Aktuální vlna veder je ničivá a budou další. Zpráva OSN varuje před hrozbou globálního kolapsu

Teplotní rekordy v posledních týdnech padají po celém světě, Portugalsko a Španělsko zachvátily požáry.

climate-change-forest-2

Foto: Matt Palmer/Unsplash

Výrazným důsledkům klimatických změn čelíme už dnes

Je horko. V létě je to docela obyčejný a očekávaný fenomén, v posledních letech si lidé ale začali zvykat také na opakovaná tvrzení o nejteplejším roku za dlouhou dobu, nebo dokonce od začátků měření. I letos je situace na mnoha místech světa opět extrémní. Evropa čelí potenciálně nejhorší vlně veder za více než dvě století, v pár zemích kontinentu řádí požáry způsobené suchem a vysokými teplotami a také jinde ve světě padají teplotní rekordy. Podle nedávné zprávy OSN vlivem klimatických změn a nedostatečných opatření roste pravděpodobnost civilizačního kolapsu.

Teploty z letošního června a začátku července nyní do globální mapy zpracovala NASA kombinací pozorovaných hodnot s matematickým modelem Goddard Earth Observing System, který simuluje fyzikální procesy v atmosféře. Výsledkem je přehled aktuální situace v Africe, Evropě a Asii, přičemž většina mapy se pohybuje v tmavě oranžových, rudých a částečně téměř černých barvách – čímž indikuje převažující teploty od 30 do až 45 °C.

„Přestože vidíme jasný vzorec atmosférické vlny se střídajícími se teplými (více červené) a studenými (více modré) hodnotami na různých místech, rozsáhlá oblast extrémních (a rekordních) veder je dalším jasným ukazatelem, že emise skleníkových plynů způsobené lidskou činností mají za následek extrémní počasí, které ovlivňuje naše životní podmínky,“ řekl Steven Pawson, šéf Global Modeling and Assimilation Office v Goddardově kosmickém středisku NASA.

Pro mnoho míst to znamená dorovnávání či překonávání zaznamenaných rekordů a přírodní katastrofy. Například v portugalském městě Leiria byla 13. července naměřena teplota 45 °C, což v kombinaci se suchem znamená rozsáhlé požáry, které sežehly přes 3 000 hektarů. Třináct dalších požárů se rozpoutalo napříč celou zemí.

nasa-goddard-earth-observing-system-heatwaves

Foto: NASA

Mapa současných veder podle naměřených hodnot a matematického modelu

Podobný osud postihl také několik míst v sousedním Španělsku, kde oheň nejvíce řádil v regionu Las Hurdes nedaleko Madridu. Požáry se objevily i ve Francii. V Itálii mezitím vedra přispěla k nadměrnému tání a odtržení kusu Marmoladského ledovce v Dolomitech. Padající hrouda ledu a kamení o velikosti obytné budovy zabila jedenáct lidí.

Vedra zasahují také mnoho severněji položených oblastí. Britská meteorologická služba Met Office pro začátek tohoto týdne ve velké části země vydala historicky první varování před extrémním horkem na nejvyšší úrovni. Včera teploty v hrabství Suffolk dosáhly 38,1 °C, což je jen několik desetin níže než teplotní rekord Spojeného království z roku 2019. Dnes se očekává, že by se v některých místech mohla teplota přiblížit až 42 °C. Kvůli selhávající technice musely být uzavřeny dva dlouhé úseky železničních tratí.

Pro dnešek a zítřek vydal varování před vysokými teplotami také Český hydrometeorologický ústav. Vysoký stupeň nebezpečí (druhý nejvyšší) platí pro většinu země s výjimkou Vysočiny. Ve středu se očekává, že by se na teploměrech napříč zemí měly objevit hodnoty mezi 32 a 36 °C. V souvislosti s tím se doporučuje pokud možno omezit fyzickou aktivitu, nepobývat na slunci a očekávat možné problémy zejména ve vlakové dopravě.

Tunisko v severní Africe mezitím bojuje s vedry a požáry, které poškozují či ničí i pole s plodinami. Před několika dny teploty v hlavním městě Tunis dosáhly až 48 stupňů a překonaly tak čtyřicet let starý rekord. Čína se zase vypořádává s kombinací denních veder, horkých nocí a vysoké vlhkosti vzduchu. 13. června v zemi naměřili teplotu 40,9 stupňů, což je nejvyšší hodnota od počátků tamních měření v roce 1873. Írán koncem června zaznamenal dokonce 52 °C.

Už v roce 2019 internetem oběhl mem, který srovnával na jedné straně fiktivní několik let starou varovnou předpověď počasí pro rok 2050 se známou francouzskou moderátorkou počasí, na druhé skutečný segment televizních zpráv. Teploty, které se předpokládaly až za třicet pět let, se staly skutečností do pěti let. Předpovědi pro letošní rok jsou přitom velice podobné a opět se hovoří o lámání nedávných rekordů.

Podle Met Office jsou vedra, jaká v poslední době zažíváme, až třicetkrát pravděpodobnější než před průmyslovou revolucí. A to kvůli rostoucí koncentraci oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v atmosféře. „Vlny veder jsou nyní běžnější a stávají se častější součástí teplejších a sušších letních období, způsobených klimatickými změnami,“ cituje server Vice vědkyni Freyu Garry z Met Office. Nejde tedy ani tak o to, že by aktuální vlny veder byly novinkou, ale že jsou výrazně častější než dříve.

Zvyšuje se risk globálního kolapsu

Vlny veder přitom ještě přesahují výše popsané problémy jako zdravotní rizika pro lidi a zvířata, požáry nebo narážení na limity dopravní infrastruktury. Okamžitě hrozí také výpadky přívodu energie jak kvůli náročnému počasí, tak například kvůli zvýšenému zájmu o klimatizaci a s tím spojeným skokovým zvýšením odběru elektřiny. V dlouhodobějším horizontu se kvůli teplotám některá místa mohou stát neobyvatelnými, hrozí tak masové migrace, růst chudoby a podobně.

Nedávná studie Global Catastrophic Risk and Planetary Boundaries, kterou zveřejnil Úřad OSN pro snižování rizika katastrof, všechny tyto možné fenomény propojuje a vyvozuje z toho důsledky pro budoucnost. Snad nejvíce šokující závěr studie tvrdí, že eskalující synergie mezi katastrofami, citlivými body ekonomiky a selhávajícími ekosystémy zvyšuje risk globálního kolapsu.

heatwave-climate-change

Foto: Lucian Bachman/Unsplash

Vlny veder jsou dnes mnohonásobně pravděpodobnější než v minulosti

Report neuvádí, jak blízko takovému scénáři máme být. Na základě detailně popsaného lidského jednání i přírodních procesů je prý ovšem pravděpodobný v případě, že nenastanou zásadní změny v současném směřování světa. Vědci nakonec vyzývají jak k reaktivním, tak preventivním opatřením, která risk globálního kolapsu mohou odvrátit.

V Berlíně dnes končí třídenní mezinárodní konference Petersberg Climate Dialogue, která slouží jako předvoj každoroční Konference OSN o změně klimatu (COP). Úřadující generální tajemník OSN António Guterres zde podle serveru The Guardian uvedl: „Máme na výběr. Kolektivní akci nebo kolektivní sebevraždu.“

Konference COP 27, naplánovaná na letošní listopad v Egyptě, by se podle expertů měla zaměřit hlavně na převádění dosavadních návrhů do praxe a minimalizaci dalších diskuzí.

Tomáš Chlebek

Student filozofie a filmových studií, fanoušek vědy, umění a moderních technologií.

Student filozofie a filmových studií, fanoušek vědy, umění a moderních technologií.