Už tři roky uplynuly od chvíle, kdy si mladý právník Winston Weinberg začal během své stáže hrát s ChatGPT, aby se vyznal v případu, kterému nerozuměl. Mimoděk tak vznikl nápad založit Harvey, dnes jednu z nejrychleji rostoucích firem v oblasti práva. Od letošního února její hodnota vyletěla ze 3 na 8 miliard dolarů (tedy v přepočtu z 62,5 na 167 miliard korun) a klientská základna překročila 700 organizací. Ještě zajímavější ale je, že vše odstartoval e-mail, který Weinberg poslal Samu Altmanovi, zakladateli OpenAI, jež za chatbotem stojí. Odpověď přišla okamžitě a následovala investice, která rozpohybovala nevídaný růst.

Když tehdy Weinberg nastoupil jako koncipient do právnické firmy, žil běžnou realitu mladého právníka: dlouhé hodiny rešerší, studium předpisů, snaha rychle pochopit oblasti práva, které nikdy nestudoval. Jeden z jeho prvních úkolů se týkal kalifornského nájemního práva, notoricky složité oblasti plné výjimek. Právě tam se snažil najít pevnou půdu pod nohama.

Doma mu však spolubydlící Gabe Pereyra, výzkumník ze společnosti Meta, ukázal novinku jménem ChatGPT. Pro Weinberga to byla zpočátku jen pozoruhodná technologická hračka, a tak ji nejprve používal především k tomu, aby generoval příběhy pro partu kamarádů hrajících hru Dungeons & Dragons.

Když ale seděl v kanceláři nad případem z nájemního práva, napadlo ho: pokud dokáže model vymyslet komplikovanou zápletku, proč by nedokázal pochopit i právní předpisy, když jej k nim správně navedeme? Spolu s Pereyrou proto otestovali něco, co se zpětně ukázalo jako přelomový moment. Vzali sto skutečných dotazů z diskuzí na Redditu, sestavili rozsáhlou sadu instrukcí z kalifornských předpisů a nechali ChatGPT vygenerovat odpovědi. Ty pak anonymně předali třem právníkům specializovaným na nájemní právo bez zmínky o tom, že za nimi stojí umělá inteligence.

Odborníci pak měli říct, jestli by takovou odpověď poslali klientovi. A výsledek dvojici spolubydlících šokoval. U 86 ze 100 případů uvedli alespoň dva ze tří právníků, že by takové odpovědi poslali bez úprav. Žádné doplnění paragrafů, žádné opravování formulací. Byl to okamžik, kdy se hraní s novým modelem proměnilo v reálný podnikatelský nápad.

Jenže tu byl problém: nikdo Winstona Weinberga neznal. „Neměl jsem žádné přátele, kteří by pracovali v oblasti technologií. Nevyrůstal jsem v San Franciscu. Nevěděl jsem, kdo jsou nejvýznamnější investoři. Nechápal jsem, jak se mají získávat finanční prostředky,“ vzpomíná dnes v rozhovoru pro TechCrunch.

I proto dvojice prostě zkusila poslat e-mail Altmanovi a vrchnímu právníkovi z OpenAI. Odpověď přišla velmi rychle a zájem byl tak velký, že si termín pohovoru domluvili na 4. červenec, tedy na Den nezávislosti, kdy většina Ameriky slaví a nepracuje. Na schůzku tehdy přišel nejen Sam Altman, ale i další členové vedení OpenAI. Dvojice spolubydlících jim předložila výsledky svého experimentu a Altman se rozhodl investovat prostřednictvím firemního fondu.

Tím se spustil zájem i dalších. OpenAI je propojilo s dalšími investory, kteří patří ke špičce v oboru. A zatímco oni je uváděli do světa technologických financí, Weinberg a Pereyra začali budovat nástroj, který by dokázal právníkům pomáhat ve všech běžných typech práce: při psaní podání, rešerších či analýze dokumentů.

Princip Harveyho je jednoduchý: není to vlastní model, ale chytrý řídicí systém, který spojuje různé velké jazykové modely (kromě ChatGPT třeba Gemini) a vede je právnickým postupem krok po kroku. Každý typ úkolu má svůj specializovaný postup i vlastního AI agenta. Harvey tak funguje podobně jako právní tým: práci rozdělí, provede, zkontroluje citace, ověří zdroje a nakonec vše složí zpět do přesného a ověřitelného výstupu. Oproti obyčejnému ChatGPT navíc pracuje přímo s právními databázemi a interními dokumenty daných firem.

Ty platí poplatek za každého uživatele, který nástroj aktivně používá. Díky tomu mohly tržby firmy rychle vystřelit, Harvey letos překročil hranici 100 milionů dolarů (2 miliardy korun) utržených za předplatné od uživatelů.

Prvními platícími zákazníky byly advokátní kanceláře, které chtěly ušetřit čas na rešerších a prvních návrzích dokumentů. Ty největší ve světě přitom patří mezi vůbec nejopatrnější uživatele nových technologií, protože sebemenší chyba může mít obrovské následky. Když ale Harvey ukázal, že dokáže být přesný a bezpečný, začaly se ozývat i velké korporace jako třeba britská pobočka PwC a nástroj se stal základem jejich právních oddělení.

Rok 2025 je zatím zlomový. Počet klientů překročil sedm set a valuace firmy letí vzhůru nevídaným tempem: tři miliardy dolarů v únoru, pět miliard v červnu, osm miliard na podzim. Harvey se tak během tří let stal globální platformou, která dnes funguje ve více než šedesáti zemích a používají ji právníci i velké firmy. A zatímco většina diskusí o umělé inteligenci se soustředí na to, koho AI nahradí, Weinberg mluví jinak. Tvrdí, že cíl není právníky vytlačit, ale zbavit je rutiny a umožnit jim věnovat se práci, která vyžaduje skutečné rozhodování.