Bitcoin snížil po zásahu proti čínským těžařům obtížnost své těžby. Je teď snažší a výdělečnější

bitcoin-mining

Foto: Dmitry Demidko/Unsplash

Bitcoin se těží díky výkonným strojům

0Zobrazit komentáře

Odpor Číny k těžařům kryptoměn není žádnou novinkou a její červnový zásah proti nim znamenal další propad ceny bitcoinu i jiných tokenů. Jelikož v Číně působí kvůli výhodnějším cenám energií opravdu velké množství těžařů, propadl se rázem celkový výpočetní výkon celé sítě, kterou bylo třeba nahradit. A tak se těžba bitcoinu díky automatickému stabilizačního mechanismu stala rázem dostupnější a ziskovější.

Ale pojďme popořádku. Těžaři bitcoinů jsou lidé, kteří pomocí velmi výkonných a sofistikovaných počítačů řeší extrémně složité matematické úlohy a snaží se je vyřešit dříve než kdokoli jiný. Jejich vyřešením totiž dokončí takzvaný blok, což je proces, při němž se vytváří nové bitcoiny a vše se zapisuje do digitální účetní knihy zvané blockchain.

Po celém světě existují stovky tisíc těžařů, nicméně podle Bitcoin Mining Map od univerzity v Cambridge se až 65 procent  veškerého výpočetního výkonu dosud soustředilo v Číně. Jedná se o takzvaný hashrate, což je měřítko výpočetního výkonu pracujícího na zabezpečení blockchainové sítě – a ten v reakci na zavření čínských těžařských operací klesl na nejnižší hodnotu za poslední rok. Ve srovnání s nejvyšší dosaženou hodnotou z května letošního roku se propadl o 54 procent.

Větší kus koláče pro těžaře

„Poprvé v historii bitcoinové sítě se stalo, že by zásah proti těžařům v určité lokalitě ovlivnil více než 50 procent sítě,“ řekl pro CNBC Darin Feinstein, zakladatel společností Blockcap a Core Scientific. Snížení hashrate v praxi znamená méně těžebních zařízení podílejících se na těžbě, tudíž méně vytěžených bloků. Zatímco standardně trvá vytěžení jednoho bloku zhruba 10 minut, vzhledem k úbytku těžebních zařízení došlo k prodloužení této doby na 14 až 19 minut.

Vzhledem k fundamentálním nastavením bitcoinu ale podle očekávání došlo také k zásadní úpravě obtížnosti jeho těžby. Takzvané rekalibrace jsou prováděny díky stabilizačním algoritmům automaticky, dochází k nim po vytěžení každých 2016 bloků (tedy po zhruba dvou týdnech) a slouží ke stimulování, nebo naopak odrazení dalších těžařů uvažujících o zapojení se do těžby.

Zatímco za normálních okolností dochází k úpravám v řádech pár procent, zatím poslední rekalibrace přinesla podle údajů serveru Btc.com změnu hned 28 procent, což znamená, že těžba je pro zapojené těžaře o více než čtvrtinu snazší a výdělečnější. Právě tyto změny mají zajistit, že produktivita těžařů se postupně začne opět zvedat.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Na těžaře díky tomu čekají vyšší příjmy,“ uvedl pro CNBC odborník na těžbu bitcoinů Brandon Arvanaghi, který dříve působil například jako bezpečnostní inženýr v kryptoměnové směnárně Gemini, za níž stojí dvojčata Cameron a Tyler Winklevossovi. „Najednou vlastní podstatně větší kus koláče, což znamená, že každý den vydělají více bitcoinů,“ doplnil Arvanaghi.

Úprava platná od sobotního rána by vedle zvýšení odměn pro aktivní těžaře zároveň ideálně měla také vrátit dobu potřebnou na vytěžení jednoho bloku zpět na 10 minut. „Všichni těžaři, ať už ze soukromých nebo veřejných institucí, fungují v rámci stejné ekonomiky a sdílí stejnou síť. U všech se tedy projeví navýšení vytěžené odměny,“ říká Kevin Zhang, bývalý Chief Mining Officer americké nukleární elektrárny Greenridge Generation, která začala s těžbou kryptoměn.

Za předpokladu neměnných cen energií podle něj dojde ke zvýšení denní odměny těžařů s nejnovějšími těžebními zařízeními od společnosti Bitmain zhruba z 22 na 29 dolarů. Ačkoliv tedy z historického cenového maxima spadl bitcoin na polovinu (aktuálně se jeho cena pohybuje kolem 35 tisíc dolarů), odměna těžařů je i díky sobotní rekalibraci proti dubnu nižší jen o 17 procent. Pro potenciální zájemce o těžbu to ale není nijak závratná zpráva, která by je měla přimět kupovat nová těžební zařízení.

Stále více se totiž mluví o tom, že těžaři z Číny se začnou hromadně přesouvat jinam. Velmi často se mluví o přesunu do oblastí Severní Ameriky, které nabízí relativně levnou energii, které je pro těžbu bitcoinu potřeba obrovské množství, politickou stabilitu i rozsáhlé inženýrské sítě. Jakmile se tito aktuálně nefungující těžební zařízení opět zapojí do těžby, dojde k automatickému snížení odměny.

Přes 100 milionů korun za kód, který změnil svět. Autor WWW Tim Berners-Lee vydražil prapůvod webu jako NFT

Filip HouskaFilip Houska

Tim Berners-Lee, britský počítačový vědec a tvůrce World Wide Webu

0Zobrazit komentáře

Když britský počítačový vědec Tim Berners-Lee na počátku 90. let napsal kód k takzvanému World Wide Webu neboli WWW, dost možná netušil, jak obrovskou věc stvořil. Dnešní „web“ je pro internet naprosto klíčovou záležitostí, a proto vyvolalo velkou vlnu zájmu, když Berners-Lee oznámil, že svůj originální a kompletní kód vydraží. A to se mu podařilo.

Spolu s aukční síní Sotheby’s vydražil 9,5 tisíce řádků obsahujících základy jazyka HTML, protokolu HTTP a identifikátoru URL, za 5 434 500 dolarů. V přepočtu tak jde o zhruba 116 milionů korun, které neznámý majitel za tento unikát zaplatil. Současně se stává jeho certifikovaným vlastníkem se zápisem na blockchainu, databázi určené zpravidla pro kryptoměnové transakce.

Prapůvod webu, který Tim Berners-Lee napsal mezi 3. říjnem 1990 a 24. srpnem 1991, byl totiž dražen jako NFT. Lépe řečeno nezaměnitelný digitální token, který majiteli zajišťuje certifikované vlastnictví se zápisem uloženým na blockchainu, díky němuž se stává jedinečným vlastníkem originálu, i když může na světě existovat tisíce kopií. Dražba kódu navíc měla i symbolický aspekt.

nft-www

Foto: Sotheby’s

Část původního kódu k World Wide Webu

Sotheby’s totiž věří, že zdrojový kód k World Wide Webu je „vůbec prvním ryze digitálním artefaktem, který kdy vznikl“. A patrně se v tomto neplete. Stačí se podívat do historie – první nástin komplexní sítě hypertextových dokumentů přišel už koncem 80. let, v roce 1990 pak Tim Berners-Lee začal poprvé mluvit o vytvoření „webu“ a rovnou ho popsal pro CERN.

Koncem téhož roku spustil spolu s kolegou Robertem Cailliauem první webový server na světě (info.cern.ch) i první webový prohlížeč. Po čtyřech letech pak založil sdružení World Wide Web Consortium (W3C), které na vývoj webu dohlíží. Postupem času se celá komplexní síť měnila a vyvíjela do podoby, jakou známe dnes.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Celá dražba pro Sotheby’s navíc znamenala hlubší vstup do trendu NFT, do kterého se poprvé pořádně ponořila s prodejem pixelovitých animovaných avatarů CryptoPunks, jež patří mezi „vlajkové lodě“ tohoto typu sběratelství. Právě proslulé kryptopunkáče mimo jiné dražila i tradiční aukční síň Christie’s, a to v květnu za více než 350 milionů korun.

Obecně pak trend NFT nabral velkých obrátek během letošního roku, kdy se o poprask postarali nejen zmínění CryptoPunks, ale také virtuální exkluzivní kolekce slavných hudebních interpretů typu Eminem nebo The Weeknd. Do NFT prostupují i Češi, například Jan Sládečko nebo společnost Automobilist.