Dění na trzích v letošním roce má daleko do bonanzy, na kterou si mnozí zvykli po nástupu covidové pandemie. Apple od začátku roku ztratil bezmála 20 procent, Amazon více než 30 procent, Netflix dokonce 70 procent. Velmi špatně na tom jsou i cenné papíry sice ztrátových, ale ambiciózních startupů, jako jsou Rivian či Palantir, jež byly ještě před pár měsíci miláčky retailových investorů. Co se to vlastně děje? A proč tolik technologických titulů padá? Nad tím se ve svém komentáři zamýšlí Tomáš Pfeiler z investiční společnosti Cyrrus.

Klíčová otázka totiž je, zda momentální propad na trzích není zároveň podobnou příležitostí, jaká se naskytla na jaře 2020, kdy akcie firem kvůli příchodu covidu hodně poklesly, ale pak se ještě rychleji vzpamatovaly. Tomáš Pfeiler z Cyrrusu ovšem upozorňuje, že situace tehdy a nyní jsou dost odlišné a že jedním z hlavních důvodů, proč trhy poslední dva roky tolik bobtnaly, byl přebytek peněz, které na ně pumpovaly centrální banky. To se nyní otáčí. Zároveň ale neplatí, že má nad firmami jako Microsoft smysl mávnout rukou a zapomenout na ně. Jen bude třeba být trpělivější.

***

V posledních letech se technologické akcie staly v očích mnoha investorů takřka jednosměrnou růstovou sázkou. Škálovatelné byznysové modely a nízké náklady znamenaly potenciál pro permanentní zvyšování zisků. Pandemie představovala pro tyto firmy „gamechanger“ a katapultovala ceny jejich akcií do stratosféry. Nicméně od konce loňského roku se kurzy akcií mladých inovativních dravců i technologických gigantů nachází v sestupném trendu. Vyplatí se v tuto chvíli nákupy za zvýhodněnou cenu?

Pojďme se zamyslet nad příčinami poklesu v jednotlivých kategoriích. V případě mladých technologických firem (tzv. spec-tech) hraje dominantní roli změna celkového makroprostředí. Přestože to řada nadšenců nerada slyší, rapidnímu vzestupu těchto společností napomohly především centrální banky, které zejména v uplynulých dvou letech kontinuálně zaplavovaly trh enormním množstvím peněz.

To vedlo k citelnému snížení dluhopisových výnosů a v momentě, kdy bondy nesou nulový nebo i záporný výnos, nemají burziáni problém investovat i do akcií se zajímavou růstovou perspektivou, ale ztrátovým hospodařením. Nyní se děje přesný opak. Americká centrální banka politiku utahuje a kromě zvedání sazeb přistoupí i k redukci své bilance. Dluhopisové výnosy tedy rostou. Ve světle vyšších úroků je rázem méně atraktivní variantou připlácet si za potenciální růst.

Investoři se tak odvrací od „abstraktních“ investic (tedy takových firem, které mohou teoreticky vydělávat velké peníze v budoucnu) a sahají k více „konkrétním“ investicím – tedy firmám, které již nyní generují zisky a vyplácí zajímavé dividendy, nebo k dluhopisům.

Pohled na výkonnost spec-tech firem, jako jsou Rivian, Virgin Galactic nebo Palantir, v letošním roce příliš nepotěší. Index mladých ztrátových technologických společností, který konstruuje investiční banka Goldman Sachs, se od začátku roku propadl o více než 55 procent. Fond Ark Innovation, který se stal symbolem explozivního boomu těchto dynamických firem během pandemie, ztratil téměř 60 procent. To ilustruje, jak moc byly valuace v segmentu mladých technologií založeny na ultra nízkých sazbách, nikoliv na jejich potenciálně průlomových nápadech.

Foto: re:publica/Flickr

Spoluzakladatel a spoluředitel Netflixu Reed Hastings

Zcela jiná množina faktorů ovlivňuje velké technologické společnosti – známý big tech. Mezi premianty patří Apple a Google, jejichž akcie letos odepisují „pouze“ okolo 20 procent. Naproti tomu nejproblematičtější je Netflix, který od počátku roku padá o více než 70 procent. Každá z těchto korporací zápasí s odlišnými peripetiemi.

Byznys model Netflixu narazil na své limity dříve, než se původně předpokládalo, a lákat nové předplatitele se nedaří ani navzdory rekordním nákladům na tvorbu obsahu. U Googlu a Facebooku se investoři obávají tvrdých regulací a strukturálního zpomalování trhu s online reklamou. Budoucí tržby Applu ohrožují tlaky v dodavatelských řetězcích a politika nulové tolerance vůči covidu v Číně. Výhled Amazonu sráží dolů mimo jiné bobtnající náklady na logistiku.

Vidíme, že paleta problémů je velmi pestrá. Pokud bychom měli najít společného jmenovatele, zpomalovaly hlavně byznysové segmenty zaměřené na retailové klienty. Domácnosti začíná znepokojovat inflace, a proto omezují některé výdaje, ať již na streaming, nebo e-commerce. Například Amazon v tomto směru reportoval, že rozhodně nezopakuje svůj skvělý pandemický výkon a nyní se potýká s přebytečnými kapacitami, což může teoreticky vést i ke snižování počtu zaměstnanců.

V tuto chvíli se celý akciový trh nachází na sestupné trajektorii. Mezi investory dochází k fázi vystřízlivění. Mizí podpora ve formě likvidity centrálních bank a předchozí předpoklady růstu korporátních zisků se ukazují jako přehnaně euforické. V krátkodobém horizontu nelze na burzách vyloučit další otřesy. Nicméně ve střednědobém výhledu se návrat do trhu rozhodně vyplatí.

Během poslední výsledkové sezóny se u technologických obrů totiž vyskytly i pozitivní trendy. Povzbudivá byla čísla v segmentu B2B, kde vidíme masivní a rychlou adaptaci cloudu. Lze tak očekávat, že firmy aktivní v cloudovém byznysu (například Microsoft) uvidí značný nárůst svých výnosů, a proto patří mezi investičně perspektivní tituly. S rostoucí oblibou cloudových řešení porostou požadavky na zabezpečení – zvlášť pokud vezmeme v potaz narůstající geopolitické a kybernetické hrozby. Firmy ze sektoru kybernetické bezpečnosti tak budou mít v následujících letech zajištěný pohodlný růst výnosů.

Technologické giganty čeká v následujících letech náročnější provozní i regulatorní prostředí a jejich akcie již nebudou v tandemu stoupat pouze vzhůru. Najdeme mezi nimi však i takové tituly, jejichž dlouhodobý růstový potenciál není zdaleka vyčerpán.