V nejbližších dnech dorazí na letištní plochu vojenské základny v Náměšti nad Oslavou zbrusu nové vrtulníky z produkce americké společnosti Bell Helicopter. Nahradí stroje z dob sovětské éry a výrazně přispějí k vyšší bojeschopnosti země. Jedná se o završení miliardového obchodu, který odstartoval v roce 2017. Původně se týkal dvanácti strojů, nakonec jich však armáda obdrží hned dvacet. Osm strojů totiž Spojené státy poskytnou jako dar.

Na Ukrajině můžeme sledovat, jak se využívá moderní vojenská technika – od bojových dronů po tanky nebo raketomety. Zároveň však po letech dřímání ve vojenských hangárech a skladech vyrazila na bojiště technika ze Sovětské éry. Ta přitom netvoří část bojového arsenalu jen východních armád Ruska a Ukrajiny – dodnes se o ní částečně opírá i síla české armády (AČR). Sovětská technika byla využívána například v Náměšti nad Oslavou, tamní 22. základnou vrtulníkového letectva. To se však nyní mění.

Až 640 ran z kulometu, 600 ran z kanónu a 239 vystřelených raket S-8. Tak vypadal ohňostroj, se kterým se základna rozloučila s bitevním vrtulníkem Mi-24/35 ve Vojenském újezdu Boletice. Tolik munice bylo vypáleno při posledním letu stroje, kterému afghánští mudžahedíni dali během sovětsko-afghánského konfliktu přezdívku Ďáblův kočár, zatímco Rusové ho pojmenovali Krokodýl.

Jed a Zmije

Letos v srpnu uplyne čtyřicet pět let od doby, kdy začalo československé vojenské letectvo tyto vrtulníky provozovat. Tehdy znamenaly schopnost efektivně eliminovat především obrněnou techniku pomocí řízených střel. A také větší schopnost podpory pozemních jednotek. Čtyřicet pět let je ovšem doba, za kterou si bojové letouny prošly obrovským pokrokem a sovětská technika výrazně zastarala.

„Vrtulníky Mi-24 již nesplňují požadavky NATO kladené na moderní bojiště. Zejména se jedná o systémy vlastní ochrany, chytrou munici, senzory, utajené spojení a moderní avionické vybavení,“ vysvětluje podplukovnice Vlastimila Cyprisová z oddělení Generálního štábu Armády České republiky. Z toho důvodu začala armáda před více než pěti lety řešit nákup vrtulníků nových.

Při hledání adekvátní náhrady spadly do hledáčku stroje americké společnosti Bell Helicopter, konkrétně Bell UH-1Y Venom (Jed) a Bell AH-1Z Viper (Zmije), které podle Cyprisové splňují požadavky, jež vychází z potřeb moderního bojiště a interoperability v rámci NATO.

„Vyjednávání o smlouvě na dodávku osmi kusů UH-1Y Venom a čtyř kusů AH-1Z Viper bylo zahájeno v dubnu 2017 zasláním takzvaného Letter of Request (žádosti o zaslání cenové nabídky s návrhem smlouvy – pozn. red.) a do podpisu smlouvy trvalo zhruba 2,5 roku,“ vysvětluje mluvčí Ministerstva obrany Simona Cigánková. Ta dodává, že u nákupu podobné techniky trvají vyjednávání vždy podobně dlouho, přesto si spolupráci s americkou stranou pochvaluje.

Hodnota celé zakázky se vyšplhala na 17,5 miliardy korun, přičemž vedle samotných strojů je její součástí i výcvik létajícího a pozemního personálu, simulátor AH-1Z, přeprava vrtulníků do Česka včetně pozemního vybavení, náhradní díly, munice a servisní podpora na první dva roky provozu.

První vrtulníky by měly být na leteckou základnu v Náměšti dopraveny koncem měsíce. Pilotům se tak již brzy dostanou pod ruce stroje, které by měly značně rozšířit schopnosti AČR zejména v oblasti působení proti pozemním cílům na velké vzdálenosti – ve dne i v noci. Jejich moderní senzory a přístrojové vybavení poskytují posádce neustálý přehled o situaci na bojišti a umožňují koordinaci s ostatními druhy vojsk a efektivní vedení bojové činnosti.

Bell UH-1Y Venom je dvoumotorový užitkový vrtulník, který byl při vývoji primárně určen pro potřeby námořní pěchoty Spojených států. Vůbec poprvé tento vrtulník vzlétnul do vzduchu v roce 2001, ovšem do služby byl nasazen až o sedm let později. Stroj má prostor pro dva piloty a nabízí možnost umístění dalších deseti sedadel či šesti lůžek. Jeho maximální rychlost se pohybuje okolo 300 km/h a bojový dosah činí 240 kilometrů s užitečným zatížením 990 kilogramů.

Bell AH-1Z Viper sdílí s Venomem přibližně 84 procent součástek. Do služby byl zařazen v roce 2010 a opět se jedná o stroj vyvíjený především pro americkou námořní pěchotu. Posádka je dvoučlenná, dokáže letět maximální rychlostí 370 km/h, dolet činí 685 kilometrů. Oba stroje jsou schopný nést množství zbraní, jak konkrétně ale budou vyzbrojeny kusy mířící do Česka, záleží na jejich využití.

Primárním úkolem nových strojů bude podpora pozemních sil. Podle Cyprisové mohou být využívány k plnění úkolů protivzdušné obrany a působit proti pomalu letícím cílům. UH-1Y je díky jeho univerzálnosti navíc možné využívat i v rámci integrovaného záchranného systému, pro přepravu osob a nákladů či pro plnění úkolů spojených s pátráním a záchranou.

„Výzbroj vrtulníků je variabilní podle plněného úkolu. Vrtulníky UH-1Y Venom lze vyzbrojit kulomety, neřízenými raketami a přesnými, laserem naváděnými raketami. Vrtulníky AH-1Z Viper mají tříhlavňový rotační kanon a lze je vyzbrojit třeba raketovými bloky pro neřízené a laserem přesně naváděné rakety,“ popisuje Cyprisová.

Jiná liga

„H-1 mají nižší hmotnost, což umožňuje vyšší manévrovatelnost,“ popisuje Vlastimila Cyprisová jednu ze změn nových vrtulníků. „Dalším rozdílem je opačný směr otáčení nosného rotoru, který vyžaduje opačné ovládání nožních pedálů, než jak byli piloti zvyklí. Kokpity nových vrtulníků jsou vybaveny multifunkčními displeji ve srovnání se starými budíkovými ukazateli, to posádce poskytuje jednodušší přehled o systémech vrtulníku, jejich použití a orientaci na bojišti,“ dodává.

Za účelem přípravy na nové stroje již byl na základně nainstalován výše zmíněný simulátor AH-1Z, pro který bylo vybudováno nové výcvikové centrum. Piloti se také zúčastnili výcviku ve Spojených státech. Na řadě je výcvik v Česku vedený výcvikovým týmem z USA. Teoretická část výcviku bude prováděna s využitím interaktivních výukových programů pro létající i technický personál, praktický výcvik se bude konat na dodaných vrtulnících.

Těch by ve finále mělo do Česka doputovat hned dvacet. Spojené státy totiž mimo dvanácti zakoupených strojů dodají zdarma dalších šest viperů a dva venomy coby dar za pomoc Ukrajině. Jedná se však o starší kousky, které si budou muset projít modernizací. „Zatím není známa jejich přesná cena. Oficiální nabídka na modernizaci vrtulníků bude Ministerstvu obrany doručena po schválení Kongresem USA. Předpokládáme, že se tak stane ještě v prvním pololetí roku,“ říká Simona Cigánková.

Jisté prozatím není ani to, na kolik vyjde roční provoz strojů, i proto, že ministerstvo prozatím nemá vlastní data z provozu vrtulníků systému H-1. Cigánková však nabízí údaje poskytnuté americkými mariňáky. „Náklady na Venom jsou podle údajů US Marine Corps vyšší. Provoz čtyř AH-1Z Viper vyjde při 250 letových hodinách za rok na 125 milionů korun. Provoz osmi UH-1Y Venom při stejném počtu letových hodin vychází ročně na 350 milionů. Roční náklady na celkem dvanáct vrtulníků systému H-1 by tak měly být 475 milionů korun,“ uzavírá Cigánková