Jestli držíte nějaké akcie Amazonu a dnes se podíváte na stav své investice, nelekejte se. Cena jedné akcie se totiž v pondělí propadne ze zhruba 2 500 dolarů na 120 dolarů. Nikdo ale nekrachuje, ani není důvod k panice. Americký internetový gigant se pouze rozhodl rozdělit své akcie v poměru 20 ku 1. Cena jedné se tedy dvacetinásobně sníží, ale investorům se zároveň stejným poměrem zvýší počet jimi držených akcií. Dělení má obvykle zvýšit dostupnost jedné akcie, pokud její cena vyroste příliš vysoko. Dopad na dění na trhu by však neměl být velký.

„Takzvaný stock split není nic jiného než pouze kosmetická úprava ceny za jednu akcii. Vůbec nic se nemění na hodnotě pro akcionáře a firmy k němu přistupují pouze v případě, že je cena za jednu akcii příliš vysoká. Společnosti většinou sáhnou ke splitu v momentě, kdy chtějí své akcie více zpřístupnit drobnějším investorům,“ vysvětluje pro CzechCrunch analytik XTB Štěpán Hájek.

Podle něj měl Amazon své akcie rozdělit za posledních pět let už alespoň jednou. „Společnost tak mohla lépe využít období velmi pozitivního sentimentu, což by se možná odrazilo ve vyšším zhodnocení akcie,“ dodává. Cena jedné akcie Amazonu je totiž podle analytika XTB nedosažitelná pro menší investory již delší dobu.

Před dnešním rozdělením v poměru 20 ku 1 se cena akcií s označením AMZN na burze Nasdaq pohybovala v rozmezí od 3 500 do 2 000 dolarů za kus, což je v přepočtu 80 tisíc až 46 tisíc korun. Nově se bude obchodovat za něco málo přes 120 dolarů, což jsou v přepočtu necelé tři tisíce korun. Menší investoři obvykle u dražších titulů využívají nákupu takzvaných frakčních akcií (částí celých akciích) nebo do nich investují přes různé burzovně obchodované fondy (ETF).

„Kromě toho, že split Amazonu proběhne především z důvodu zatraktivnění akcie pro investory, tak také otevírá společnosti dveře do indexu Dow Jones. Index je vážen podle ceny a akcie s vyšší cenou tedy pohne indexem mnohem výrazněji než akcie s cenou nižší,“ doplňuje Štěpán Hájek. Dow Jones je prestižní index třiceti předních firem listovaných na amerických burzách. Index byl poprvé vypočten už v roce 1896 a patří mezi nejznámější ukazatele vývoje na americkém akciovém trhu.

Vývoj ceny akcií Amazonu za posledních pět let

Mezi třicítkou v něm obsažených firem aktuálně najdeme například American Express, Apple, Boeing, Intel, Coca-Colu, McDonald’s, Nike, Salesforce či Visu. Cena jedné akcie většiny zahrnutých společností se pohybuje zhruba od 40 do 250 dolarů. Akcie Microsoftu stojí 270 dolarů, nad třístovkovou hranicí jsou Home Depot a Goldman Sachs a téměř 500 dolarů už atakuje pouze UnitedHealth Group. Například Apple se přitom do indexu nedostal až do roku 2015, kdy své akcie rovněž rozdělil.

Teď ho následuje Amazon a nebude jediný. Své plány na dělení akcií již oznámil také Alphabet, mateřská společnost Googlu či YouTube, jehož akcie aktuálně stojí kolem 2 300 dolarů. V červenci se rozdělí stejně jako u Amazonu v poměru 20 ku 1. Už v červnu své akcie rozdělí v poměru 10 ku 1 také Shopify, a pokud dojde ke schválení navrženého plánu, bude se snižovat hodnota jedné akcie také třeba u Tesly. Investoři by nicméně neměli očekávat nějaké zásadní dění, jakmile se dnes trhy s novou cenu u akcie AMZN začnou obchodovat.

„Osobně bych na podobné splity příliš přehnaně nereagoval. Jak zaznělo, tak se nic nemění, split může být pro akcie i negativní. Pokud jste akcie společnosti chtěli v posledních měsících vlastnit a nemohli jste tak učinit kvůli jejich vysoké ceně, půjde pro znamení k nákupu. Naopak pokud chcete peníze investovat někde jinde, split umožní jednu dražší akcii rozprodat po menších částech,“ říká Štěpán Hájek z XTB. Podle něj nelze očekávat ani to, že by mělo větší zpřístupnění akcií zastavit aktuální propad, s nímž se potýká mnoho technologických firem.

„Split určitě aktuální propad nezastaví. Pokud dojde po splitu k nějaké rally, bude to primárně dílo náhody. Investoři budou před dalším kvartálem možná spíše upravovat své pozice před výsledky, a pokud budou mít místo jedné akcie těch akcií dvacet, řada z nich může přemýšlet nad tím, jestli je fundament ve společnosti natolik silný, že chtějí držet tak vysokou expozici a nepočkají si raději na další pokles,“ dodává Hájek.