Jelikož se letošní rok rychle blíží ke svému konci, můžeme bilancovat, jaký byl z hlediska investic. Jednoduše řečeno lze konstatovat, že pro většinu lidí byl úspěšný – téměř všechny hlavní světové akciové indexy vykázaly solidní růst a výrazně se dařilo i trhu s kryptoměnami. Co se ale dělo takzvaně pod pokličkou a na co si dát pozor v roce příštím? Takřka nekonečné růsty totiž nemohou trvat donekonečna, jak jsme se o tom už tolikrát na kapitálových trzích přesvědčili…

Nejznámější akciový index, americký S&P 500, sdružuje akcie pěti set největších amerických společností, které musí vykazovat zisk alespoň čtyři po sobě jdoucí čtvrtletí před vstupem do indexu. Od začátku roku přidal tento index 24 %, což je výrazně nadprůměrná hodnota (dlouhodobý průměr činí přibližně 10 % ročně) a zhruba stejným tempem rostl i v loňském roce. Za poslední dva roky tedy index přidal přes 45 %, což znamená, že každý, kdo začal investovat v posledních dvou letech, zažil na trhu pěkný růst.

Převážně technologický index Nasdaq 100, zahrnující sto největších nefinančních společností obchodovaných na americké burze Nasdaq, vzrostl dokonce ještě o něco více, konkrétně o 26 %. Docela dobře si vedly i některé evropské indexy, a to navzdory horší ekonomické situaci.

Německý DAX vzrostl o 20 %, britský FTSE o 6 %, naopak francouzský CAC kvůli několika domácím i zahraničním makroekonomickým problémům poklesl o 2 %. Japonský Nikkei vzrostl o 16 %, stejně jako některé čínské indexy. Globální akciový index, v němž má americký trh přibližně dvoutřetinovou váhu, vzrostl o 17 %.

Výrazně lepší rok má ale za sebou bitcoin, jehož cena vzrostla o 140 %. Mezi důvody tohoto růstu patří mimo jiné půlení (halving), schválení spotových ETF na bitcoin a zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem, který je kryptoměnám příznivě nakloněný.

Jde v USA dál růst?

Na první pohled se zdá, že vše vypadá ideálně, avšak současná situace přináší z historického hlediska několik zajímavých postřehů. Klíčovým ukazatelem, zda je akcie drahá, je takzvaný poměr P/E, který porovnává cenu akcie se ziskem. Čím je tento ukazatel vyšší, tím více investor zaplatí za jeden dolar zisku, a naopak.

V současnosti činí hodnota P/E pro index S&P 500 26násobek ročního zisku. Pokud nepočítáme krátkodobé výkyvy ziskovosti způsobené mimořádnými událostmi, byla tato hodnota naposledy takto vysoká přibližně před pětadvaceti lety, v době takzvané dotcom bubliny, kdy prudce rostly ceny akcií technologických a internetových firem, aby následně po roce 2000 dramaticky propadly. Jinými slovy, americké akcie jsou aktuálně nejdražší za posledních pětadvacet let.

Americke akcie su voci zvysku sveta rekordne drahe

To, ze su americke akcie drahsie ako tie zo zvysku sveta samozrejme asi vsetci vieme. Viete ale, o kolko su drahsie? Hodil som do grafu rozdiel medzi ocenenim SP500 a svetoveho akcioveho indexu bez akcii z USA. SP500 sa teraz… pic.twitter.com/czbQRJeUH6

— Tomáš Vranka (@TVranka) December 19, 2024

Tato situace je ještě zajímavější v kontextu zbytku světa, kde akcie nejsou zdaleka tak drahé. Pokud se podíváme na světový akciový index bez zahrnutí amerických akcií, dostaneme se k hodnotě 15násobku ročních zisků, což odpovídá zhruba průměru za poslední dekádu. Zatímco akcie ve zbytku světa se pohybují na dlouhodobém průměru, ocenění amerických akcií dosáhlo historického maxima.

Proč je ale americký trh tak drahý a co to znamená pro investory? Dlouhodobý růst akcií je obvykle tažen především růstem ziskovosti podniků nebo očekáváním budoucího růstu zisků. Zisky v indexu S&P 500 letos vzrostly přibližně o 9,5 % oproti 8,5 % v loňském roce, což znamená, že ziskovost sice roste, ale pomaleji než ceny akcií.

Poslední dva roky byly na trhu ve znamení mánie kolem umělé inteligence, která se stala hlavním motorem růstu amerického trhu. Akcie technologických společností, jako jsou Nvidia, Alphabet, Microsoft, Amazon a Tesla, zaznamenaly výrazný růst. Očekává se, že tyto společnosti budou v příštích letech vykazovat výrazný nárůst tržeb i ziskovosti. Jinými slovy, investoři, kteří dnes nakupují americké akcie, sázejí na to, že zejména technologické firmy budou v budoucnu vydělávat ještě více.

Zda se tato očekávání naplní, samozřejmě nikdo neví. Velké technologické firmy však prezentují AI jako příležitost, která se naskytne jednou za generaci, a mnozí ji přirovnávají ke vzniku internetu. Do AI infrastruktury, jako jsou servery a čipy, investují ročně stovky miliard dolarů. Pokud umělá inteligence splní očekávání a přinese výrazné zvýšení ziskovosti firem, pak současné vysoké ocenění dává smysl. Pokud se však cesta zkomplikuje, mohou být akcie prostě jen předražené.

Co lze vyčíst z historického dění?

Co však drahé trhy znamenají v praxi pro investory? Nemá smysl pokoušet se předvídat budoucí vývoj pouze na základě pocitů. Existuje několik čísel a údajů, které mohou nabídnout určitý pohled.

Historie například ukazuje, že dva po sobě jdoucí roky s tak vysokým růstem jsou poměrně neobvyklé a často po nich následují slabší, nebo dokonce záporné roky. Něco nám může napovědět i samotné ocenění akcií. Ačkoli máme údaje o ocenění indexů jen za několik desetiletí, v minulosti se ukázalo, že při takto vysokém ocenění byl reálný výnos akcií v následujících pěti nebo deseti letech často mírně záporný.

Je však důležité dodat, že takto vysoké ocenění akcií nebylo v historii příliš časté, takže vzorek dat není příliš velký. Podobnou analýzu provedla i společnost JP Morgan, která se zaměřila na očekávané výnosy. Závěr byl podobný – při drahém trhu bývají výnosy v následujících letech slabší, v průměru nulové v horizontu jednoho roku a přibližně jeden až dvě procenta v horizontu pěti let.

Hlavní americké banky, jako jsou Goldman Sachs a JP Morgan, ve svých pravidelných výhledech rovněž očekávají, že výnosy v příštím desetiletí budou slabší než v tom předchozím. Goldman Sachs například předpokládá průměrný roční výnos tři procenta pro příštích deset let, zatímco JP Morgan odhaduje šest procent ročně.

Samozřejmě ani tyto banky nemohou s jistotou předpovědět vývoj akciového trhu ani úspěšnost velkých technologických společností a jejich podnikání v oblasti umělé inteligence. Přesto jejich odhady naznačují, že výnosy, jaké jsme zažili v posledních letech, nebudou v příštím desetiletí běžné. Velké instituce s tímto scénářem minimálně nepočítají.

Každopádně skutečnost se ukáže až časem. Krásou dlouhodobého investování je, že pokud má člověk investiční horizont dvacet až třicet let, existuje vysoká pravděpodobnost (alespoň na základě více než 100 let historických dat), že i při aktuálně vysokém ocenění akcií dosáhne solidního výnosu.

Pro většinu lidí s dlouhodobým horizontem zůstává ideální strategií pravidelný nákup nízkonákladových ETF a důvěra v to, že se jako společnost technologicky i ekonomicky posouváme kupředu. Osobně právě tuto strategii nadále prosazuji.