Ateliér plný umění přebudovali na nevšední rodinný dům. Nabízí japonské lázně, kuriozity a další zajímavosti
Původně se jednalo jen o umělecký ateliér. To plní dům dodnes, přidala se k tomu však i funkce rodinného domu plného krásy a luxusu.
Jiří Harcuba byl český výtvarník, který se věnoval práci se klem, od něhož si občas odskočil k navrhování medailí. Jeho malým rájem byl pražský ateliér s výhledem na Veleslavín, který je dnes víc než místem plným kreativy. Jeho současní majitelé, taktéž umělci, domu dopřáli důkladnou rekonstrukci z pera architektů studia A1 Architects. Díky ní se dnes v domě Na větru nejen tvoří, ale i žije. Objevte více příkladů zajímavé architektury v našem pravidelném newsletteru Arch, k jehož odběru se můžete přihlásit v boxu níže.
Ateliér byl vybudován v roce 1968 dle návrhu architekta Miroslava Matašovského, který mu dal osobitý výraz i rukopis. Jiří Harcuba, který zde tvořil i se sochařem Alešem Grimem, následně celou koncepci domu dál osobitě rozvíjel. „Harcuba vtiskl domu poetický nádech vzdálených východních končin Asie. Kultivovaná zahrada vzrostla do podoby exotického labyrintu z rozličných kosodřevin,“ popisují změny architekti ze studia A1 architects.
Právě ti vzali po Harcubovi pomyslnou štafetu ve zvelebování domu a navrhli komplexní rekonstrukci ateliéru, aby vyhovoval potřebám současných majitelů. Coby umělci jej nadále využívají jako ateliér, rozhodli se v něm ale také žít. Jejich přáním bylo, aby tento fakt nikterak neubral na původním geniu loci místa.
„Vše jsme rafinovaně realizovali tak, aby prvky původní stavby splývaly s novými vstupy,“ vysvětlují architekti. Mezi novinky patří rozsáhlá přístavba v přízemí, vikýř s výhledem, kompletní úprava dispozice s novým schodištěm, propojení domu se zahradou skrz nové otvory i celkové přepracování obytné zahrady s novou garáží i prostorem pro hosty, chytře skrytým pod zeleninovou zahradou.
Propojením dvou ateliérových místností vznikl velký obytný prostor, ve kterém se mohou majitelé věnovat všemu, co milují – a není to jen umění. Jsou totiž vášnivými kuchaři, milovníky hudby, alternativních kultur a také sběrateli kuriozit.
Dominantním prvkem domu se stal betonový krb s otevřeným ohništěm, který doplňují akumulační kamna. Vytápění bylo kapitolou samou pro sebe, jak totiž popisují architekti, stavba nesplňovala žádné energetické standardy. „Oba dva sochaře „hřála“ zjevně doslova fyzická tvůrčí činnost,“ říkají s nadsázkou.