Avast už má po historické fúzi nové jméno. Antivirový obr v něm odkazuje na digitální generaci

Produktové značky Avast, Norton i LifeLock se budou nadále používat. Zastřešující americká mateřská firma ale nově ponese název Gen.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

Eduard Kučera a Pavel Baudiš, spoluzakladatelé Avastu

0Zobrazit komentáře

Na americké burze Nasdaq se od zítra bude obchodovat se společností Gen Digital, která bude mít zásadní českou stopu. Jmenuje se tak totiž společnost, která vznikla fúzí tuzemské antivirové firmy Avast s jejím americkým protějškem NortonLifeLock. Zkráceně se jí má říkat Gen a její název odkazuje na digitální generaci, do níž patří prakticky všichni, kteří jsou připojeni k internetu. Nový kyberbezpečnostní obr chce posilovat digitální svobodu lidí po celém světě a využívat k tomu bude značky Norton, Avast, LifeLock, Avira, AVG či CCleaner, které nadále zůstávají v platnosti. Název Avast tak zcela nezmizí. Ve vedení i mezi významnými akcionáři firmy navíc dál zůstávají Češi.

Definitivní posvěcení dostala velká transakce letos v září, kdy dal zelenou fúzi Avastu a NortonLifeLocku i britský antimonopolní úřad. Obchod v hodnotě až 8,6 miliardy dolarů (podle aktuální kurzu 211 miliard korun) byl zpečetěn a teď má sjednocená firma i nový název. Ten už obě strany avizovaly při oznamování v tuzemském byznysu jednoho z největších obchodů vůbec, avšak ještě neměly jasno, jaký bude. Teď – po více než roce vyjednávání – už jasno mají. Název má představovat misi, kterou firma prostřednictvím svých služeb a produktů už dnes zprostředkovává více než 500 milionům uživatelů ve víc než 150 zemích. Tím patří mezi největší hráče na trhu.

„Na světě je dnes online pět miliard lidí. Digitální život rovná se život,“ říká generální ředitel společnosti Gen Vincent Pilette. „Všichni jsme součástí nové generace, bez ohledu na náš věk. Nejde o generaci X, Y nebo Z. Jsme generace D – digitální generace. Gen sdružuje přední značky, které chránily již první generaci lidí připojenou k internetu. A nyní má za cíl posilovat svobodu v digitálním prostředí,“ doplňuje Pilette, který bude ve sloučené společnosti zastávat pozici CEO. Jako prezident vedle něj v představenstvu a exekutivní roli usedne také dosavadní šéf Avastu Ondřej Vlček. Na starost bude mít především produkt, technologie a inovace.

genlogo

Foto: Gen

Logo Gen Digital, mateřské společnosti Avastu

„Náš každodenní život se téměř celý odehrává online: na internetu nakupujeme, vyřizujeme své finanční záležitosti, učíme se, pracujeme a komunikujeme se svými blízkými,“ vysvětluje pětačtyřicetiletý prezident. „Technologický pokrok přinesl vymoženosti, které jsme si nedokázali dříve ani představit. S nimi ale přišly i nové komplikace a hrozby. V Genu hodláme nasměrovat svoji energii, vědomosti a globální dosah k řešení těchto problémů a posílení digitální svobody lidí na celém světě,“ doplňuje Vlček. Spolu s ním budou ve vedení firmy také Michal Pěchouček jako technologický ředitel a Vítězslav Šantrůček jako ředitel vývoje.

Neexekutivní roli převezme jako člen představenstva jeden ze zakladatelů Avastu Pavel Baudiš. Jeho kolega-zakladatel Eduard Kučera ve strukturách společnosti Gen působit nebude. Oba se společně s Ondřejem Vlčkem nicméně rozhodli směnit původní akcie Avastu za ty nově sloučené společnosti, která se bude na burze Nasdaq obchodovat s označením GEN, které nahradí stávající ticker NLOK. Budou tak i nadále významnými akcionáři. Ondřej Vlček ještě loni v Avastu držel podíl přesahující dvě procenta, Pavel Baudiš 25 procent a Eduard Kučera necelých deset procent.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Z posledních dokumentů, které NortonLifeLock reportoval americké Komisi pro kontrolu cenných papírů, vyplývá, že Pavel Baudiš by měl aktuálně jako druhý největší akcionář držet necelých 50 milionů akcií, což při stávající ceně akcií NLOK představuje hodnotu více než miliardu dolarů (přes 24 miliard korun) a podíl kolem 7,5 procenta. Ondřej Vlček podle dokumentů drží přes 3,5 milionu akcií, dalších 300 tisíc přes rodinou nadaci, což představuje zhruba 80 milionů dolarů (dvě miliardy korun) a podíl kolem 0,6 procenta. Jelikož jsou ostatní akcionáři ještě menší, není o jejich pozici reportováno.

Přestože se už bude s akciemi Gen Digital obchodovat pouze v USA, pro firmu bude nadále důležitá přítomnost v Evropě. Bude mít dvojí centrálu, vedle amerického Tempe v Arizoně také v Praze v Nuslích, kde má Avast velkou budovu. Z ní se stane globální centrála pro vývojářské a technologické týmy. „Spojení společností Avast a NortonLifeLock a vznik Genu vnímáme i jako most ke spolupráci mezi Evropou a USA v tak strategicky důležité oblasti, jakou je kybernetická bezpečnost a ochrana soukromí na internetu,“ dodává Ondřej Vlček s tím, že Gen díky tomu bude největší globální softwarovou firmou s centrálou pro výzkum a vývoj v Česku.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

V novém depu Zásilkovny se prohání stovky robotů. Roztřídí dvakrát více zásilek než lidé

Budoucnost logistiky je v automatizaci, což dobře vědí i v Zásilkovně. Investují do automaticky naváděných vozíků, které zrychlují třídění balíků.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

robot-zasilkovna1

Foto: Packeta

Automaticky naváděné vozíky v depu Zásilkovny

0Zobrazit komentáře

Na první pohled se může zdát, že jde o závodní dráhu, na níž jezdí elektrická autíčka. Malé pojízdné a hbité roboty v průmyslovém parku v Rudné u Prahy skutečně najdete, ale Zásilkovna s nimi nepořádá závody, nýbrž urychluje své dění ve skladech. Česká logisticko-technologická firma otevřela své dosud největší depo, jehož součástí jsou také automaticky naváděné vozíky zvané PackMani. Třídí balíky a Zásilkovna očekává, že v letošní předvánoční sezoně bude automatizační technologií roztříděna každá druhá zásilka. V Rudné má firma k dispozici 12 600 metrů čtverečních a zvládne tu odbavit až 200 tisíc zásilek denně.

Automatizační technologie jsou nejen pro Zásilkovnu velké téma. Se zvyšujícími se nároky na počet přepravených zásilek či rychlost, ale také se stále dražší a hůře dostupnou pracovní silou, je třeba přicházet s novými postupy. Skupina Packeta, která působí v osmi zemích, do 34 zemí doručuje a Zásilkovna je její součástí, poprvé nasadila roboty loni. Nyní jejich počet ve svých skladech zdvojnásobila na čtyři stovky a opět posunula jejich schopnosti. Automatizace je přitom podle zakladatelky Simony Kijonkové nikdy nekončící proces, na němž bude její firma neustále pracovat.

Roboti ve skladech Zásilkovny zatím neznamenají, že by se v nich proháněly stroje připomínající člověka a obstaraly vše, co je potřeba – tak daleko ještě nejsme. Firma zatím sází na malé pojízdné roboty, na které se na jedné straně naloží balíček o hmotnosti až patnáct kilogramů, a díky chytrému softwaru, který celý proces ovládá, ho pak robot odveze do správného koše. Zásilkovna svými roboty řeší takzvaný sorting, tedy třídění zásilek, které ji na depo přijdou a potřebují odeslat dál. „V Evropě jsme první, kdo tento typ robotů k sortingu využívá. Podobné systémy mají velké americké firmy, které s nimi ale pickují,“ vysvětluje Simona Kijonková.

Co má přesně na mysli? Jednak myslí Amazon, který na robotizaci jako největší hráč svého druhu na světě taktéž hodně sází. Každá firma však používá automatizaci trochu jinak, zejména proto, že jinak vypadá jejich hlavní byznys. „Všichni chceme z jednoho místa vyexpedovat co nejrychleji všechny zásilky, ale my nevíme, co nám přijde. Amazon má sice miliony produktů, ale pořád je to jejich standardizovaná databáze, kterou znají. Nám sem může přijít třeba igelitka s lahví, kterou jsme nikdy neviděli a musíme ji roztřídit,“ popisuje Tomáš Dort, který má v Zásilkovně robotizaci dep na starosti.

img_0847-edit

Foto: Zásilkovna

Simona Kijonková, zakladatelka Zásilkovny a ředitelka skupiny Packeta

Amazon tedy dopředu ví, co bude do svých dodávek nakládat. Proto má Zásilkovna celý proces nakombinovaný, aby fungoval co nejefektivněji. Začíná manuálním procesem, kdy skladník přivolává jednotlivé roboty a umisťuje na ně již identifikované zásilky. Jediným a hlavním úkolem robota je pak převézt zásilku do správného místa, kterých může být při třídění na výdejní místa klidně až 1 200. A právě tady zásadně ulehčuje práci skladníkům, kteří nemusí hledat a obíhat jednotlivé klece. Jsou místo toho připravení až u nich – a jakmile roboti shodí dostatečný počet zásilek, rovnají je do klece. Tam jsou totiž opět schopnější než robot.

„Na robota musí umístit zásilku člověk, moc lepších způsobů zatím není. Na konci je pak zase člověk rovná do klece, je silnější ve skládání, aby se šetřilo místem,“ doplňuje Tomáš Dort, který v Zásilkovně se svým týmem aktuálně dohlíží na čtyři stovky robotů. Klíčový je u nich zejména IT systém, který si vyvíjí na klíč sama skupina Packeta, zatímco roboty jako takové nakupuje v Asii. Samotné pojízdné vozíky vlastně příliš chytré nejsou, nemají ani mnoho senzorů, a tak nejsou zase tak drahé. Přesnou částku ředitel robotizace dep sdělit nechce, ale u jednoho robota se prý cena pohybuje v nižších jednotkách tisíc dolarů, tedy desítkách tisíc korun.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Robotizované depo je součástí dosud největšího depa, které Packeta ve své síti otevřela. Jedná se o Prologis Park Prague-Rudná a má rozlohu 12 600 metrů čtverečních. Packeta má aktuálně celkem 53 dep a letos do jejich modernizace a rozšiřování investovala zhruba 100 milionů korun. U každého nového depa i některých stávajících přitom budou posuzovat, zda se do něj robotizace a automatizace hodí. Podle Tomáše Dorta by mělo jít o prostory s více než pěti tisíci metry čtverečními, ale záleží také na lokalitě a celkovém objemu zásilek. Vliv může mít i to, jak rychle se bude celá technologie dál vyvíjet.

Aktuálně jezdí roboti rychlostí zhruba jeden až jeden a půl metru za sekundu a do budoucna v Zásilkovně chtějí, aby uměli také měřit a vážit zásilky, což jejich využití opět posune. Již nyní si ale Tomáš Dort pochvaluje jejich výdrž a rychlost nabíjení. Na jedno nabití totiž vydrží jezdit až dvě hodiny a takzvaně z 0 na 100 procent se nabijí za deset minut. Může za to unikátní složení baterií, které nejsou lithium-iontové, ale obsahují jiné prvky a mají se vyrábět pouze v několika málo fabrikách na světě. Díky tomu PackMani vydrží deset až patnáct tisíc nabíjecích cyklů. „Rychleji vám robot zastará, než aby přestal fungovat,“ dodává šéf robotizace.

robot-zasilkovna3

Foto: Packeta

Automaticky naváděné vozíky v depu Zásilkovny

V letošním roce Zásilkovna také navýšila počet automatických výdejních boxů zvaných Z-Box, do nichž si nechávají zákazníci doručit zboží stále častěji. V Česku a na Slovensku jich je už zhruba 5 100. „Věříme, že na předvánoční sezonu jsme připraveni. Je zřejmé, že z důvodu řady externích faktorů nebudou letošní růsty tak dynamické jako v minulých dvou letech. Nicméně věříme, že celý segment e-commerce v letošním roce mírně poroste. Předpokládaný růst Packety vidíme kolem 30 procent,“ předpokládá Simona Kijonková. Zatímco loni obrat logistické skupiny dosáhl 4,9 miliardy korun, letos by se měl vyšplhat zhruba na 6,3 miliardy.

Pomoci k tomu má řada rozšíření včetně zmíněných robotů. Dohromady má skupina Packeta třiapadesát dep s celkovou rozlohou 125 tisíc metrů čtverečních. Celková denní kapacita sítě, tedy kamenná výdejní místa a automatické výdejní boxy, jsou dva miliony zásilek. Proti zaměstnancům, jichž je ve skupině kolem 2 500, je robotů ve skladech zatím zlomek, avšak svou efektivitu ukazují už nyní. PackMani totiž oproti systému, kdy zásilky třídí lidé, dokáží za hodinu odbavit a roztřídit více než deset tisíc zásilek, což je dvojnásobek ve srovnání se stávajícím režimem. Podle Kijonkové nicméně nehrozí, že by brali lidem práci, především ji umožní dělat efektivněji a s větší přidanou hodnotou.