Banksy uměl vždy šokovat. Ať už šlo o graffiti na ostře střežené zdi rozdělující Izrael od Palestiny, umělecký výsměch brexitu s dohadujícími se šimpanzy nebo proslulý obraz s názvem Dívka s balónem, který nechal před třemi roky skartovat rovnou během jeho slavnostní aukce. Právě ten se ve své aktuální, prakticky poničené podobě nyní dostal do dražby znovu. A postaral se o rekord.

Slavná aukční síň Sotheby’s takzvanou Lásku v koši (v originále Love is in the Bin), jak se původní dílo kvůli kontroverzní skartaci přejmenovalo, vydražila za 18,5 milionu liber, respektive více než 554 milionů korun. Za takovou částku se žádné dílo od tohoto anonymního pouličního umělce, který začínal s graffiti a street artem v ulicích anglického Bristolu, ještě nevydražilo.

Původně se v Londýně, kde aukce probíhala, očekávalo, že se Láska v koši vydraží za šest milionů liber, tedy v přepočtu zhruba 178 milionů korun. Cena, kterou postupně navyšovalo devět zájemců v síni, po telefonu i online, ovšem nakonec tento odhad překonala více než trojnásobně. Než samotná částka je ale možná zajímavější příběh, který za obrazem stojí.

Skartace, která šokovala svět

Vše začalo v roce 2018, kdy se Sotheby’s rozhodlo vydražit originální Banksyho obraz pod názvem Dívka s červeným balónem (v originále Girl With Red Balloon), symbolizující neutuchající násilí a občanskou válku v Sýrii před zhruba deseti lety. Na plátně byla namalována syrská uprchlice, která pouští balónek ve tvaru srdce. Šlo o jeden z Banksyho nejslavnějších obrazů vůbec.

Během slavnostní aukce se ovšem stalo něco nevídaného. Jakmile totiž kladívko odkleplo úspěšnou dražbu za více než jeden milion dolarů (přes 29 milionů korun), plátno se začalo sesouvat směrem dolů a zpoza rámu začaly vyjíždět pouze cáry papíru. Lidé byli v šoku, Banksy ale ne – jak sám později přiznal, úmyslně do rámu nainstaloval skartovačku, kterou spustil.

Banksy má za sebou mnoho kontroverzí, ale mnozí se domnívají, že tato byla jedna z největších. Slavný umělec totiž nikdy nechtěl, aby se jeho obrazy (především pak Dívka s červeným balónem) dostaly do dražby, kdy o ně mohou „soutěžit“ cizí lidé. Proto tam jako pojistku umístil skartovačku, která byla natolik dobře skryta, že ji neodhalili ani pracovníci Sotheby’s.

Neznámá evropská majitelka tohoto díla se ovšem tehdy rozhodla, že si dílo ponechá, protože věřila, že do budoucna může mít ještě velkou cenu. Což se nyní ukázalo jako správné rozhodnutí. „Okamžik, kdy se spustil skartovací rám, je jednou z nejvynalézavějších performancí století,“ říká Alex Branczik ze Sotheby’s pro agenturu AP.

Rázem poté, co se tento kontroverzní akt udál, se začaly objevovat i parodické reakce od velkých světových firem. Skartováním se ve svých marketingových kampaních inspiroval třeba fastfoodový řetězec McDonald’s, síť supermarketů Lidl, výrobce minerální vody Perrier nebo prodejce nábytku IKEA. Banksyho vliv se tak stal znovu o něco větším.

Od té doby se do dražeb dostala i další Banksyho díla. Mezi ně patří například obraz vyjadřující mír na Blízkém východě, za který neznámý kupec nechal třináct milionů dolarů (276 milionů korun), a to rovnou v kryptoměnách. Předloni v říjnu pak lidé projevili zájem také o parodickou olejomalbu na britský parlament, kde jsou poslanci vyobrazeni jako šimpanzi.