Především z médií, ale i ze slov řady podnikatelů to v posledních týdnech a měsících vypadá, že Česko je nikoli na hospodářské křižovatce, o níž hovořil premiér Petr Fiala, ale na skluzavce do ekonomického pekla. I některá data dávají důvody spíše k pesimismu než k optimismu. Finanční skupina J&T se ale rozhodla jít proti proudu a vsadit na to, že Česko bude prosperovat a že jeho kondice je ve skutečnosti mnohem lepší, než se může zdát. Prý to je černá perla.

Perly jsou drahé a vzácné a ty černé ještě dražší a vzácnější (a pomiňme teď loď Jacka Sparrowa z Pirátů z Karibiku). Ve světě investic může být něčím takovým i Česko, respektive finanční nástroje z něj pocházející. Tedy zdejší větší i menší firmy, jejich cenné papíry a dluhopisy nebo lokální nemovitosti.

Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky, jako by ponurého tónu veřejné debaty už měl dost: „My na tom opravdu nejsme tak zle. Podívejte se třeba na kapitálový trh. Ten český, co se výnosnosti týče, snese srovnání vlastně jen s americkými akciemi.“ A na pomoc si bere čísla – výkonnost indexu S&P 500, který sdružuje pětistovku největších firem USA, je za posledních pět let průměrně necelých 11 procent ročně. Pražská burza je na tom jen nepatrně hůře, rozdíl jsou desetiny procenta.

„Je tam jeden zásadní rozdíl, to nepopírám. Zatímco v Americe je výnosnost tažená růstem hodnoty akcií, na pražské burze hrají klíčovou roli dividendy,“ upřesňuje Sklenář a dodává, že podobně úspěšný je pražský trh nejen v pětiletém, ale i v desetiletém srovnání. Evropské akcie nebo okolní burzy, třeba tu v Polsku, pak nechává za sebou. Ekonom J&T připouští, že česká burza je co do počtu titulů, které jsou na ní k dispozici, i objemů, v jakých se na ní obchoduje, relativně malá: „To ale neznamená, že je nezajímavá. Data zkrátka ukazují něco jiného.“

Podobné je to podle něj i s ekonomikou. Česko je sice spolu se Španělskem poslední zemí Evropské unie, která v objemu HDP ještě nedosáhla předcovidové úrovně, ale takový zádrhel si primárně působí Češi sami. „Jsou tam některé systémové problémy, ale hlavně je to dané slabou spotřebou. Češi prostě začali ve velkém šetřit a to se v ekonomice, jako je ta naše, kde domácí spotřeba hraje důležitou roli, projeví,“ krčí rameny Sklenář a připomíná oblíbenou tezi ekonoma České spořitelny Davida Navrátila, jenž hovoří o maniodepresivní investiční povaze Čechů.

Fond, který se zaměřuje na Česko

Hodně kritičtí byli a jsou ke stavu a výhledům ekonomiky především úspěšní byznysmeni (kteří jsou jinak páteří klientského kmene J&T Banky). Například spoluzakladatel vyhledávače Centrum.cz a investor Ondřej Tomek nebo majitel hostingové firmy Wedos Josef Grill už bijí na poplach. „Můj oblíbený myslitel Josef Schumpeter říkal, že správný intelektuál musí mít v kapse vždy alespoň tři katastrofické scénáře,“ odmítá Sklenář příliš depresivní vyjádření některých byznysmenů a dodává: „Ne, že by nebylo co zlepšovat, ale frustrace podle mě není na místě.“

Ukazuje to ještě na dalším čísle: počtu cizinců žijících v Česku. Těch podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu dlouhodobě žije v zemi už přes milion a míra jejich zaměstnanosti je podobně jako u celé společnosti extrémně vysoká. „V rámci Evropy jsme v míře zaměstnanosti cizinců nejlepší vedle Švýcarska a Islandu,“ zdůrazňuje Sklenář a připomíná, že jsme jedna z mála zemí EU, které dlouhodobě díky imigraci přibývá obyvatel. Připouští však, že to nic nemění na tom, že by bylo záhodno zjednodušit společnostem najímání dalších zahraničních pracovníků, což je také něco, po čem byznys intenzivně volá.

Optimismus, který analytici J&T chovají vůči Česku a jeho ekonomice, má i konkrétní obchodní otisk – skupina otevřela pro kvalifikované investory, tedy s možností složit aspoň milion korun, fond Naše Česko. Jak z jeho názvu plyne, soustředí se na české assety. Nakupuje akcie českých firem, a to nejen na české burze, ale třeba i v Londýně, kam umístil cenné papíry Martin Vohánka se svým Eurowagem. Také se prostřednictvím spřízněných fondů podílí na investicích do tuzemské startupové i podnikové sféry a rozhlíží se po nemovitostech.

„Co se těch týče, zatím nechceme nemovitosti kupovat napřímo. Vsadili jsme na dluhopisy skupiny CPI,“ připomíná tvůrce fondu a jeho portfolio manažer Martin Cakl. Ten dostal nápad na český investiční fond, když působil ještě ve své minulé práci ve family officu SPM, který spravuje prostředky Marka Španěla a Slavomíra Pavlíčka. Mužů, kteří za miliardy korun prodali podíl v herním studiu Bohemia Interactive čínskému kolosu Tencent.

Fond Naše Česko má ambici nasbírat od investorů během tří let až 1,5 miliardy korun a plánuje dosahovat průměrného ročního zhodnocení kolem 12 procent. „Z průzkumu, který jsme si dělali, vyplývá, že čeští investoři mají o Česko překvapivě velký zájem. Jako atraktivní region ho vnímá i více než polovina mladších investorů,“ říká Cakl. A Petr Sklenář jej doplňuje: „Sázíme zkrátka na to, že Česko má skvělou budoucnost.“