Dostávat každý měsíc peníze, aniž byste museli pracovat? Řeč nemusí být nutně o takřka nedosažitelné loterii, nýbrž o výzkumu základního nepodmíněného příjmu, který aktuálně startuje v Německu. Vybraní jedinci dostanou každý měsíc 1 200 eur, což je podle aktuálního kurzu přes 30 tisíc korun, přičemž cílem je zjistit, jak se změní chování lidi, kteří nebudou vázáni na vydělávání peněz.

Ačkoliv je takový experiment pro mnohé přinejmenším kontroverzní a diskutabilní, minulý týden se zhruba po roce od samotného představení stal realitou. Z více než dvou milionů přihlášených zájemců z celého Německa vybrali organizátoři celkem 122 šťastlivců, kteří budou po dobu tří let nepodmíněný příjem inkasovat.

Dalších 1 378 účastníků utvoří jakousi kontrolní skupinu, která sice nebude dostávat rentu, ale bude odměňována za vyplňování dotazníků. Tytéž dotazníky, kterých bude v průběhu tříletého výzkumu celkem sedm, budou vyplňovat i lidé se stálým nepodmíněným příjmem. Obě skupiny přitom mají být ze statistického hlediska velmi podobné.

Ptáte se, jaký to má smysl? Organizátoři z berlínského Institutu pro ekonomický výzkum (DIW) věří, že nepodmíněný příjem umožní lidem si více užívat volného času, rozproudí v nich kreativitu a udělá je celkově šťastnějšími. Vědci budou v průběhu výzkumu analyzovat, co lidé dělají a jak se bude vyvíjet jejich chování, když budou mít zajištěný určitý příjem bez práce.

„V průběhu následujících tří let chceme empiricky zkoumat, jak a jestli vůbec nepodmíněný a pravidelný příjem pokrývající více než minimální existenční náklady nějak ovlivní chování lidí,“ říká k experimentu vedoucí projektu, profesor sociologie Jürgen Schupp z DIW. Pro studii byla přitom vybrána úzce definovaná skupina obyvatel. Mezi nejzajímavější skutečnost patří, že participující domácnosti mohly být výhradně jednočlenné.

Foto: Marcel Maffei

Vybraní obyvatelé budou dostávat 1 200 eur měsíčně

„Vzhledem k tomu, že základní příjem, který testujeme, je vyplácen individuálně, ale současné transferové příjmy se počítají na domácnost, lze domácnosti s různým počtem osob vzájemně porovnávat jen v omezené míře. Abychom se vyhnuli tomuto zásadnímu problému oddělení individuálních a domácnostních efektů, omezuje se naše studie na jednočlenné domácnosti,“ vysvětlil výběr Jürgen Schupp.

Respondentů se budou výzkumníci ptát na otázky ohledně toho, zda utratili veškeré peníze, nebo zda si spoří, zda pracují více či méně v porovnání s dobou před získáním stabilního nepodmíněného příjmu i jestli darují peníze někomu jinému. Aby vědecká práce šla ještě o něco více do hloubky, budou respondentům na dobrovolné bázi odebírány i vzorky vlasů, z nichž se bude analyzovat míra jejich stresu.

Peníze na tento projekt pochází primárně z kapes soukromých dárců, kterých se našlo zhruba 181 tisíc. Právě to má dle autorů projektu zajistit celému experimentu politickou nezávislost. Aktuálně dárci posílají na provoz projektu zhruba 807 tisíc eur (přes 20 milionů korun) měsíčně, z nichž jde část na financování celého výzkumu a část na vyplácení jednotlivým účastníkům.

Mnoho zejména levicově smýšlejících lidí a politiků vidí v nepodmíněném příjmu prostředek ke zlepšení společnosti. Lidé podle nich budou mít více času na zábavu, na vzdělání i vzájemnou výpomoc. Na druhé straně by v případě zavedení této politiky na území celého státu muselo dojít k mnohem výraznějšímu přerozdělování prostředků od bohatých lidí k chudým, což samozřejmě budí také negativní ohlasy. Navíc zatím ani neexistují podklady prokazující, že lidé tento nadbytečný příjem využijí nějak účelně.

Německý experiment se ostatně od mnoha již provedených do jisté míry liší. „Základní příjem pro osoby s nízkými příjmy byl již mnohokrát vědecky zkoumán po celém světě. Protože však základní příjem není nouzovou pomocí, ale univerzální investicí do rozvoje společnosti jako celku, zkoumáme nyní vliv základního příjmu na střední třídu,“ vysvětluje jeden z iniciátorů projektu Michael Bohmeyer.

Nepodmíněný příjem v rámci německého experimentu tedy připadne výhradně osobám ve věku od 21 do 40 let se středně vysokými příjmy v jednočlenných domácnostech. „V tomto věku se dělají zásadní životní rozhodnutí. Zajímá nás, zda a jak nepodmíněný základní příjem ovlivňuje tato životní rozhodnutí,“ doplňuje Bohmeyer.

Při výpočtu měsíčně vyplácené částky autoři experimentu vycházeli z pilotního projektu týkající se hranice ohrožení chudobou, která v Německu v roce 2018 činila 1 136 eur měsíčně, tedy necelých 29 tisíc korun. „Pod touto hranicí příjmu jsou možnosti udržení života a účasti na společenském životě značně omezené,“ popisují autoři.

Zda výše zmíněná kritéria na výsledku celého experimentu něco změní, zjistíme nejdříve za tři roky, během nichž německý výzkum probíhá. Různá testování základní nepodmíněného příjmu probíhala či probíhají i v jiných zemích, například USA, Finsku, Brazílii či Kanadě, avšak trvale se tento prostředek v podobně pravidelné peněžní dávky prozatím nikde neusadil.