Beton a krajina umí najít společnou řeč. Dům zasazený do svahu nad městem oboje mistrně kombinuje

Dům stojící na kopci nad Banskou Bystricou se otevírá krásným výhledům, šikovně pracuje se svažitostí pozemku a nebojí se betonu.

beton-bystrica2

Foto: Matej Hakár

Dům nad Banskou Bystricou dokázal najít propojení mezi betonem a přírodou

0Zobrazit komentáře

Rodinný dům nedaleko Banské Bystrice na Slovensku se částečně vnořil do svahu pozemku, na kterém stojí. I přesto je plný světla a vzdušnosti. Majitelé se navíc rozhodli být věrni přírodním materiálům, a tak zde v harmonii hrají svou roli beton, dřevo a sklo, skrze které do interiéru nakukuje okolní zeleň nedalekého borového lesa. Objevte více příkladů zajímavé architektury v našem pravidelném newsletteru Arch, k jehož odběru se můžete přihlásit v boxu níže.

Načítám formulář...

Dům stojí uprostřed hor na středním Slovensku, ve svahu kopce, ze kterého se otevírá nádherný výhled do okolí. Vidět je odtud nejen blízký borový les a Banská Bystrica, ale také štíty hřebenů Velké Fatry a Nízkých Tater.

Investor si přál do tohoto místa zasadit rezidenci, která si drží od okolních nemovitostí určitý odstup kvůli co největšímu soukromí, zároveň měla být jednopodlažní, aby příliš nevyčnívala, a přesto měla mít dobrý vizuální kontakt se zahradou a okolní krajinou ze všech svých místností. S tím také souvisí apel na co největší prosvětlení a proslunění interiéru domu a propojení s terasou, která jej obklopuje.

Životnost domu měla být také co nejdelší a zároveň mělo jít o téměř bezúdržbovou stavbu. Architekti ze studia Paulíny Hovorka Architekti se proto rozhodli pracovat s materiály, které budou syrové, využijí minimum vrstvených povrchů a složitých detailů.

Vše začíná zelenou střechou, která napomáhá domu s pláštěm z šedého betonu lépe zapadnout do okolního prostředí. Beton se objevuje i na stěnách a stropech interiéru, jehož dominantním prvkem je výrazný střešní světlík, který surovou šeď rozjasňuje, což se daří i masivu použitému na podlahách a nábytku.

Daří se to rovněž velkým proskleným plochám, které propojují v jeden celek interiér a terasu z neošetřeného dřeva. Tu architekti zapustili hlouběji do středu stavby, aby mohla v letních měsících fungovat coby plnohodnotná letní kuchyně s jídelním i obývacím posezením.

Samotná dispozice domu je velmi jednoduchá. Autoři návrhu kladli důraz na minimum chodeb kolem centrální obytné haly, kam směřuje hlavní vstup. Do domu se vchází v jeho nejvyšší úrovni v západním rohu. Na obytnou halu navazuje hlavní ložnice s šatnou a koupelnou a také pracovna. Na opačné straně se na centrální halu napojují dětské pokoje a pokoje pro hosty, které mají vlastní hygienické zázemí.

Do severní, zahloubené části domu, která má minimální přístup ke světlu, byly umístěny technické a skladovací prostory. Součástí domu je také vinný sklípek, který je ovšem přístupný jen ze zahradní terasy. Sklípek byl totiž umístěn pod parkovací místa hned vedle vstupu do domu, se kterými sousedí také sklad. Z ulice je vše přístupné po svažité zatravněné rampě, která klesá na úroveň domu.