P 500 za posledních 7 dní (by Finviz)

Jedním z nejviditelnějších případů byly akcie Tesly, tedy společnosti, jejíž šéf Elon Musk stál prakticky během celé kampaně po boku Donalda Trumpa. Investoři si od jejich spojenectví zřejmě slibovali výhodnější podmínky pro tuto automobilku. Akcie Tesly v průběhu pár týdnů vzrostly o přibližně sto procent

Nyní se však situace obrací a trhy znepokojují Trumpovy již podniknuté nebo avizované kroky. Mnoho z nich, například cla, komplikuje mezinárodní vztahy a obchod a investoři se obávají, že cla, případně odvetná opatření, poškodí ziskovost domácích společností. Před pár dny dokonce atlantská pobočka centrální banky Fed vydala prognózu, podle které má americké HDP za první kvartál tohoto roku klesnout o 2,8 procenta, zatímco se ještě před pár týdny počítalo s růstem ekonomiky o přibližně dvě procenta.

Cla a bariéry v mezinárodním obchodě mají přinejmenším krátkodobě tendenci zvyšovat cenovou hladinu a brzdit růst ekonomiky. V tomto bodě je však třeba dodat, že Trumpova taktika dlouhodobě spočívá v používání velkých a drastických prohlášení k zajištění dobré vyjednávací pozice pro další jednání. Mnohokrát následně svá tvrzení zmírňuje nebo dokonce úplně neguje. Odhady růstu ekonomiky se tedy v takovém prostředí v praxi vytvářejí velmi obtížně.

On March 3, the #GDPNow model nowcast of real GDP growth in Q1 2025 is -2.8%: https://t.co/T7FoDdgYos. #ATLFedResearch

Download our EconomyNow app or go to our website for the latest GDPNow nowcast: https://t.co/NOSwMl7Jms. pic.twitter.com/FdSehrEcSg

— Atlanta Fed (@AtlantaFed) March 3, 2025

Akciové indexy poslední přibližně dva týdny i na základě výše zmíněného oslabují na úrovně, na kterých se nacházely přibližně v době prezidentských voleb. Pro index S&P 500 to znamená pokles od maxim o přibližně šest procent a zmiňovaná Tesla od maxim oslabuje už o více než čtyřicet procent. Na trhu se běžně používá termín „buy the rumors, sell the news“, který ve zkratce říká, že šikovný investor má nakupovat, když je na trzích mánie způsobená pozitivním sentimentem, a prodávat předtím, než si zbytek investorů uvědomí, že realita je častokrát méně pozitivní.

Myslím si, že toto přísloví v tomto případě platí celkem přesně. Pokles akcií v posledních dnech je na první pohled relativně rychlý a strmý, alespoň to tak mnoho investorů vnímá. Z mého pohledu je tato skutečnost způsobena dvěma faktory. Prvním je, že mnoho investorů vstoupilo na trh v posledních dvou letech, kdy trhy vzrostly přibližně o padesát procent. Mnoho lidí tedy zatím zná pouze růst, který bývá obvykle pozvolný a postupný, zatímco propady bývají často prudší a rychlejší, zejména když se objeví negativní informace.

Druhým faktorem je podle mě i to, že jsou valuace prostě vysoké a akcie drahé, a investoři tak citlivěji reagují na každou negativní zprávu. Jsou ale aktuální poklesy opravdu tak velké? Zjednodušeně řečeno, určitě ne. Pokud se podíváme na historii indexu S&P 500, zjistíme, že od velké finanční krize trh korigoval o pět a více procent přibližně třicetkrát a vždy následně dříve či později dosáhl nových maxim. Mediánová hodnota korekce je na úrovni 7,6 procenta a její délka je 26 dní, viz obrázek níže.

The S&P 500 is now down over 6% from its peak on February 19, the largest pullback since last August. This is the 30th correction >5% off of a high since the March 2009 low. They all seemed like the end of the world at the time. $SPXhttps://t.co/mpJBYGzNyy pic.twitter.com/NJrmPWfov9

— Charlie Bilello (@charliebilello) March 4, 2025

Za přibližně šestnáct let tedy takový nebo větší pokles nastával přibližně dvakrát za rok. Šestnáct let je ale přece jen relativně krátká doba a relativně malý vzorek údajů. Zkusme se proto podívat na delší časový horizont, konkrétně na data od roku 1928. Pokles o tři procenta přichází na tomto indexu v průměru až 7,2krát ročně. Pokles o pět procent přichází 3,4krát ročně, tedy v podstatě každý čtvrtrok, a pokles o deset procent přichází v průměru 1,1krát ročně.

Ani pokles o deset procent tedy není nic výjimečného a investor by s ním měl počítat prakticky každý rok. Pokles o patnáct procent přichází v průměru jednou za dva roky a pokles o dvacet a více procent, který se obvykle označuje jako medvědí trh (medvědí proto, že medvěd útočí tlapami směrem dolů, zatímco býk útočí rohy směrem nahoru, proto jde o býčí trh), přicházel historicky jednou za 3,5 roku.

Na akciovom trhu mame aktualne miernu korekciu o zhruba 6 %. V historickom kontexte vsak nejde o nic nezvycajne, korekcie o 5 % prichadzaju v priemere 3,4x rocne. Menej bezne su potom 10 % korekcie, priemerne sme ich zazivali 1,1x rocne a korekcie o 20 % a viac (medvedi trh)… pic.twitter.com/Dj5wCNrIXK

— Tomáš Vranka (@TVranka) March 5, 2025

Současný propad indexu o přibližně šest procent tedy není z tohoto pohledu opravdu ničím výjimečným, a pokud budete investovat několik dekád, podobných situací byste měli zažít několik desítek. Co by tedy současná situace měla znamenat pro běžného dlouhodobého investora? Prakticky nic. Současný pokles představuje stále historicky malou běžnou korekci. Dosud se vždy v minulosti vyplatilo při korekcích akcie dokupovat, jelikož následně rostly a dosahovaly nových maxim.

Samozřejmě nikdo z nás do budoucnosti nevidí, avšak já osobně nevidím důvod, proč by tomu mělo být tentokrát jinak. Každý dlouhodobý investor by se měl ze současných poklesů těšit, nebo dokonce naopak. Dlouhodobý investor, zejména pokud je na začátku své cesty, by měl totiž dokonce doufat, že zažije v dohledné době co nejvíce co nejhlubších korekcí, které mu dají možnost nakupovat akcie ve slevách.

Historicky se totiž na americkém trhu nikdy nestalo, že by akcie byly například po třiceti letech v minusu. A pokud se to tentokrát náhodou stane a současná korekce je začátkem dekády trvajícího poklesu, tak vám mohu garantovat, že ve světě budeme mít mnohem větší problémy než portfolio v minusu nebo na nule.