V sobotu 20. dubna nad ránem by mělo dojít k události, která hýbe už několik měsíců světem kryptoměn – k halvingu bitcoinu. Málokdo sice přesně ví, co to znamená a proč se to děje, nejde si ale nevšimnout, jaký vliv to má na cenu největší virtuální měny. Ta se už několik týdnů pohybuje okolo historických maxim mezi 60 a 70 tisíci dolarů. „Půlení s sebou zatím vždy přineslo zvýšenou poptávku, která má však tendenci se časem stabilizovat,“ píše v komentáři pro CzechCrunch šéfka kryptoměnové platební brány Confirmo Anna Štrébl.

Dosud proběhly tři halvingy, tedy třikrát se snížila o polovinu odměna pro těžaře bitcoinu. Bylo to v letech 2012, 2016 a 2020. Co to udělalo s cenou bitcoinu? A jaká bude reakce dalších kryptoměn? Dojde o víkendu ještě k nějakým změnám na bitcoinové síti? To všechno popisuje Anna Štrébl z Confirmo.

***

Co je ten bitcoinový halving?

Halving bitcoinu je událost, která každé čtyři roky sníží odměnu za těžbu bitcoinů na polovinu. Když těžař vytváří blok, má nárok zadat jako první transakci v něm odměnu pro sebe a protokol ji uzná. Tento postup se bude dít ještě téměř 120 let, až do roku 2140, kdy budou „emitovány“ poslední zlomky bitcoinů určené těžařům. Pak bude fungování celé sítě závislé jen na transakcích. Halving nám tedy vždy jednou za čas připomene, že bitcoinů je omezený počet a že i decentralizované prostředí řeší téma inflace.

Roste cena bitcoinu po halvingu?

Půlení s sebou zatím vždy přineslo zvýšenou poptávku, která má však tendenci se časem stabilizovat. Poprvé se bitcoin půlil v roce 2012, když byl relativně neznámý. Jeho hodnota byla v tu chvíli asi 13 dolarů. V následujícím roce jeho hodnota překonala hranici tisíce dolarů. Poslední půlení bylo v roce 2020, kdy měl jeden bitcoin hodnotu necelých deset tisíc dolarů, přičemž během následujícího roku dosáhl svého tehdejšího vrcholu 67 tisíc dolarů, což je jedna z nejvyšších hodnot, jakou kdy zaznamenal.

Očekávání snížené nabídky a potenciálního růstu ceny má schopnost přilákat tradery a zvýšit obchodní aktivitu, například ale v roce 2016 trvalo téměř rok, než se jeho hodnota zdvojnásobila. Na půlení a následný růst má vliv nespočet faktorů, mezi nimiž dnes vidíme kromě ordinals, což jsou NFT na bitcoinu, také například americká ETF a stav globální ekonomiky.

Dojde i k jiným změnám než jen k halvingu?

Během halvingu se na síti také spustí protokol Runes, který otevírá dveře k zavedení bitcoinových inovací, jež vznikly na programovatelných blockchainech, jako je Ethereum. Jde především o stablecoiny. Ty se zatím ukazují jako jedno z nejzajímavějších využití kryptoměn, ovšem na bitcoinu dosud neexistují.

Proč se halving vlastně děje?

Halving připomíná deflační charakter bitcoinu. Snižuje se rychlost, jakou jsou nové bitcoiny uváděny do oběhu, čímž je udržována jejich rarita. Na začátku roku 2020 jsme mohli vidět, že každých 10 minut přibylo do sítě 12,5 nového bitcoinu. V květnu se však počet nových zavedených bitcoinů snížil na 6,25. Tímto způsobem Satoshi Nakamoto, ať už byl tvůrcem bitcoinu kdokoli, zabezpečil omezení celkové nabídky a podpořil vzácnost měny. Celkově se však jedná o událost, která ovlivňuje miliony lidí, mobilizuje kryptosvět a přibližuje ho široké veřejnosti.

A co jiné kryptoměny?

Cena bitcoinů obvykle ovlivňuje i ceny ostatních kryptoměn. Pokud halving opět povede k vyšší cenové volatilitě, můžeme ji očekávat i u dalších měn, jako je například solana nebo druhé vrstvy na Ethereu. Psychologickým efektem půlení bitcoinu je zvýšená pozornost. Na jedné straně může přitáhnout širokou veřejnost, na druhé mohou této situace využít investoři k nákupu jiné kryptoměny, zatímco se všechny oči upírají na bitcoin. Většími zisky z bitcoinu zároveň investoři a tradeři posouvají svoje investice do rizikovějších kryptoměn. Nicméně předpokládat přesný dopad halvingu na jiné měny je téměř nemožné, z výsledků z let 2016 a 2020 je ovšem vidět, že se například bitcoin a Ethereum pohybují synchronně.