Ještě před pár lety bylo beskydské vřesoviště zarostlé natolik, že připomínalo spíš les. Navrátit mu původní ráz se podařilo jen díky ovcím. Ty čím dál častěji spásají krajinu v chráněných krajinných oblastech nebo třeba v Praze. Překvapivě je využívá také Amazon.

Od roku 2015 stojí ve středočeské Dobrovízi distribuční centrum amerického internetového velikána Amazonu. Takzvaný Panattoni Park Prague AirPort není zrovna žádný drobeček. Zaujímá 133 tisíc metrů čtverečních a jeden hektar zatravněné plochy k tomu. Poslední dva roky se o ni ale nestarají zahradníci, nýbrž ovce.

Dohromady Amazon pořídil 23 ovcí rozličných druhů. Tak třeba quessantské ovce s původem ve Francii mají výhodu v tom, že sežerou i to, co jiné ovce před nimi nechaly být. Fakt, že spásají různé luční trávy, přispívá ke kultivaci rostlin. A tím pádem třeba i k biodiverzitě. Oproti tomu walliserské černonosé ovce ze Švýcarska spásají strmé srázy a mají hustý kožich. V Dobrovízi se pasou také ovce s černým jazykem, které nemají vlnu, ale srst. Výhodou kamerunských ovcí je, že jsou nenáročné na svou stravu. Čtvrtým druhem jsou merino ovce, které už se v Čechách chovají od dob Marie Terezie, jsou ale také známé pro svou jemnou vlnu.

Stádo se Amazonu vyplatí, za poslední dva roky mu mělo ušetřit za sekání trávy stovky tisíc korun. Investice do 400 metrů dlouhého oplocení a nákupu prvotních deseti kusů zvířat včetně označení a očkování byla nesrovnatelně nižší. „Stádu se u nás daří a přirozeně se rozrůstá. I z toho důvodu je roční bilance pozitivní. Jediné náklady jsou na roční prohlídku veterinářem, dokrmování senem a lizem nebo na výměnu podestýlky,“ říká pro CzechCrunch Arpád Menyhart, manažer Amazonu pro udržitelnost. Letos navíc přibylo pět jehňátek.

Není proto divu, že se teď společnost rozhodla pořídit další čtyři kusy. Tentokrát jde o ovce ouessantské. To je nejmenší plemeno ovcí na světě, a když nejsou chované jako domácí mazlíčci, lidé si je pořizují právě kvůli spásání trávy. „Jedná se o ekologický a zároveň účinný způsob údržby zelených ploch,“ vysvětluje akvizici Václav Bartoš, jednatel společnosti B2 Assets, která pro Amazon zajišťuje správu budov a pozemků. Ten si také pochvaluje, že jde o dobrý způsob péče o krajinu, který může pomoci i při obnově vzácných rostlin. Výhoda má být také v tom, že přežvýkavci slouží jako atrakce pro místní mateřskou školku a samozřejmě také pro veřejnost.

Ovce spásají v Dobrovízi trávu od dubna do listopadu, na zimu jsou ustájené v Ředhošti ve spolupráci s neziskovou organizací MIE. Sudokopytníci se Amazonu natolik osvědčili, že firma nyní prověřuje možnost, že by je pořídila také na svá další pracoviště. Spásat trávu by mohli například také v Kojetíně nebo Jirkově.

Pastva pomáhá

Ovce pomohly k návratu vzácných rostlin i živočichů už na na několika místech. Výhoda je v tom, že spásají trávu podle toho, jak jim chutná. Tím zůstávají na pozemku různě vysoké trávy, což zase vyhovuje různým živočichům, především pak hmyzu. Přispívají tím i k biodiverzitě. Navíc půdu hnojí a kopýtky narušují drny, takže půdu provzdušňují.

Trávu požírají například na jedné z největších skalních stepí v Českém středohoří. Je tu stotřicetihlavé stádo. Sto padesát ovcí pomáhá zachránit krajinu ve zmíněných Beskydech. Ovce najdete i ve Žďárských vrších, pasou se ale i na různých místech v Praze, a to zejména v chráněných územích, dohromady jde asi o třicet lokalit, které obstarává několik stád.

Chov ovcí, ale například také koz, ostatně podporuje i stát, a to financemi ze Strategického plánu Společné zemědělské politiky. Podmínkou je právě pastva. V letošním roce si o podporu na více než 112 tisíc ovcí a koz požádalo 2 275 chovatelů, kterým bude rozděleno 2,8 milionu eur. Finance jdou i z fondů na podporu venkova.

Peníze jsou určené hlavě na to, aby se počty chovaných zvířat nesnižovaly. Mělo by to totiž dopad na údržbu krajiny. „Pastva byla v minulosti velmi důležitá při utváření rázu přírody a krajiny. I když dnes není pastevectví tolik rozšířené, je jeho vliv na krajinotvorbu nesporný. Ovce a kozy chované ve svažitých oblastech, kde není možná alternativní zemědělská produkce, jsou velmi potřebné,“ vysvětluje mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Ne že by snad Amazon ovce choval na svazích nebo potřeboval dotace, i tak jsou ale pro krajinu prospěšné. „Spásáním a přiměřeným narušováním drnu získají prostor k růstu ty druhy trav a bylin, které by ve vysokém a přehoustlém porostu neobstály. Zároveň pravidelná pastva brání zarůstání před náletovými dřevinami. Dobře udržované, avšak nepřetěžované pastviny pak mohou být útočištěm mnoha druhů rostlin a živočichů, včetně těch ohrožených,“ vyjmenovává benefity také mluvčí ministerstva pro životní prostředí Lucie Ješátková.