Rodina Baťů tu kdysi vytvořila asi stovku továrních hal a tím začala proměňovat celý Zlín. Vznikla v něm malá Amerika. Je tu dodnes, třeba v číslování budov, které připomíná číslování na newyorském Manhattanu. Baťovský areál zůstal v novodobé historii z velké části opuštěný. Ty doby už jsou pryč. Teď ale přicházejí do areálu tři miliardy, které by ho měly posunout ještě dál.

Nová investice zahrnuje lokalitu, kde stály budovy 24, 25 a 26. Lze snadno říct, které to jsou, a to nejen kvůli tomu, že budovy jsou v areálu přiznané velkými číslicemi, které jasně říkají, o jakou polohu jde. Investor má v plánu je strhnout a na jejich místě postavit zmíněné centrum.

Čísla jsou tedy jasná, o něco méně je vyjasněné to, kdo má v areálu tak velké plány. Budovy už několik let vlastní společnost Cream Investments. Ta patří Petru Tankóovi, podnikateli, který se hodnotou svého majetku může směle zařadit do žebříčku nejbohatších Čechů. Společnost, ve které je většinovým majitelem, vlastní aktiva v hodnotě deseti miliard korun.

Tankó není příliš veřejně známý, protože mediálně vystupuje zcela sporadicky. Ve Zlíně ho ale již dlouho znají. Společnost v areálu už proměnila jednu budovu. Jde o číslo 34, které využívali Baťové jako sklad pro výrobky pro celý svět. Část budovy mimochodem firma Baťa, dnes už vzdálená svým zakladatelům, využívá dodnes, a to opět jako sklady.

Foto: Cream Investments

Dohromady investor zdemoluje tři budovy

Především má ale ve velké krychli kancelář právě Cream Investments. Zatímco tuhle budovu se podařilo zrekonstruovat, tři ve východní části Baťovy továrny byly v mizerném stavu, proto bylo nutné je zdemolovat.

Na výstavbu nového komplexu nyní získal povolení. V roce 2027 by tak ve zlínském areálu měly vyrůst opět tři budovy, které budou ovšem spojené ve spodním patře. Budovy budou mít dohromady pět pater. Tři budou sloužit obchodnímu centru, v dalších dvou bude ve dvou budovách místo pro sport, ve třetí by mělo být multikino. Celý projekt by se měl jmenovat Fabrika a zaujme plochu sedmdesáti tisíc metrů čtverečních s tisícem parkovacích stání.

„Je to zatím naše největší investice. Při dnešních podmínkách na trhu počítáme s náklady na výstavbu Fabriky kolem tří a půl miliardy korun. Během nejbližších let ale chceme do areálu investovat dalších deset miliard. Z větší části se zaměříme především na byty,“ říká Tankó.

Součástí výstavby bude v první fázi také zimní stadion o rozloze tři tisíce metrů čtverečních. Má jít o klasickou tréninkovou halu podle standardů americké hokejové ligy NHL. Sporty ale budou vévodit i samotné Fabrice. Dohromady tu budou haly o rozloze sedm tisíc metrů čtverečních. Počítá se s prostorem na tenis, basketbal, zápas, balet i jógu. „Polovinu z nich, včetně rozsáhlé haly o 1 200 metrech čtverečních, vybavíme speciálními akustickými prvky, aby se tady mohly pořádat i koncerty,“ uvádí generální ředitel Cream Investments Martin Jarolím.

Společnost se pro projekt v památkové zóně města spojila se studiem CMC architects Víta Másla. Celý by navíc měl probíhat pod dohledem hlavního architekta Zlína. Měla by se vytvořit pracovní skupina, na základě které se pak vypíše soutěž, z níž vzejde budoucí podoba veřejného prostoru v okolí nových budov.

Cream Investments ve Zlíně kromě tří zmíněných budov a krychle vlastní mnohem víc. Společnost je většinovým vlastníkem 65hektarového areálu, a to už od roku 2002. Ten přitom neopomenutelně patří do podoby města. Nejen proto, že zabírá dvacet procent rozlohy celého města, ale také proto, že sídlí v jeho samém středu. Další část areálu vlastní město a kraj. Cream má v majetku kromě pozemků ve Zlíně také asi 100 tisíc metrů kancelářských ploch, 300 tisíc metrů čtverečních skladových ploch, pozemky a další nemovitosti po celém Česku.

Foto: Cream Investments

Tři novostavby v baťovském areálu

První tovární budovy založili Baťové ve Zlíně v roce 1906. S celým konceptem pomohl Baťův dvorní architekt – František Lýdie Gahura. „Gahura pro Baťu připravil projekt, který se jmenoval Továrna v zahradách, a přesvědčil továrníka, že má být vzdušný a moderní a že tam má být hodně odpočinkových ploch pro zaměstnance i okrasné a ovocné stromy,“ uvedl již dříve pro CzechCrunch průvodce Památníku Tomáše Bati Zdeněk Urbanovský. Mrakodrap 21 byl postaven v roce 1936.

V roce 1945 byl baťovský areál znárodněn, o čtyři roky později dostal jméno Svit. Někdejší továrny v centru města zůstávaly dlouhá léta zavřené. V roce 2004 se ale podařilo zrekonstruovat právě mrakodrap, dominantu celých závodů. Nastěhoval se sem krajský a finanční úřad. Podařilo se také opravit některé další budovy, třeba 14 a 15, kam se nastěhovala galerie.