Apple produkuje skvělé seriály, na které se nikdo nedívá. Jeho streamovací služba tratí miliardy

Streamovací služba Apple TV+ nabízí skvěle hodnocené tituly jako Odloučení, Ted Lasso, Silo a další. Přesto má relativně malé publikum.

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

severance-apple-tv-s2

Foto: Apple

Adam Scott a Britt Lower v seriálu Odloučení

2Zobrazit komentáře

Odloučení bylo zjevením, zařadilo se na seznamy nejlepších seriálů posledních let a na fanouškovských serverech jako ČSFD nebo Rotten Tomatoes patří mezi nejnavštěvovanější (a nejopěvovanější) tituly. Nová zpráva, že dostane třetí řadu, se okamžitě rozšířila internetem mezi nadšené diváky. Něco podobného se nedávno stalo s oznámením čtvrté série Teda Lassa. Streamovací služba Apple TV+, kam oba zmíněné a řada dalších vychvalovaných seriálů patří, však i přesto podle všeho i po pěti letech od spuštění prodělává.

Vyplývá to z nového reportu serveru The Information. Ten na základě anonymních zdrojů uvádí, že Apple za filmy, seriály a další pořady pro svou streamovací službu utrácí ročně asi 4,5 miliardy dolarů, tedy asi 104 miliard korun. Stále je to přitom snad jediný ztrátový segment firmy – jeho příjmy mají být konzistentně o více než miliardu dolarů (přes 23 miliard korun) nižší, než náklady na provoz a tvorbu obsahu.

Report dále uvádí, že Apple TV+, která nikdy ani přibližný počet předplatitelů oficiálně nezveřejnila, má asi 45 milionů platících uživatelů. To ho s poměrně velkou mezerou staví na poslední místo mezi největšími hráči ve streamovacím byznysu – Netflix má přes 300 milionů předplatitelů, Amazon Prime Video se odhaduje přes 200 milionů, Disney+ má necelých 130 milionů, Max asi 117 milionů, Paramount+ (v Česku SkyShowtime) pak přes 70 milionů.

ted-lasso

Foto: Apple TV+

Roy Kent, Ted Lasso a kouč Beard

Apple TV+ má přitom jednu z nejlepších nabídek na trhu, zaměříme-li se na poměr mezi množstvím nabízeného obsahu a jeho kvalitou (podle hodnocení na agregátorech recenzí). Jinak řečeno, přestože služba nabídne mnohem nižší množství titulů než konkurenční služby, těch, které se těší pozitivnímu přijetí kritiky i diváků, zde nevychází výrazně méně než jinde.

Knihovna streamovací služby Applu je ovšem i po pěti letech od jejího spuštění relativně malá, protože nabízí výhradně původní obsah, který vznikl přímo pro ni, případně na něj firma koupila exkluzivní práva. Přinejmenším mezi většími hráči na trhu s audiovizuální zábavou je to unikátní strategie, v poslední době je naopak stále častější, že si služby licencují svoji originální tvorbu mezi sebou navzájem. Například na Netflixu můžeme zhlédnout Bratrstvo neohrožených, na Maxu Saltburn od Amazonu a podobně. Apple má jen specifickou spolupráci s Canal+, s nímž sdílí většinu obsahu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

To znamená, že Apple diváky nezahlcuje kvanty nezajímavých titulů, mezi nimiž je i za pomoci doporučovacích algoritmů snadné dlouho bloudit, než narazíme na něco zajímavého. Na internetu je tak snadné zahlédnout komentáře o tom, jak se z Apple TV+ stalo nové HBO, kdežto služba přejmenovaná na Max vedle prestižní tvorby nabízí všechno možné, od banálních žánrovek a obskurních artových filmů, po populární dokumenty a reality show.

Už zmíněné dystopické sci-fi Odloučení a laskavá komedie Ted Lasso jsou z produkce Apple TV+ snad jediné tituly, které si díky svým kvalitám získaly skutečně široké publikum. Další seriály jako Silo, Slow Horses, Shrinking, Mythic Quest nebo For All Mankind jsou přitom velice dobře hodnocené a čítají řadu hereckých hvězd od Rebeccy Ferguson po Harrisona Forda. Jejich publikum je ale omezené.

Cupertinská firma pravděpodobně čelí faktu, že konkurovat mnohem déle zavedeným značkám je velmi náročné. Většinoví diváci se zdaleka neřídí recenzemi nabízené nové původní tvorby, ale slyší na to, co už mají rádi, u čeho si oddechnou po práci nebo co mohou pustit dětem. V těchto směrech je nabídka Apple TV+ velmi strohá a neobsahuje žádné opravdu velké hity mířící na široké publikum.

Výrobce iPhonů k tvorbě audiovizuální zábavy přistupuje v zásadě podobně, jako ke svému hardwaru – zaměřuje se spíš na dražší a kvalitnější produkty. Utrácí přitom v tomto ohledu mnohem méně než konkurence. Netflix na tvorbu a licencování obsahu vynaloží asi 17 miliard dolarů ročně, Warner Bros. Discovery asi 19 miliard, Amazon přes 9 miliard, v minulosti ale také až 19. Jak je vidět na jejich příkladu, zábavní průmysl přes frustraci diváků s „nekonečným výběrem“ funguje poněkud jinak a široká nabídka je zde důležitá.

Ztráty kolem miliardy dolarů ročně jsou nicméně pro firmu s tržní hodnotou přes tři triliony a ročními příjmy přes 390 miliard dolarů zanedbatelné. Jen vznášejí otázku, jaké má Tim Cook vlastně s Apple TV+ plány a jakou roli v technologickém obrovi hraje. Streamovací služba je součástí většího segmentu služeb Applu, který zahrnuje také iCloud nebo Apple Music. Ten jako celek už dlouho stabilně stoupá a díky předplatným generuje stabilní příjmy.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Nejdřív macho jízda a pak pouť za zdravím. Petr Stuchlík půjde pěšky 600 kilometrů jihem Francie

Známý podnikatel se chystá na zdravotní sabatikl. Před cestou jsme ho ale ještě vytáhli na projížďku hodnou boomera – s Mercedesem G 580 EQ.

Luboš KrečLuboš Kreč

mbg-hp1

Foto: Tomáš Svoboda/CzechCrunch

Petr Stuchlík a elektrický Mercedes G

0Zobrazit komentáře

Pěšky to je z jihofrancouzského Nice do Toulouse, když to vezmete přes Avignon a Carcassonne, zhruba 600 kilometrů. Jdete úchvatnou krajinou, kde se psala historie. A právě takovou pouť, jen s batohem na zádech, v nadcházejícím masopustním čase podnikne známý podnikatel Petr Stuchlík. Ještě předtím, než se vypravil na pětitýdenní cestu usebrání se a zklidnění, jsme ho ale vytáhli na testosteronovou houpačku: za volant elektrického Mercedesu G.

„S tímhle autem přece musíme zaparkovat na invalidech, to jinak nejde,“ zavelí Stuchlík hned na počátku naší odpolední výpravy. Nikdo z nás není samozřejmě držitelem průkazu ZTP, jenže géčka už prostě mají takovou pověst – že je často řídí namyšlení, bezohlední šoféři a šoférky, kteří si na espézetku nechali vyrazit JSEM B0SS.

Nejhranatější mercedes v tom je i není nevinně. Základní cenovka startující na 3,4 milionu (v případě námi testované verze EQ dokonce nad 3,7 milionu) předurčuje, že si tyhle obry budou kupovat spíš podnikatelé a jejich rodiny než horalové a dobrodruzi, pro které tento vůz historicky vznikl. Ostatně G v názvu znamená Gelände, tedy německy terén.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

V rakouské továrně Magna se robustní vozy vyrábí už více než 45 let, slávu jim v 80. letech zajistil mimo jiné papež Jan Pavel II., který jezdil v papamobilu odvozeném právě z Mercedesu 230 G. Oblíbily si ho i celebrity jako Arnold Schwarzenegger či Britney Spears a také politicko-podnikatelská honorace, která mu v Česku nechtíc přisoudila nálepku buranského luxusu – hrdým uživatelem géčka je například zápasník Karlos Vémola, který mu „něžně“ přezdívá terminátor.

„Člověk se v tom teda cítí automaticky tak nějak sebevědomější,“ hlásí Petr Stuchlík po deseti minutách za volantem. Nutno říct, že ani mimo kabinu nedostatkem sebevědomí či ostychu netrpí – v minulosti prodal za více než miliardu korun poradenskou skupinu Fincentrum, kandidoval, byť neúspěšně, na pražského primátora za hnutí ANO a rád provokuje, třeba na LinkedInu, levicově liberální scénu. Což je o to štiplavější, že se hrdě hlásí k tomu, že je gay, který miluje kulturu, a klasickou hudbu zvlášť, a vůbec je typickým městským intelektuálem.

A také zkušeným řidičem mercedesu, posledních sedm let totiž české silnice brázdí ve sportovním kupé Mercedes S63 v luxusní úpravě AMG. Předtím měl BMW 650. „V podstatě celý profesní život jsem strávil za volantem, vždyť jsem obchodní cestující. Chci mít auto, které je pohodlné a spolehlivé. A řídím si zásadně sám, protože se mi dělá jinak v autě špatně,“ vysvětluje brzy osmačtyřicetiletý rodák ze Zlína.

S elektromobily už má jistou zkušenost, před nějakou dobou zarezonoval jeho test Mercedesu EQS, který dostal jako náhradní vůz během opravy svého kupé. Od té doby se jeho pohled na bateriová auta nijak zásadně neproměnil: nic proti nim nemá, baví ho jejich akcelerace, ale zároveň nezvažuje, že by si nějaké pořídil: „Já jsem s tím, co mám, spokojený.“

navrh-bez-nazvu-25

Přečtěte si takéŽufánkova spanilá jízda. Už zase spím a srdce mě nezlobí, říkáMoje spanilá jízda s Žufánkem: na ruce G-Shock, před sebou Beskydy. Už jsem fit, srdce mi nezlobí, říká

Právě akcelerace je ale něco, co u elektrického Mercedesu G 580 vyráží dech. Celkový výkon 587 koní dokáže vůz doslova vystřelit vpřed, což sice není u elektromobilů či sporťáků nic neobvyklého, ale u dva metry vysoké krabice s třítunovou váhou to prostě podvědomě nečekáte. „Dynamika, jakou tohle auto má, se mi líbí. A také výhled, který z něj je, a malé přesahy,“ dodává Petr Stuchlík.

Přestože rád jezdí, teď stráví pět týdnů chůzí. Musí si prý odpočinout od lidí, nabrat síly, zhubnout a srovnat si pár věcí v hlavě. A být sám a šlapat jižní Francií se mu pro takový účel zdá jako ideální řešení: „V roce 2011 jsem takhle absolvoval 795 kilometrů dlouhou pouť ve Španělsku k Santiago de Compostela. Hodně mi to tehdy pomohlo, osobně i byznysově. Ne náhodou jsme poté za necelé dva roky s Martinem Nejedlým firmu úspěšně prodali.“

Kdo Petra Stuchlíka trochu zná, ví, že to je energický uragán. Jenže i ten se, jak říká, musí někdy nabít. „Všichni mě znají jako extroverta, ale já si potřebuju od lidí odpočinout. Mám jich tak nějak obecně dost,“ popisuje své pohnutky k pouti, na kterou se ovšem nijak speciálně nepřipravoval – žádný trénink, žádná průprava.

„Půjdu si svým tempem, počítám zhruba 20 kilometrů denně. Tělo si řekne, co zvládne. Celková kondice ale samozřejmě není taková, jako byla před deseti lety,“ dodává s tím, že jeho otec byl u počátků kulturistiky ještě v dobách hlubokého socialismu: „Já jsem v mládí také dost posiloval, chtěl jsem zvýšit svou cenu na sexuálním trhu. Ale ta forma už je dávno pryč.“

Mercedes G 580 EQ

  • základní cena je 3,8 milionu korun, testovaný model s výbavou Edition One vyjde na pět milionů korun
  • baterie má kapacitu 116 kWh a podle metodiky WLTP by vůz měl dojet na jedno nabití až 473 kilometrů
  • Mercedes pohání čtveřice elektromotorů o celkovém výkonu 432 kW, maximální rychlost je 180 km/h a z nuly na stovku se vůz dostane za 4,7 vteřiny
  • délka auta je 4,6 metru, široký je 2187 milimetrů a vysoký je bez 14 milimetrů dva metry
  • objem zavazadelníku je 620 litrů

Do Nice přiletí předposlední březnový týden, zarezervoval si noc v hotelu jen na začátek cesty a pak na úplný konec v Toulouse, v mezičase hodlá přespávat tam, kam zrovna dojde. Žádný detailní itinerář nemá. Do Prahy se vrátí na Velikonoce. „Ve svých firmách jsem na to všechny připravoval už několik měsíců,“ říká, když míjíme nemocnici Na Bulovce a míříme k Dolním Chabrům, abychom vyzkoušeli na příměstských loukách terénní dovednosti géčka.

Jeho hlavní byznysovou aktivitou je nyní startup Corrency, který nabízí především radnicím digitální nástroj, jak efektivně využít veřejné prostředky a zároveň podpořit lokální ekonomiku a zapojit obyvatele. Před lety odkoupil také zdravotnický systém IZIP, jehož vznik provázela spousta kontroverzí a afér, a zkouší z něj vytáhnout perspektivní, ale dílčí digitální projekty.

„Fond Quant už jsem prodal,“ připomíná, že už není majitelem investičního fondu, který zakládal jeho kamarád, nynější guvernér ČNB Aleš Michl a který dnes vlastní podnikatel Matěj Turek. V minulosti Stuchlík provozoval i rádia Classic FM a Expres, která prodal zase majiteli Seznamu Ivo Lukačovičovi.

To už ale vjíždíme do lesíku nad Prahou, abychom otestovali, jak se Mercedes G 580 EQ chová, když má pod koly bláto. Ne že by to byla vlastnost, kterou jeho průměrný uživatel ocení, ale když už v něčem takovém sedíme… Na moment jsme sice uvízli v oraništi, které vyryli přemnožení divočáci, ale čtveřice elektromotorů nás z toho dostala.

navrh-bez-nazvu-6

Přečtěte si takéLasvit si sáhl na dno, ale jsme zpět, hlásí Leon JakimičS králem požitků v mercedesu za pět milionů. Lasvit si sáhl na dno, ale jsme zpět, hlásí Jakimič

Mezi pejskaři a důchodci na procházce jsme sice v Drahanské rokli působili jako pěst na oko, když jsme na štěrkovité parcele zkoušeli hlavní atrakci stuttgartského e-monstra: funkci G-Turn, která vůz roztočí dokola na místě.

Jenže udivené pohledy sousedů a rychlá konzultace s Youtube, která ukázala, co po takové show zůstane v zemi za kolejnice, způsobily, že jsme vyměkli. Vlastně jsem vyměkl já, Petr ne, ten se plně napojil na DNA géčka a jakoby mu nic nestálo v cestě: „Fakt to nezkusíme? To zaroste! A co tamhle na poli? Myslíte, že už mají zasazeno?“ Ne, ne, říkám, jedem pryč, přece nejsme hulváti. „Tak já tady paní aspoň na rozloučenou zatroubím…“

Mercedes G probudil v duši Petra Stuchlíka provokatéra. A tak sype jeden výstřední nápad za druhým – Nevjedeme na Holku, karlínskou lávku přes Vltavu? Ne! Neroztočíme ho na dlažebních kostkách před kancelářským centrem na Rohanském nábřeží? Ne! Tak aspoň pustíme techno pořádně nahlas? No tak dobře… Pro milovníky klasické milánské taneční scény i pro všechny ostatní se okolím rozduní DJ Fabio MOON. Inu, subwoofer je opravdu kvalitní.

Vlastně je to celé jedna velká hra. Zábava. Když si totiž odmyslíte macho image, kterou tenhle Mercedes působí, vybízí stejně jako k naparování i k legraci. Zvlášť když se neberete smrtelně vážně a nemyslíte si o sobě, že jste terminátor.

Takže, jaké jsou výsledné dojmy? „Jo, zajímavá zkušenost. Rychlé, dobrá akcelerace, překvapivě dobře se s tím manipuluje, byť ve větší rychlosti mi přišlo, že to na silnici trochu plavalo. Je z toho skvělý výhled, místa uvnitř je kupodivu méně, než bych čekal. Asi bych si to nekoupil, nejsem ani cílovka. Ale bavilo mě to.“

A jasně, když se loučíme, stojíme na místě pro invalidy.