3D tisk se rýsuje jako technologie budoucnosti pro celou řadu odvětví. Od stavebnictví přes kosmický sektor až po medicínu. V ní se o 3D tisku mluví především ve spojitosti se stomatologií, ovšem úspěšná transplantace vnějšího ušního boltce, který vznikl na 3D tiskárně, dokazuje, že může způsobit revoluci například i v chirurgii.

Mikrotie je odborné označení tělesné vady, kdy se pacientům řádně nevyvíjí ušní boltce. Jedná se o defekt, který může v některých svých podobách ovlivnit kvalitu sluchu, ve většině případů však způsobuje jen komplikace týkající se vzhledu. Ty ovšem můžou negativně ovlivňovat nejrůznější společenské a psychické aspekty života, především během dospívání.

Tímto problémem trpěla také nejmenovaná dvacetiletá žena, která se stala vůbec prvním pacientem s úspěšně transplantovaným ušním boltcem vytištěným na 3D tiskárně. Ženě bylo ucho transplantováno v březnu tohoto roku v zařízení specializovaném na ušní vady v San Antoniu v Texasu. O úspěchu však lékaři informovali až nyní.

O vytištění ucha se postarala společnost 3DBio Therapeutics, která ho vytvořila coby zrcadlovou kopii druhého ucha pacientky. To zaměstnanci firmy nejdříve naskenovali a na základě dat vytvořili počítačový model. Při tisku tkáně pak využili kultivované buňky pacientky, které přidali do kolagenu – základu vytištěného orgánu.

O buňky obohacený kolagen byl následně vrstvu po vrstvě skládán v kultivačním médiu do tvaru ucha. To pak lékaři ručně implantovali na hlavu pacientky a čekali, zda ho tělo přijme.

Nyní tento úkon označují za velký milník pro celý obor regenerativní medicíny, díky němuž by mohly vzniknout zcela nové terapeutické postupy. Úspěch by navíc mohl přilákat zájem investorů do firem, jako je právě 3DBio Therapeutics.

„Doufám, že podobné úspěchy vzbudí zájem a ukážou, že tato technologie přestává být sci-fi a stává se realitou,“ řekl pro NBC News Adam Feinberg, profesor biomedicínského inženýrství na Carnegie Mellon University a technologický ředitel společnosti Fluidform, která se taktéž 3D biotiskem zabývá.

Pro svět medicínských transplantací se jedná o další velký moment poté, co bylo začátkem tohoto roku pacientovi transplantováno modifikované prasečí srdce. A byť muž s prasečím srdcem po pár měsících zemřel, jsou právě tyto modifikace podle českých lékařů cestou, jak posouvat celý sektor transplantologie kupředu a nadějí pro mnoho pacientů.

Na dobu, kdy se na tiskárnách budou běžně zhotovovat i tak komplikované orgány jako je právě srdce, si ještě nějaký čas počkáme. Nicméně právě srdce se již podařilo vytisknout například v Tel Avivu. Výtisk měl vše od srdečních komor po krevní tělíska, ale nefungoval.

Za orgány budoucnosti však nemusíme cestovat až do Izraele. V Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) vyvíjejí nejrůznější řešení, která by mohla v budoucnu zachraňovat životy. Je mezi nimi i biokompatibilní srdce.