Alza otevřela nové kanceláře pro novou dobu. Mají 27 zasedaček a natrvalo se do nich lidé nevrátí
Když přibližně před rokem dorazila pandemie koronaviru do České republiky, největší tuzemský e-shop každým dnem očekával, že bude muset svůj provoz zavřít. Po několika dnech však v Alze pochopili, že nastalá situace je přesně opačná a místo toho začali své aktivity posilovat. Takovým způsobem pro CzechCrunch popsal začátek pandemie místopředseda představenstva Alzy Tomáš Havryluk.
Internetový obchod nakonec loni dosáhl nejrychlejšího růstu za posledních deset let a v obratu překonal 37 miliard korun. Pandemie změnila celou českou e-commerce, Alza však navíc rok trvající práci z domova využila pro dokončení rekonstrukce části svého sídla v pražských Holešovicích. Zatímco dříve byla práce z domova spíše benefitem, situace způsobila změnu vnímání kanceláří, které jsou teď často „za odměnu“.
I přesto Alza rozšířila prostory svého sídla o další podlaží o ploše šest tisíc čtverečních metrů. Její zaměstnanci tak nyní na více než deseti tisíc metrech čtverečních najdou dvě kavárny pro setkávání s kolegy, greenspace plný živých rostlin se sdílenými pracovními místy a 42 zasedacích místností. Jedna z nich se nachází v restaurované dodávce Saviem z roku 1961.
„V souvislosti s dynamickým růstem firmy jsme potřebovali najít dlouhodobě udržitelný model práce s prostorem. Celé patro je proto řešené s důrazem na flexibilitu,“ vysvětluje Jan Moudřík, ředitel expanze a facility Alzy, jenž nový vzhled kanceláří začal navrhovat již před dvěma lety a celou přestavbu měl na starosti.
Firma počítá s tím, že k práci lidí bude přistupovat jinak už napořád a zaměstnanci budou kombinovat místa, odkud pracují. Kanceláře jsou proto využívány spíše pro kreativní schůzky a jednání, což se odráží i na nových různorodých prostorách určených pro spolupráci. Zrekonstruované druhé patro bývalé sodovkárny teď nabízí sedmadvacet nových zasedaček, z nichž je každá zařízená v jiném stylu.
„Došli jsme k závěru, že stylově různé jednací místnosti si zaměstnanci lépe zapamatují a nebudou muset ztrácet čas jejich hledáním. Tematicky podobné prostory jsou sice na první pohled povedené, ale v praxi se neosvědčily,“ vysvětluje Moudřík.
To je hlavní důvod, proč lze místo klasických místností s unifikovanými stoly, židlemi a projekční technikou nalézt například nádražní čekárnu, japonský zen, knihovnu nebo kino vybavené pravými sedačkami z Boeingu.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsJako určitý highlight přitom Alza zmiňuje zrestaurovaný nákladní vůz Saviem z roku 1961. Aby se mohl předchůdce legendární Avie stát samostatnou zasedačkou, věnovali zaměstnanci jeho restaurování desítky hodin svého volného času.
Teď je vůz dominantou vstupního prostoru kanceláří, který bude časem sloužit také pro setkávání větších skupin zaměstnanců a hromadné prezentace. Prostor je doplněn kavárnou poskytující prostor pro neformální schůzky. „Srdcem každé firmy je kávovar, my máme rovnou kavárnu. Nyní tedy už dvě,“ komentuje rekonstrukci Moudřík.
Projekt zároveň vyžadoval velké zásahy do samotného jádra budovy. Prostor druhého patra, který byl určen k rekonstrukci, měl světlou výšku téměř šest metrů, což Alza využila pro zvětšení o další úroveň. Vznikla tak vestavba pater, jež podlahovou plochu zvětšila o dalších 2 500 metrů čtverečních.
Tato patra jsou tvořena kombinací různých konstrukčních technik od vestavěných plošin přes polozavěšené ocelové konstrukce až po spřaženou ocelovo-betonovou desku v délce sedmdesát metrů, která bez podepření překonává rozpon skoro devět metrů. Kvůli této desce bylo nutné i staticky posílit některé nosné sloupy budovy.
„Zvětšením plochy tak vzniklo mnoho dalších pracovních míst. Aby bylo možné tento původní výrobní prostor, ve kterém se počítalo s několikanásobně menší kapacitou osob, používat jako kanceláře, bylo v první řadě potřeba zkapacitnit únikové cesty. Tedy vybudovat úplně nové únikové schodiště ve středu budovy,“ popisuje Moudřík velkou výzvu rekonstrukce.
Stropy původní budovy tvoří překlady z třináctimetrových mostních nosníků o hmotnosti téměř deset tun. Proto nebylo možné vytvořit schodištní šachtu vyřezáním jejich částí, ale bylo nutné poměrně delikátně postupně vyjmout celou sestavu nosníků od střechy až po přízemí pomocí jeřábu o nosnosti pět set tun.
„Pro samonosné schodiště, řešené jako monolitická konstrukce za využití prvků ztraceného bednění, byly až do šesti metrů pod úrovní terénu vybudovány nové základy. A dokonce vznikla i příprava pro případnou budoucí instalaci páternosteru,“ doplňuje Moudřík s tím, že budování schodiště umožnilo před zakrytím šachty umístit pomocí jeřábu do kanceláří i zmiňovanou dodávku Saviem.