Dvě významná rozhodnutí pro technologicko-byznysový svět v úterý vydal Soudní dvůr EU. Americká společnost Apple podle něj musí Irsku vrátit třináct miliard eur (v aktuálním přepočtu téměř 326 miliard korun) na daních. Zároveň tento nejvyšší soud Evropské unie potvrdil rekordní pokutu pro dalšího velkého technologického hráče ze zámoří. Google musí zaplatit pokutu ve výši 2,42 miliardy eur (60 miliard korun) za zneužití dominantního postavení na trhu cenových srovnávačů.

Jak připomíná agentura Reuters, rozhodnutí týkající se Applu je součástí boje Evropské unie proti výhodným dohodám mezi zeměmi EU a nadnárodními společnostmi. Už v roce 2016 vydala Evropská komise příkaz s tím, že výrobce iPhonů více než dvě desetiletí využíval dvou irských daňových rozhodnutí, která v roce 2014 uměle snížila jeho daňové zatížení na pouhých 0,005 %.

Případ Googlu, který patří do skupiny Alphabet, se týká rozhodnutí Evropské komise z roku 2017, která dala firmě pokutu za to, že Google využíval svou vlastní službu pro srovnávání cen k získání nekalé výhody proti menším evropským konkurentům. Tato pokuta je jednou ze tří sankcí, kterou komise uložila Googlu v posledním desetiletí za různá porušení antimonopolních pravidel.

Případ Apple

Americká technologická společnost Apple musí Irsku vrátit 13 miliard eur (téměř 326 miliard korun), které získala na slevách na dani, rozhodl Soudní dvůr EU. Definitivně tak potvrdil rozhodnutí Evropské komise z roku 2016, které se Apple snažil zvrátit. Irsko podle soudu poskytlo v letech 1991 až 2014 Applu ve formě daňových úlev protiprávní státní podporu a je povinno si ji od firmy nechat vrátit.

Tribunál Soudního dvora EU v roce 2020 rozhodnutí komise na základě odvolání irské vlády zrušil. Komise se následně odvolala k Soudnímu dvoru EU jakožto vyšší instanci. Soudní dvůr EU v úterý rozhodnutí Tribunálu zrušil a vydal konečné rozhodnutí, které potvrzuje postup komise.

Díky daňovým dohodám platil Apple podle Evropské komise v Irsku ze svých evropských zisků daně od jednoho procenta v roce 2003 do 0,005 procenta v roce 2014. Daňová rozhodnutí z let 1991 a 2007 určovala způsob zdanění zisku dvou irských dceřiných společností Applu, a to firem Apple Sales International a Apple Operations Europe.

Uvedený způsob ale podle argumentů komise, k nimž se nyní nejvyšší unijní soud přiklonil, neodpovídal ekonomické realitě. Dublin však tvrdil, že Apple na daních platil to, co měl, a žádnou nepovolenou státní pomoc nedostal.

Šéf Applu Tim Cook v roce 2016 označil rozhodnutí Evropské komise za politicky motivované. Nicméně v dubnu 2018 Apple oznámil, že irské vládě daňový nedoplatek začne vracet. Se splácením začal 18. května, kdy na svěřenský účet vytvořený irskou vládou vložil 1,5 miliardy eur (37,6 miliardy korun). Peníze měly na tomto účtu zůstat do vyřešení odvolání proti rozhodnutí komise, které doplacení daní nařídilo.

Případ Google

Nejvyšší soud Evropské unie potvrdil rekordní pokutu 2,42 miliardy eur (60 miliardy korun) pro americkou internetovou společnost Google ze skupiny Alphabet. Evropská komise firmě pokutu před lety vyměřila za zneužití dominantního postavení na trhu cenových srovnávačů. Soudní dvůr EU to v úterý oznámil v tiskové zprávě.

Foto: Manuel Lopez/WEF

Sundar Pichai, šéf Googlu a jeho mateřské firmy Alphabet

Evropská komise dala firmě pokutu v roce 2017 za to, že Google využíval svou vlastní službu pro srovnávání cen k získání nekalé výhody proti menším evropským konkurentům. Alphabet i Google se proti rozhodnutí odvolaly. V roce 2021 Tribunál Soudního dvora EU odvolání zamítl a firmy se obrátily na nejvyšší soud. Ten nyní potvrdil rozsudek Tribunálu.

Soudci Soudního dvora poznamenali, že právo EU nepostihuje existenci dominantního postavení, ale pouze jeho zneužívání. Zakázána jsou jednání podniků v dominantním postavení, která omezují hospodářskou soutěž a mohou způsobit újmu jednotlivým podnikům a spotřebitelům.

Tato pokuta je jednou ze tří sankcí, kterou komise uložila Googlu v posledním desetiletí za různá porušení antimonopolních pravidel. Celková hodnota vyměřených pokut činí 8,25 miliardy eur (zhruba 206 miliard korun).

S přispěním ČTK