Rádi bychom vstoupili na německy mluvící trh, říká mnoho českých firem. Ale je to mimořádně náročné a drahé, dodávají obvykle s respektem. Šancí, jak si otestovat své služby a produkty na menším bojišti, je Rakousko. Své o tom vědí společnosti jako LIKO-S, Fruitisimo, Pilulka nebo Rohlík, které svou expanzi na Západ vzaly právě přes Vídeň.

Ze Slavkova u Brna to je do Vídně 150 kilometrů, zato do Prahy 220 kilometrů. „Vstup na rakouský trh je tak pro naši firmu naprosto logickým krokem. Země je nám velmi blízká nejen svou polohou, ale také kulturně,“ říká Jan Musil, šéf rodinné firmy LIKO-S, která dodává interiérové příčky, živé stěny či zelené fasády pro budovy a sídlí právě ve Slavkově.

U jižních sousedů začala společnost oficiálně působit loni, již dříve se například rozšířila na Slovensko a do Maďarska. Rakousko je ale jejím prvním západním trhem, kam vstoupila takto napřímo. „Jedná se o velmi vyspělý trh, který nám nabízí spoustu nových možností,“ zdůrazňuje Jan Musil a připomíná, že Rakousko je progresivní například v otázce zelených technologií.

Nejde ale zdaleka jen o ekologii, kterou jsou Rakušané podobně jako třeba Skandinávci proslulí. Málo se například ví, že v zemi se hodně rozvíjí biotechnologický sektor. „Rakousko je domovem téměř tisícovky firem, které se zaměřují na obor life sciences a pro něž pracuje na 66 tisíc lidí. Vedle toho tu působí 55 spřízněných výzkumných institucí s 25 tisíci zaměstnanci. A obory spadající do life sciences studuje na rakouských univerzitách zhruba 77 tisíc studentů,“ zmiňuje Birgit Reiter-Braunwieserová, ředitelka Austrian Business Agency (ABA) pro oblast střední a východní Evropy.

Není pak náhoda, že německý farmaceutický kolos Boehringer Ingelheim si ve Vídni vybudoval hlavní středisko pro výzkum rakoviny, japonský medicínský koncern Takeda v několika podnicích v zemi zaměstnává na 4500 lidí, společnost BioNtech, která se proslavila vakcínou proti covidu, koupila vídeňský startup PhagoMed a švýcarský obr Novartis zase v Tyrolsku vyrábí a vyvíjí antibiotika.

Právě na usídlení zahraničních firem se agentura Austrian Business Agency zaměřuje. Její služby jsou zdarma a za více než 40 let své existence byla u bezmála šesti tisíc projektů a investic v hodnotě dosahující 15 miliard eur. Její experti radí, jak založit v Rakousku pobočku, pomáhají také s networkingem, případně poskytnou cenná data a informace z trhu.

Ostatně ve středu 18. října pořádá ABA v pražském prostoru Opero konferenci s názvem Expanze a investice v Rakousku, která se bude zaměřovat na to, jak v Rakousku rozjet podnikání. Se svými zkušenostmi se podělí zástupci českých společností, které již na tamním trhu fungují.

Od loňska tam působí třeba i on-line lékárna Pilulka.cz. Její marketingová manažerka Daria Zverevska vstup do Rakouska hodnotí pozitivně: „Pilulce se na rakouském trhu daří, roste a vytvořila si zákaznickou bázi, která se pravidelně vrací. Na tamním trhu soutěžíme v online prostoru primárně se zahraničními e-shopy, které expandovaly ze střední nebo západní Evropy. Rakouský zákazník je v nakupování léků a potravinových doplňků konzervativní, rád nakupuje v kamenných prodejnách, ale jeho zvyky se pomalu mění.“

To hlavní, co Rakousko českým firmám nabízí, je obecně tamní trh, který je v některých směrech lukrativnější než ten tuzemský – kupní síla Rakušanů patří k nejvyšším na světě a v přepočtu HDP na obyvatele je Rakousko šestou nejbohatší zemí Evropské unie, přičemž v této metrice překonává jak Francii, tak především Německo. „Nijak se nestydíme za to, že Rakousko funguje jako vstupní brána a ideální testovací trh pro celý německojazyčný region, který nabízí potenciálně až 100 milionů zákazníků,“ dodává Birgit Reiter-Braunwieserová.

Přesně tak přemýšlí stavařský startup Senzomatic, který vznikl z výzkumného projektu na Univerzitním centru energeticky efektivních budov ČVUT a který nabízí měření vlhkosti nejen dřeva ve stavbách, a pomáhá tak předcházet možným komplikacím. „Pobočku jsme založili ve Vídni, která je pro nás strategickým místem i s ohledem na expanzi do Německa, kdy rakouské kolegy v současnosti osobně podporujeme při jednání se zákazníky i při oslovování architektů, developerů, projekčních kanceláří a investorů. V horizontu tří let chceme v Rakousku postavit pětičlenný obchodní tým a dosáhnout obratu jednoho milionu eur,“ vysvětluje marketingová manažerka společnosti Lenka Jarošová.

Další z českých firem, které se do Německa a Rakouska vypravily, je síť ovocných barů Fruitisimo. Její zakladatel a spolumajitel Jan Hummel oceňuje právě uvědomělost tamních klientů: „Pro Fruitisimo je Rakousko atraktivní trh díky velké koncentraci obchodních center a vysokému podílu zákazníků, kteří vyznávají zdravý životní styl. Vidíme zde velkou příležitost nabídnout zákazníkům čerstvé produkty připravené na objednávku před jejich zraky, jelikož standardem jsou v Rakousku ovocné šťávy připravované ráno do skleněných džbánů, které nevydrží dlouho čerstvé.“

Zároveň Jan Hummel připomíná, že i Rakousko má co zlepšovat a že i v něm není vše perfektní. Ostatně jako nikde: „Nějaké slabiny? Jednoznačně banky a mzdový systém, respektive spolupráce s mzdovými účetními.“

V rakouském obchodním rejstříku je aktuálně registrovaných zhruba 550 původně českých firem. Kromě LIKO-S, Fruitisima, Pilulky nebo Rohlíku (ve Vídni působí pod značku Gurkerl) se v zemi zakořenila také známá kyberbezpečnostní firma Whalebone, jež je součástí startupového kampusu největší rakouské telekomunikační skupiny AI Telekom Austria Group.

Šéf brněnské softwarové společnosti Whalebone Richard Malovič k tomu dodává: „Usilovat o rakouský trh jsme se rozhodli vzhledem ke geografické blízkosti, přímému vlakovému spojení a hospodářské síle Vídně jako takové. Rovněž jsme si přes Vídeň dali za cíl expandovat dál do německy mluvících zemí a do regionu jihovýchodní Evropy. Tento krok byl mimořádně úspěšný.“

Birgit Reiter-Braunwieserová, ředitelka Austrian Business Agency, jeho slova potvrzuje: „České společnosti jsou velmi dravé. Vidíme, jak tu zkouší nasazovat své technologie a rozjíždí u nás digitální služby. Ovšem nejen to, zájem je patrný ve všech možných směrech. Dá se říct, že Rakousko vnímají jako stabilní trh v turbulentních časech.“